Frekvence 1 útočí na pozici absolutní jedničky
Ředitel Miroslav Škoda nezastírá, že Frekvence 1 má ambice být
jedničkou trhu.
Audio
Zemřel komentátor Českého rozhlasu Alexander Tolčinský
Český rozhlas přišel o komentátora Alexandra Tolčinského, který náhle zemřel ve věku šestačtyřiceti let. Posluchači se s ním měli možnost setkávat především na stanici Plus v pořadu Názory a argumenty, uvedl v úterý Český rozhlas. „Nečekané úmrtí Alexandra Tolčinského mě velmi zasáhlo. Je to tragédie jak pro jeho rodinu, tak pro všechny z nás v Českém rozhlase. Přišli jsme nejen o brilantního komentátora, ale také o skvělého kolegu a člověka,“ uvedl generální ředitel Peter Duhan. Alexander Tolčinský působil na stanici ČRo 6, později v ČRo Plus. Patřil mezi odborníky mimo jiné na balkánský prostor, Polsko a Bělorusko. Před příchodem do Českého rozhlasu byl diplomatem MZV ČR v rámci mezinárodní mise v Iráku. Tam také po koaliční invazi na jaře v roce 2003 pracoval šest týdnů jako reportér zahraniční redakce zpravodajství České televize. Své další novinářské zkušenosti získal jako zpravodaj ČRo v Polsku, pracovník televize OSN v Záhřebu či jako redaktor Radiožurnálu a zahraničního zpravodajství České televize se zaměřením na postjugoslávské země a krizové oblasti. Narodil se v roce 1969, na VŠE v Praze absolvoval obor finance. V březnu 2004 vydal v nakladatelství Dokořán knihu postřehů z pobytu v Iráku pod názvem Příliš brzy na snídani. Alexander Tolčinský, foto: Český rozhlas -mav-
Rada opět snížila odměnu řediteli ČRo Duhanovi
Rada Českého rozhlasu snížila řediteli veřejnoprávního rádia Peteru Duhanovi odměnu za pololetí z maximálně možných 480.000 korun na 336.000 korun. Třicetiprocentní zkrácení odůvodnila několika porušeními kodexu ve vysílání ČRo a nedostatky v předkládaných materiálech. Pololetní odměnu, která může dosáhnout až trojnásobku platu, rada Duhanovi snížila také v minulém pololetí. V diskusi před hlasováním šéf musel Duhan odpovídat na otázky týkající se odvolání náměstka Michala Koliandra. Radní se ptali, proč byl náměstek odvolán až v květnu, tedy dva měsíce po podání trestního oznámení v souvislosti s prodejem zámku v Přerově nad Labem, který spadal do jeho gesce, a zda tak nebyli uvedeni v omyl, když při rozhodování neměli veškeré informace. Prodej zámku nakonec radou schválen nebyl. "Nemám oprávnění odpovídat na detaily," řekl Duhan s odůvodněním, že policie stále pokračuje ve vyšetřování oznámení. Duhan tehdy na zasedání rady vysvětloval Koliandrovo odvolání mj. selháním při uplatňování kontrolních mechanismů ve veřejných zakázkách. Koliandr k tomu uvedl, že si žádného pochybení není vědom. Mluvčí ČRo Jiří Hošna ČTK řekl, že "trestní oznámení se netýkalo skutků, které by měly dopad do hospodaření Českého rozhlasu nebo se ho jakýmkoli způsobem týkaly". Další výtky radních dnes směřovaly k dodržování kodexu, což je jedno z kritérií při výpočtu odměny. "Rada za pololetí několikrát shledala porušení kodexu," řekl místopředseda rady Petr Šafařík. Zmínil reportáž o norských fondech nebo komentář na adresu ministerstva kultury, který podle radních znamenal střet zájmu. Naposledy rada porušení konstatovala dnes, a to kvůli dubnovému pořaduPro a Proti, kde moderátorka citovala komentář popisující v nepříznivém světle voliče prezidenta Miloše Zemana. Následným vyjádřením sympatií k tomuto textu moderátorka podle radních porušila ustanovení o nestrannosti. V rámci diskuse porušení povinností ze strany moderátorky kritizoval rovněž ředitel ČRo Duhan. Radní ve prospěch Duhana uváděli například vyrovnaný rozpočet, přípravu spuštění ČRo Plus, přechod od náboženského vysílání ke koncepci duchovního vysílání nebo posílení bezpečnosti budovy ČRo. Při stanovení odměny rada posuzovala čtyři kritéria, a to dodržování Kodexu a Statusu ČRo s váhou 40 procent, dodržování usnesení rady s váhou 20 procent, dosažení dvaadvacetiprocentního podílu ČRo na trhu, které má váhu 20 procent, a kritérium ohledně kvality předkládaných materiálů a dodržování termínů s váhou 20 procent. V závěrečném usnesení, které rada přijala šesti z devíti hlasů, tak bylo první kritérium zkráceno na 25 procent a poslední na pět procent. Na další pololetí navíc upravila kritérium věnované poslechovosti, jež nyní počítá s posluchačským podílem 23 procent. V loňském druhém pololetí rada Duhanovu odměnu zkrátila na 288.000 Kč. Důvodem byl nižší než požadovaný podíl na poslechu a zároveň události spojené s loňskými Hovory z Lán, v nichž zazněly vulgární výroky prezidenta Miloše Zemana, což podle radních znamenalo porušení kodexu rozhlasu. -čtk-
Investice do rádií zpomalily, jsou ale nad rokem 2014
Čisté investice do rádiové reklamy se ve druhém čtvrtletí lépe vyvíjely
na regionálním trhu.
ČRo a ČRa spouští vysílání DAB+ pro Prahu a okolí
Český rozhlas a České radiokomunikace spustily ze žižkovského vysílače experimentální multiplex DAB. Testuje se tak poprvé digitální rozhlasové vysílání ve vysoké kvalitě prostřednictvím vysílače vysokého výkonu, který v první fázi pokryje Prahu a část středních Čech, tedy 17 % české populace. Pokrytí DAB Praha Posluchačům by mělo digitální vysílání přinést širší programovou nabídku, nyní s devíti stanicemi Českého rozhlasu a pěti testovacími pozicemi, vyšší kvalitu přenášeného audio signálu a nové služby, které umožní přenos grafických a textových informací na displeje rozhlasových přijímačů. „V multiplexu DAB Praha budou začleněny všechny speciální digitální stanice Českého rozhlasu a celoplošné stanice Plus, Radiožurnál, Dvojka i Vltava. Posluchačům budeme moci nabídnout kvalitnější přenos vysílání a postupně i doprovodné služby v podobě multimediálních obsahů,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Dodal, že v plánu je rozšíření digitálního vysílání DAB i na Brno, Ostravu, Plzeň a dálnici D1. Cílem je do konce roku 2017 pokrýt 50 % populace a 80 % dálniční sítě ČR. Celonárodního pokrytí digitální vysílání by mělo být dosaženo do roku 2025. Šíření vysílání je pro posluchače zdarma. DAB není závislý na dostupnosti a fungování internetu, který může být v době krizových situací omezený nebo zcela přerušený. „DAB je výzvou i pro výrobce přijímačů,“ řekl Duhan a zmínil, že automobilka Škoda Auto jde nového trendu digitálního vysílání naproti tím, že do svých automobilů plánuje montovat digitální přijímače. Pro úspěch celonárodního pokrytí DAB je podle něj nezbytná spolupráce se státem. Z tohoto důvodu má Český rozhlas dva plány rozvoje, buď bude provozovat vlastní paralelní platformu rozhlasového digitálního vysílání, nebo je v případě zájmu státních institucí připraven podílet se na národní koordinaci přechodu na DAB. České radiokomunikace provedly první test předchozí verze digitálního rozhlasu už v roce 1999. Současný experiment povolil Český telekomunikační úřad (ČTÚ) do 31. května 2016. -stk-
Frekvence 1 je znovu třetí, přeskočila Radiožurnál
Nejposlouchanější tuzemskou celoplošnou stanicí zůstává nadále Rádio
Impuls.
ČRo startuje Olympijský rok, představí osm sportovců
Český rozhlas Radiožurnál a Český olympijský výbor společně zahajují projekt Olympijský rok. Během roku, který zbývá do olympiády v brazilském Riu, představí v časosběrných dokumentech a seriálech postupně osm sportovců, kteří by měli na letních olympijských hrách Česko reprezentovat. Do projektu se zapojí moderní pětibojař David Svoboda, vodní slalomář Vavřinec Hradilek, tenistka Lucie Šafářová, kanoista Josef Dostál, plavkyně Simona Baumrtová, chodkyně Anežka Drahotová, judista Lukáš Krpálek a šermíř Alexander Choupenitch. Těchto osm sportovců budou redaktoři Českého rozhlasu natáčet nejen při závodech nebo trénincích, ale i u nich doma či ve škole. Zaměří se přitom i na jiné faktory než jen sportovní výkony, například na psychické rozpoložení, kvalitu přípravy, rodinné zázemí, partnery, manažery a trenéry. Stanice Radiožurnál odvysílá v posledních pěti až sedmi týdnech před olympijskými hrami seriál „Příběhy Radiožurnálu“. Vyvrcholením každého týdne pak budou časosběrné dokumenty o jednotlivých sportovcích. Připravovat se bude také souborná kniha „Můj olympijský rok“. Projekt Olympijský rok bude žít i na webu Českého rozhlasu a sociálních sítích. Sportovci budou do svých speciálních profilů posílat selfie a videa z různých míst světa, vždy s údajem, kolik dní ještě zbývá do jejich finálového závodu či zápasu. -stk-
Vysílání pro Prahu může zvýšit zájem o digitální rádia
Zájem o rádia pro příjem digitálního vysílání (DAB) v Česku roste, podíl na celkových prodejích ale zůstává nízký. Větší poptávka by podle obchodníků mohla přijít po plánovaném spuštění digitálního vysílání Českého rozhlasu pro Prahu a okolí. Zařízení se kromě specializovaných e-shopů prodávají v obchodních řetězcích, podíl na celkových prodejích zatím nedosahuje ani jednoho procenta, vyplývá ze zjištění ČTK. Většímu rozmachu může bránit i cena, která bývá o polovinu až jednonásobek vyšší než u tradičních přijímačů. Podle agentury GfK digitální přijímače nadále zůstávají okrajovou záležitostí. "Prodeje rádií s možností příjmu DAB jsou zatím na hodně nízké úrovni, jejich podíl na celkových prodejích rádií v ČR je menší než jedno procento. Což je ovlivněno zatím pořád ještě omezenějším pokrytím území signálem DAB a také možností poslouchat digitální vysílání na jiných přístrojích (telefony, tablet, TV, notebooky)," uvedla mluvčí GfK Andrea Winklerová. Část prodejů připadá na autorádia, jež v digitální verzi nabízí většina automobilových výrobců. Množství digitálních přijímačů v Česku může dosahovat deseti tisíc. V Česku vysílají digitální multiplexy společností České Radiokomunikace, Teleko a RTI CZ. Používají k tomu dva druhy pásem, a to takzvaný Band III a L-Band, který ale má být v Evropě utlumován. Experimentální digitální vysílání Českého rozhlasu, které v příštím týdnu začne pro Prahu a okolí, počítá se III. pásmem. V plném výkonu bude šířit všechny své digitální a celoplošné stanice. -čtk-
Media Bohemia loni mírně zvýšila výnosy
Výnosy z prodeje rádiové reklamy klíčové firmy MMS se ale v loňském
roce snížily.
ČRo Plus převezme některé pořady z Radiožurnálu
Český rozhlas Plus od 2. listopadu rozšíří pokrytí v síti velmi krátkých vln na zhruba 55 procent populace. Mezi hlavními změnami bude vysílání zpravodajské relace každou půlhodinu a zařazení hlavních poledních a večerních zpráv společně se stanicí Radiožurnál. Na Plus přejde z Radiožurnálu také večerní pořad Šedesát minut. Na zasedání Rady ČRo to řekl náměstek pro program a vysílání René Zavoral. Dodal, že stanice se dál zaměří na analytickou publicistiku a zpravodajství. "Nestavíme novou stanici. Stavíme stanici, která od 2. listopadu rozšíří své vysílání z digitálu na síť VKV. Tomu odpovídá, že chceme nabídnout 18 hodin premiérového programu a šest hodin repríz od půlnoci do ranních šesti hodin," řekl Zavoral. Stanice podle něj přemýšlí o tom, jak do vysílání zařadit angličtinu, což vyplývá ze smlouvy rozhlasu s ministerstvem zahraničí. Stanice Plus při rozšíření částečně využije kmitočty stanice Vltava. Rozšíření se dotkne také kmitočtů Dvojky a regionálních stanic Sever a pražské Reginy. V současnosti stanice Plus, která vznikla předloni spojením několika tehdejších programů, vysílá na VKV pouze v Praze a okolí v dopoledním a odpoledním bloku. ČRo stanici dále šíří digitálně a v pásmu středních vln. ČRo Plus nově bude mít hlavní vysílací čas od 6:00 do 18:00, kdy bude vysílání takzvaného proudového charakteru s komentovaným zpravodajstvím i pravidelnými pořady. Mezi 10:00 a 13:00 se rovněž počítá se zařazováním aktuálních tiskových konferencí na důležitá témata. Český rozhlas v souvislosti s rozšířením programu počítá s obsazením asi dvacítky nových pozic. Rozpočtovou potřebu na příští rok odhaduje na 20 až 30 milionů korun. Letos v listopadu a prosinci využije připravenou rozpočtovou rezervu. Hlavní personální změnu rozhlas již oznámil, a to výměnu na šéfredaktorské pozici, kterou od srpna obsadí Alexandr Pícha místo odcházejícího Daniela Rause. -čtk-
Nejnovější články
