Autor textu MediaGuru
Test ukázal, že měření crossplatformního zásahu videoobsahu je
realizovatelné.
Asociace televizních organizací (ATO) dospěla na základě pilotního měření videoobsahu na různých platformách (TV, PC, notebook, mobil, tablet) k závěru, že takové měření je v České republice možné realizovat. Od nové vlny měření televizní sledovanosti, která začne v lednu 2018, se tak stávající měření sledovanosti rozšíří o videoobsah konzumovaný na dalších platformách.
Zástupci ATO a Bronislav Kvasnička, international business director Kantar Media, v pátek dopoledne novinářům představili pilotní projekt měření sledovanosti videoobsahu. Konstatovali, že jeho cílem bylo ověřit technologické možnosti realizace crossplatformního měření. To mj. znamená zjistit, zda takové měření je v Česku možné technicky realizovat a pokud ano, co obnáší pro provozovatele vysílání, podobu výzkumného panelu a rekrutaci dat. Pilotní měření realizovala společnost TNS Aisa ve spolupráci se sesterskou společností Kantar Media a partnerskou společností comScore. Pilotní projekt probíhal déle než čtyři měsíce, testovací panel tvořilo 30 panelistů s 69 registrovanými zařízeními (PC/laptop, tablet, smartphone).
Základní koncepce pro budoucí měření videoobsahu má představovat tzv. hybridní měření, které kombinuje data o členech panelu (user centric) a data plynoucí z jednotlivých zařízení (site centric). Pilot tak v případě hybridního měření kombinoval data z testovacího panelu s census daty získanými prostřednictvím měřících skriptů vložených do vybraných přehrávačů videoobsahu.
1. Značkování přehrávačů (za pomoci technologie Streaming Tag).
2. Vytvoření panelu a identifikace aktivit panelistů pomocí technologie Virtual Meter.
3. Vlastní fyzické měření, které pro účely pilotu bylo koncipováno formou "domácích úkolů", na základě kterých panelisté prováděli zadané sledování.
Pilotní měření mělo za úkol mj. zjistit technologické aspekty měření, proto v případě testu nebylo rozhodující, zda sledování obsahu probíhá z rozhodnutí respondenta, nebo nikoli. Pro kontrolu si panelisté svoji aktivitu zapisovali i do online deníčků, aby bylo možné získaná data porovnat.
Za měřené období bylo na zúčastněných přehrávačích naměřené více než 129 mil. spuštění videí, z čehož bylo cca 38 mil. obsahových a 91 mil. reklamních. Výsledky ale nezohledňují reálné chování respondenta.
Pilot celkově televizím ukázal, jak náročný bude proces tagování jejich obsahu – klasické TV i online. A rovněž to, aby takové tagování bylo jednotné, a to i v případě reklamních sdělení. To může být náročné vzhledem k rozšiřujícím se možnostem aukčního nákupu online reklamy. ATO za důležité také označuje proces rekrutace panelu a instalace měřící technologie.
Zástupci televizních stanic v pátek dopoledne uvedli, že začlenění měření videoobsahu na různých platformách vnímají jako investici do budoucna. V současnosti je sice klasické lineární sledování dominantní, za sedm let, kdy skončí další vlna projektu měření sledovanosti, už ale může být nelineární způsob sledování mnohem významnější.
ATO se na základě pilotního projektu rozhodne, jakým způsobem vypíše veřejnou zakázku na novou vlnu výzkumu měření TV sledovanosti pro roky 2018-2022. Výsledná metodologie nového výzkumu pro měření videoobsahu napříč různými platformami přitom nemusí odpovídat způsobu, jakým v pilotním měření postupovaly společnosti TNS, Kantar Media a comScore. Vedle technické a časové náročnosti je nová podoba měření i finančně náročnější. Podle velmi hrubého odhadu si může vyžádat až o třetinu vyšší náklady než v současnosti. Záležet bude ale na výsledné podobě projektu. Současná zakázka na období let 2013-2017 byla nastavena na 300 mil. korun.
Fakta o pilotním projektu měření videoobsahu napříč platformamiPilotní projekt: 30.9. 2015 - 10.2. 2016 Realizátoři: TNS, Kantar Media, comScore. Zúčastnění členové ATO: ČT, Prima, Nova, ASMEA. Panel tvořilo 30 panelistů s 69 zařízeními. Tagované přehrávače: ČT (webovský flash přehrávač a tři Android aplikace), Prima (webovský HTML5 přehrávač), Nova (webovský HTML5 přehrávač) Vlastní měření probíhalo po dobu tří týdnů. Data sledovanosti videobsahu a reklamy byla dodávána na denní bázi. Po skončení měření proběhlo dotazníkové šetření a skupinový rozhovor s panelisty. Na projektu pracovalo víc než 50 lidí. |
-mav-
Autor textu MediaGuru
Datové modely od Seznam.cz umožňují bližší popis cílových skupin.
Třetí díl seriálu je věnován cílové skupině dospělých mladých mužů
ve věku 25 až 39 let.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.