V úterý 6. května zahájilo ostravské Radio Čas Rock celoplošné vysílání v DVB-T vysílací síti RS7, provozovanou společností Progress Digital. Vedle analogového VKV vysílání se stává digitálně vysílanou celoplošnou stanicí, a je tak po Radiu Čas v pořadí druhým celoplošným programem z rádií Radima Pařízka.
Co se týče hudebního formátu, je Radio Čas Rock zaměřeno na klasický rock a na něj návazné styly, prostor dává i menšinovým žánrům „tvrdé muziky“.
-kch-
Český rozhlas zvyšuje aktivitu ve výběru koncesionářských poplatků. Vedle další kampaně zaměřené na dlužníky z řad domácností začíná pracovat na novele zákona o poplatcích, která má umožnit jejich cílenější výběr. Radě Českého rozhlasu to řekli zástupci vedení ČRo. Se zvyšováním poplatků rozhlas nepočítá.
Novela, kterou rozhlas hodlá konzultovat i s Českou televizí, je zatím v počátcích. "Cílem novely je zajistit ve střednědobém horizontu dostatečný přísun peněz tak, aby rozhlas nemusel požadovat zvýšení koncesionářských poplatků," řekl generální ředitel Peter Duhan.
Rozhlas v ní uvažuje mimo jiné o využití zahraničních modelů, které zohledňují připojení domácností k elektrické síti, a nikoli jako dosud pouze domácnosti s rozhlasovými nebo televizními přijímači. Snahou je také dostat se k dalším databázím odběratelů, například provozovatelů vozidel, a porovnat je se stávajícími poplatníky.
"Dnešní znění už je technologicky zastaralé. Tam se nepočítalo s rozvojem digitalizace a možností poslouchat rozhlas i prostřednictvím jiných přístrojů, než je samotné rádio," řekl ČTK náměstek generálního ředitele pro správu a provoz Michal Koliandr. "Jsou tam i nedostatečné nástroje pro Český rozhlas kontrolovat a vymáhat poplatky. Chceme proto tento zákon zpřesnit," dodal. Návrhem se nyní zabývá interní tým v rozhlasu, konečné znění by se poté týkalo normy společné i pro Českou televizi.
Rozhlas se o efektivní výběr poplatků snaží dlouhodobě. Nově v letošním roce nastartoval soudní vymáhání od fyzických osob - domácností, na základě případů v rámci pilotního projektu s Českou poštou, takzvané malé DINO. Během roku rozhlas počítá se spuštěním druhé fáze, zaměřené na 12.000 dlužníků.
Generální ředitel Duhan zdůraznil, že rozhlas se při výběru řídí vlastní strategií v souladu s platnými zákony. Zmínil mimo jiné kampaňDěkujeme Vám, která posluchače seznamuje s činností rozhlasu. Po ní bude v letních měsících následovat další fáze, v níž chce připomínat plátcům televizního poplatku, že je jejich povinností odvádět také poplatek za rozhlas. Ze zkušeností podle Duhana vyplývá, že mnozí o výběru poplatků vůbec nevědí, což se údajně týká především sociálně slabších vrstev občanů.
K nekompromisnímu výběru, bez žádných benevolencí, v této souvislosti vyzval radní Milan Badal. "Zákony platí pro všechny a vy jste povinni ty peníze vymoci," prohlásil Badal.
Koncesionářský poplatek je hlavním zdrojem příjmů rozhlasu. Domácnosti platí 45 korun jen za jeden přijímač, na rozdíl od podnikatelů nebo organizací, které platí za každé vlastněné nebo držené zařízení.
-čtk-
V pondělí 5. května nastupuje do Českého rozhlasu nový vedoucí zahraniční redakce Ray Furlong. Přichází z BBC, kde pracoval jako zahraniční zpravodaj, novinář a moderátor. Ray Furlong povede tým 15 redaktorů a 11 zahraničních zpravodajů.
„Kombinace jeho znalosti českých reálií, nadhledu a zkušeností z BBC pro nás může být velmi užitečná. Český rozhlas se samozřejmě nemůže měřit s velikostí a možnostmi BBC, přesto věřím, že ve spoustě směrů může být Rayova zkušenost pro nás velmi inspirativní,“ říká ředitel Centra zpravodajství Tomáš Pancíř.
Ray Furlong pracoval jako moderátor a novinář pro BBC od roku 1997, se zaměřením na mezinárodní politiku. Od roku 2006 žil v Londýně, kde uváděl různé pořady na BBC World Service (např. World Briefing, The Newsroom a další). Zároveň působil jako televizní a rozhlasový zpravodaj v řadě zemí. Předtím byl vedoucí zpravodaj BBC v Německu (2003-2006) a zpravodaj BBC v Praze (1997-2003), kde pokrýval střední a východní Evropu. Mluví česky a německy.
-mav-
„Čeká nás velká změna na mediálním poli veřejnoprávních médií,“ řekl v souvislosti s plánovanou změnou legislativy v oblasti médií veřejné služby generální ředitel České televize Petr Dvořák na konferenci Evropské standardy v médiích, pořádané v Senátu v úterý 22. dubna.„Vítám, že na ministerstvu kultury vznikla pracovní skupina, která ze všeho nejdřív chce diskutovat základní parametry médií veřejné služby, a to před probíráním přesného znění zákonů.“
Při přípravě zákona by se tak podle Petra Dvořáka mělo myslet na to, co má být obsahem médií veřejné služby, jak budou financována, jaká bude jejich struktura, jak bude definována jejich politická nezávislost a jakým způsobem budou moci budovat svou spolehlivost a důvěryhodnost. Veřejnoprávní média by měla v souladu s projektem EBU Vision 2020 do budoucna splňovat šest základních parametrů: univerzalitu, nezávislost, výjimečnost, různorodost, spolehlivost a inovativnost.
Pro fungování médií v rámci evropských standardů je podle europoslance a místopředsedy Evropského parlamentu Libora Roučka rozhodující politická kultura. „Například o Evropské unii se v našich veřejnoprávních médiích mluví málo. Veřejnoprávní média by neměla jen bavit, ale i informovat a vzdělávat,“ podotkl a uvedl příklad, že v Bruselu jsou akreditováni pouze tři čeští novináři, zatímco za Albánii jich je 12. „Pokud se to nezmění, začne Česká republika za Evropskou unií zaostávat,“ řekl Roučka. V současnosti se například připravuje společná mediální politika, která by měla evropským zemím napomoci být globálně konkurenceschopnými.
Nedostatek evropských témat podle novináře Štěpána Kotrby vede k tomu, že čeští občané nemají vazbu na hodnoty Evropské unie, a tedy i na evropské standardy v médiích. Proti nedostatku pokrytí evropské tematiky se zástupci ČT (Petr Dvořák) a Českého rozhlasu (René Zavoral) ohradili.
Analytik médií Milan Kruml se domnívá, že evropské standardy, kterými se řídí média veřejné služby, by měla platit i pro média jako taková. Podle něj u nás na rozdíl od některých zemí na Západě chybí regulace pro elektronická a tisková média. „Otázkou také zůstává, kdo kontroluje kontrolory dodržování standardů, u nás to zatím nevíme,“ vidí další problém v regulaci médií veřejné služby Milan Kruml.
-kch-
