Autor textu MediaGuru
Nový průzkum agentury GfK ukazuje, jak se chovají optimistické,
pesimistické a obávající se domácnosti.
V České republice žije polovina domácností v obavách, přibližně třetina (32 %) propadá pesimismu. „Obávající se“ domácnosti se liší od pesimistických tím, že jejich očekávání nejsou tak negativní. Naopak jen 18 % českých domácností myslí optimisticky. Vyplývá to z nedávného průzkumu agentury GfK, který probíhal prostřednictvím spotřebitelského panelu, v němž je zařazeno na 2 000 českých a 1 500 slovenských domácností.
Zdroj: GfK
Podle výzkumu mají největší obavy Češi ze ztráty zaměstnání (53 %) a ze zhoršeného zdravotního stavu, nemocí a úrazů (52 %). Nedostatek peněz dnes trápí 30 % Čechů a čtvrtina lidí uvedla i strach z růstu cena a inflace. V dnešní době tak lidé reagují citlivě i na zdražování zboží a služeb. Až 86 % lidí uvedlo, že na změny ceny reagují citlivěji než před rokem.
„Peníze do velké míry determinují naše možnosti, a tím i pohled na naši budoucnost a spotřebitelské chování. Optimističtí spotřebitelé jsou v Čechách do větší míry domácnosti s těmi vyššími čistými měsíčními přijmy. ,Obávající se‘ se nadprůměrně vyskytují ve skupinách se středním příjmem a pesimisté jsou spíše domácnosti s nižšími příjmy,“ dodává Ladislav Csengeri, Consumer Panel Services Director GfK CZ&SK.
Optimisté nadprůměrně nakupují polotovary, mléčné výrobky, kosmetiku a produkty osobní péče, přičemž nejvíce nákupů realizují v hypermarketech, supermarketech a drogeriích. Pro optimisty je příznačné, že nakupují nejméně často. Hodnota jejich nákupního košíku je vyšší než u průměrného kupujícího a jejich výdaje na kupujícího optimistu jsou nejnižší ze všech typů spotřebitelů. Optimističtí spotřebitelé jsou držiteli věrnostních karet, ve větší míře nakupují i dražší bio potraviny, a letákové akce neovlivňují jejich nákupní rozhodování. Rádi zkoušejí nové produkty a při nakupování nejsou pod časovým tlakem. Nemají příliš rádi malé obchody, nedělají rychlá rozhodnutí na místě a dělá jim starost, pokud se jim nepodaří koupit to, co hledají.
Obávající se zákazníci nadprůměrně nakupují alkoholické nápoje a masné výrobky a nákupy většinou realizují v diskontech. Tato skupina nakupuje méně často a hodnota jejich nákupního košíku je stejná jako u optimistů. Výdaje na kupujícího, tzv. nákupní intenzita, je nejvyšší ze všech typů zákazníků, čímž posouvají spotřebu domácností směrem dopředu. Tento typ spotřebitelů při svých každodenních nákupech používá nadprůměrně věrnostní karty.
Pesimisté nakupují nejčastěji zboží denní spotřeby, jako jsou pekařské a masné výrobky, zejména v diskontních prodejnách a malých samoobsluhách. Pesimisté, na rozdíl od optimistů a obávajících se spotřebitelů, nakupují mnohem častěji. Hodnota jejich nákupního košíku je nejnižší ze všech typů zákazníků a hodnota na jednoho kupujícího pesimistu je nižší než u průměrného českého spotřebitele. Pesimisté se při svých nákupech řídí letáky nejvíce ze všech.
-kch-
Autor textu MediaGuru
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.
Doplňky stravy užívá podle průzkumu Ipsosu pro Pilulku 84 % Čechů ve
věku 18 až 55 let. Dvě třetiny uživatelů a nakupujících považují
při výběru za důležitější kvalitu než cenu. Za její hlavní znaky
označují především množství účinné látky, čistotu složení a vstřebatelnost.