Berlinale: Film a televize se dál sbližují

Mezinárodní filmový festival v Berlíně se v posledních 15 letech pod vedením Dietera Kosslicka rozkročil od prezentace filmového umění určeného primárně pro kina i k dalším formátům směřujícím hned do televize, na internet nebo do nových médií. Nové trendy filmové a TV produkce zde i letos objevovali tvůrci, lidé z médií i obchodníci.

Pro ředitele Kösslicka byl letošní  69. ročník posledním a jeho osobní přínos k akceptaci dalších médií exploatující filmy v programu byl velmi oceňován. Pozornost diváků i médií se stále soustřeďuje na soutěž celovečerních filmů (letos ji vyhrál film Synonyma o izraelském mladíkovi hledajícím své místo v životě po přestěhování do Paříže), v programu své místo mají i soutěž krátkých filmů a 15 dalších sekcí, mezi nimiž je prestižní Panorama i oblíbené Kulinářské kino, servírující divákům filmy o jídle spolu s degustačními porcemi slavných šéfkuchařů. Světem sám pro sebe je spolu s Cannes největší filmový trh na světě, kterého se účastní na deset tisíc profesionálů z řad producentů, sales agentů, financiérů a distributorů. Jedním z nich byl i letos majitel slovensko-české televize a distribuční firmy Film Europe Ivan Hronec (více box níže), při absenci českých filmů v soutěži byly projekce trhu jedinou příležitostí, jak v Berlíně spatřit na projekcích pro distributory a televize čtyři nové české filmy.

Jak se točí pro televizi

MediaGuru však nejvíce zaujal program Seriálových dnů odehrávající se v bývalém dějišti festivalu ZOO Palast. Jejich program sestával z (před)premiér očekávaných TV seriálů z televizně  „horkých“ teritorií Norska, Dánska, Turecka a Španělska, celou sérii Showcase zahájili domácí TV tvůrci, kteří popisovali, jak tematické, obsahové i formální hranice mezi filmy pro kina a TV mizí. A diváci z řad účastníků berlínského trhu a novinářů si to mohli ověřit na promítnutých dílech seriálů Nejlepší věci v životě, Jiní rodiče a zejména na výpravné sáze z doby výmarské republiky Bauhaus – Nová éra vyvinuté vyhlášenou berlínskou produkcí zero one film pro Constantin TV a Beta Film. 

Slavné filmy předlohou TV seriálů

Dalším oblíbeným formátem sekce byly panelové diskuze. Zaujala nás ta o fenoménu interaktivních seriálů, který prezentovali libanonští tvůrci Bass Breche a Armin Dora. Podrobně popsali nesmírnou komplikovanost vyprávění příběhů online, ale i jejich financování a cenzuru. V dalším panelu popisovali renomovaní scénáristé TV formátů David Farr (TV seriál pro Amazon inspirovaný stejnojmenným filmem z roku 2011 Hanna) a David Schalko (šestidílný remake slavného filmu Fritze Langa z roku 1931 Vrah mezi námi), jakých metod použili při přepisování témat slavných celovečerních filmů minulosti do formátu mnohahodinových TV seriálů – když je vyústění zápletky díky původním filmům divákům známo... Po scénáristovi seriálu podle Langova přelomového filmu předstoupili před diváky i jeho kameraman, architekt a střihač a ukázali, čím se z původního filmu (ne)inspirovali.

O platformách a jejich strategiích

Televizní tvůrci z několika zemí vyvíjející nové seriály dostali příležitost je prezentovat na pitchingu a diskutovat s odborníky z branže – potencionálními koprodukčními partnery, zástupci fondů a TV editory. A následně se mohli poučit na panelu nazvaném Za kulisami: platformy a jejich strategie, kde kurátor Vimea Jeffrey Bowers a zakladatel Flixxo Adrian Garelik odtajnili některé ze svých byznys modelů, které procházejí neustálým launchingem, re-brandingem a vývojem. Kontinuálně s tím i diváci přizpůsobují své zvyklosti vnímání pořadů. Oba zástupci platforem rozprávěli o svých strategiích monetizace, globálního zásahu a přístupnosti pro uživatele.

Netflix produkuje v Evropě

Nejvíce narváno bylo v ZOO Palastu na prezentaci špičkových manažerů streamovací služby Netflix a evropští producenti stáli před sálem dlouhou frontu. Není divu, ohlášeným tématem byl vývoj evropského contentu pro a s Netflix(em). Poté, co Netflix začátkem festivalu prezentoval svůj podíl ve dvou původních německých seriálech a jednom norském, měl být jejich ohlášený „coming out“  bombou. „Pro talent neexistují hranice,“ uvedl na začátku kulatého stolu, u kterého sedělo narvané olbřímí kino, ředitel pro původní španělskou tvorbu Diego Avalos. Ve Španělsku objednal Netflix v rychlém sledu několik seriálů a zakládá tam produkční hub podobně jak tak loni učinil TV Globo v Brazílii. „Hranice nezná ani IP a o tom, jak se dá IP a jeho obsah adaptovat a jak talent, tedy nápady a šířeji i obsah mohou cestovat různými územími světa se v Netflixu bavíme neustále. Neexistuje jediný model pro získávání originálních nápadů z Evropy ani z celého světa,“ dodal Avalos. „Jsme otevřeni novým kreativním nápadům i z nových a dosud neobjevených teritorií.“ Ufff… Teď jen, jak tyto nápady k zodpovědným osobám dostat, dodávám při vědomí, jak je to obtížné. 

Seriály píšou dvacátníci

„Budeme vyhledávat hlasy, které dosud neměly příležitost zaznít,“ prohlásila viceprezidentka pro původní mezinárodní tvorbu v Evropě Kelly Luegenbiehlová. Myslí tím něco konkrétního? Posuďte sami: „Dáme si práci vyhledávat látky s tématy, která nejsou televizím často nabízena. Hledáme příběhy unikátní, lišící se od ostatních. V Itálii jsme pro seriál Baby najali tým scénáristů mezi 19 a 24 lety. Mnohým se to zdálo riskantní, my jsme to ale považovali za šanci…která vyšla.“  Luegenbiehlová se také vyjádřila k zavedenému systému výroby pilotního dílu plánovaného seriálu. „Jakmile se rozhodneme pro výrobu nového seriálu, pak spolu s našimi produkčními partnery se výrobě věnujeme na sto procent. Nevyrábíme ho na základě doufání ‚co kdyby′, ale s vědomím, že ho uvidí celý svět. Počet našich předplatitelů ve světě neustále roste a naší současnou prioritou je diferenciovat investice do lokálních seriálů. Vše v Netflixu je v dost překotném vývoji, ale teď se soustředíme na rozšíření produkce mezinárodních seriálů.“

Co také zaznělo

• Byznys modely TV seriálů procházejí neustálým launchingem, re-brandingem a vývojem.
• Slavné filmy minulosti se přepisují do podoby šesti hodinových dílů televizního seriálu.
• Netflix: naší současnou prioritou je diferenciovat investice do lokálních seriálů.

Ivan Hronec, CEO TV kanálů Film Europe a Be2Can

Jak probíhá den nákupčího filmů pro vaše TV kanály a kina na Berlinale?

Dynamicky. Ráno, okolo půl deváté začíná první oficiální festivalová projekce, další probíhají ve 13, 19 a 22 hodin. Mezi nimi jsou na začátku festivalu „private screenings“ soutěžních filmů, které jsou na programu až ve druhé polovině přehlídky.  Velká část „buyers“, tedy distributorů nakupujících pro svá teritoria, přijíždí totiž jen na prvních 4-5 dnů. Pozvánky chodí i na tzv. promo reels, tedy ukázky filmů ve výrobě určené pro premiéru v Cannes, Benátkách či v Torontu. Stihnout je třeba i individuální 30minutové pracovní schůzky, navštěvovat oficiální cocktails, večírky a sluší se i chodit s nejvýznamnějšími klienty na oběd nebo na večeři.  Takže za prvé: otázka měla znít, jak probíhá den a noc nákupčího filmů. A za druhé: nedá se to a vlastně se to vše asi ani nemá stihnout... Festivalový trh je o tlaku – a kdo ho nezvládá, další roku už nepřijede.

Podle jakých zásad jste filmy letos nakoupili?

Podle zásad našeho TV kanálu a současně i festivalu Be2Can – filmy z hlavní soutěže, výrazné a oceněné snímky, které mají festivalovou kvalitu díky svému tématu nebo zpracování. Koupili jsme i filmy z vedlejších soutěží a z trhu, protože distribuujeme předchozí film režiséra a budujeme jeho knihovnu. A jak se to dělá? Buď se vám film líbí a věříte, že se bude líbit i vašim divákům. Nebo kupujete autora, silného režiséra – takový je přístup standardních arthousových distributorů. Anebo kupujete systémově, podle daného objektivního klíče, tak to dělá Film Europe a Be2Can. Kupujeme filmy především ze tří hlavních soutěží v Berlíně, v Cannes a v Benátkách, hrajeme je na našem festivalu Be2Can, zařadíme do arthousové distribuce Be2Can Distribution, uvádíme na naší SVOD platformě Be2Can a nakonec uvádíme v lineárním Be2Can Channel. Toto je náš koncept a podle těchto zásad nakupujeme už skoro sedm let.

Autor textu: Aleš Hudský