Autor textu MediaGuru
Hlasové ovládání je užitečné v domácnosti i autě, myslí si Češi.
Pro většinu je však rovněž důležitá možnost ovládání kdykoliv
vypnout.
Možnost ovládat hlasem domácí spotřebiče nebo osvětlení považuje za užitečnou 44 % Čechů, v autě jsou pak hlasové příkazy přínosné pro 40 % lidí. Kromě toho oceňují i užitečné funkce jako hlasový diář, cizojazyčný překlad nebo hlasově ovládané bankovnictví. Tři čtvrtiny lidí považují zároveň za důležitou možnost hlasové ovládání kdykoliv vypnout. Vyplývá to z průzkumu technologické firmy Agnostix mezi více než tisíci respondenty napříč českou společností.
Hlasové ovládání začalo v posledních letech prostupovat do stále nových oblastí lidského života. Výrazně tomu napomáhá rozvoj nejrůznějších virtuálních asistentů a asistentek, do kterého se s různými výsledky pustily jak komerční subjekty, tak státní sféra.
„Pokud jde o česky mluvící umělou inteligenci, nejpovedenějšími projekty jsou dnes virtuální asistentky některých českých bank. Celkově jsou ale zatím mezi jednotlivými řešeními obrovské rozdíly, což bohužel někdy poškozuje pověst konverzační umělé inteligence jako celku,“ přibližuje Mário Mitas, spoluzakladatel společnosti Agnostix, která se na vývoj virtuálních asistentek specializuje.
Jednou z oblastí, kde je v budoucnu očekáván velký rozmach hlasového ovládání, je chytrá domácnost. Kladně se k tomuto trendu staví nejen firmy zabývající se výrobou domácích spotřebičů, ale i samotní koncoví uživatelé. Jen 18 % považuje hlasové ovládání spotřebičů, osvětlení nebo kamer za neužitečné, zatímco 44 % vidí v těchto funkcích přínos.
„Rychlejšímu rozvoji hlasového ovládání v českých domácnostech zatím poněkud brání ostych mluvit přímo na spotřebiče. To je ale jen otázka času, pro dnešní generaci alfa už bude hlasové ovládání věcí nejpřirozenější formou interakce,“ vysvětluje Martin Franc, spoluzakladatel Agnostixu.
Další slibnou oblastí využití je hlasové ovládání v autech, které může být využíváno například pro zjištění informace o množství paliva, ke kontrole vozu nebo k nastavení optimální teploty. Podobné funkce považuje za užitečné 40 % Čechů, zatímco jen 21 % v nich přínos nevidí. Potenciál většího rozvoje virtuálních asistentů a hlasového ovládání v autech tkví i v tom, že na auto mají lidé mnohem menší problém mluvit než například na lednici nebo pračku.
Za užitečné považují Češi také některé dílčí služby, které lze ovládat hlasem. Patří mezi ně hlasem ovládané online nakupování, hlasový diář, hlasový překlad z nebo do cizího jazyka či hlasové ovládání financí a bankovního účtu.
Například virtuální asistentku Kate si podle aktuálních čísel vyzkoušelo v mobilním bankovnictví ČSOB už více než 80 % uživatelů a každý týden jich přibyde dalších pět tisíc. „Skrze hlasové ovládání v mobilním bankovnictví lze rychle a jednoduše například změnit limit na kartě, připomenout zapomenutý PIN, najít nejbližší bankomat nebo poslat peníze,“ popisuje Franc konkrétní využití.
Ať už je pro Čechy hlasové ovládání atraktivní v jakékoliv oblasti, shodnou se na klíčových vlastnostech, které by hlasová asistentka nebo asistent měli mít. Mezi důležité vlastnosti řadí nejvíce Čechů poměrně paradoxně možnost tuto službu v případě potřeby vypnout, resp. řídit, kdy asistent poslouchá a kdy není na „příjmu“. Tento postoj zastávají tři čtvrtiny oslovených lidí.
Mezi další důležité vlastnosti hlasové asistentky řadí většina lidí spolehlivost poskytovaných informací a jejich srozumitelné podání, neváznoucí komunikaci, pestrou slovní zásobu a příjemný hlas. „Dnes je neváznoucí komunikace a udržení kontextu ze strany umělé inteligence hlavním očekáváním, a to díky systémům jako ChatGPT. Důležitá je samozřejmě faktická přesnost a také projev, jakým informace asistent sděluje,“ říká Mitas a dodává: „Klademe důraz na to, aby výsledný hlas virtuální asistentky působil mnohem přirozeněji, lépe zvládal intonaci a nezněl tak strojově a studeně. Čím dál tím častěji také firmy poptávají tvorbu zcela unikátního hlasu, který je jednoznačně rozpoznatelný od ostatních a nelze si ho splést.
-stk-
# ČSOB # auto # průzkum # hlasový asistent # bankovnictví # hlasové ovládání # chytrá domácnost # virtuální asistent # virtuální asistentka # Kate # Agnostix
Autor textu MediaGuru
Agentura Mark BBDO rozšířila svůj seniorní tým o tři tváře se
záměrem posílit strategické i kreativní kompetence.
Zimní olympijské hry 2026 v Miláně a Cortině budou slavnostně zahájeny
v pátek 6. února večer. Přinášejí s sebou i reklamní kampaně
olympijských partnerů. Své propojení s olympiádou už několik týdnů
komunikují v médiích a rovněž se připravují na zapojení do
Olympijského festivalu.
Pražská pobočka česko-slovenské agentury Neopublic má od února nové vedení. Do role managing directorů nastupují Hana Pazderková a Jiří Hubička, kteří ve vedení střídají Petru Miterovou. Ta agenturu řídila od ledna 2016 a významně se podílela na jejím růstu i posilování pozice Neopublic na českém trhu. „Petře děkujeme za téměř dvě dekády skvělé práce, leadershipu a energie, kterou Neopublicu dala. Navázat na to je pro nás závazek i motivace,“ říká Hana Pazderková. „PR obor se rychle mění, a proto jsme se s Jirkou rozhodli pro ředitelský tandem — abychom dokázali reagovat rychle, flexibilně a s jasnou odpovědností. Český tým navíc přirozeně doplňuje slovenská kancelář a partneři v celé Evropě, což z nás dělá jednu z nejuniverzálnějších PR agentur na trhu,“ dodává. „Dlouhodobě vidíme, že roste poptávka po agenturách, které umí řídit PR a komunikaci z Prahy nebo Bratislavy pro oba trhy současně — konzistentně, efektivně, ale s lokální znalostí. Pro klienty je to praktické a efektivní: jedna strategie, jeden tým, dvě země,“ doplňuje Jiří Hubička. „Neopublic byl založen s vizí přinášet inovativní komunikační služby a pomáhat klientům řešit náročné obchodní výzvy. Dnes k tomu přidáváme ještě důležitější rozměr - v době budování digitálního vlivu a v éře AI bude rozhodovat kombinace strategie, rychlosti a lidského přístupu. Naší misí je dodávat komunikaci s vysokou přidanou hodnotou napříč trhy ve střední Evropě a být partnerem, který umí převést cíle klienta do výsledků — v online prostoru, na sociálních sítích i v reputaci,“ komentuje majoritní vlastník a zakladatel agentury Neopublic Štefan Vadócz. Hana Pazderková se v oblasti médií pohybuje 14 let, z toho 11 let v Neopublic. Předtím působila například ve skupině Dentsu Aegis. Jiří Hubička působí v médiích a PR od roku 2008, pracoval mimo jiné v redakci Bauer Media, v marketingu Moris distribution i v agenturách Guideline či Ogilvy.