Autor textu MediaGuru
Janis Sidovský se zamýšlí nad tím, jak nejlépe sehnat peníze na
kulturní akce.
Umělecké sny jsou vždycky větší než rozpočet, snění je na umění sympatické a radost marketingu je tyto sny plnit. Peníze, které by představy kumštýřů uvedly v život, se ale shánějí čím dál obtížněji. Kultura na rozdíl od sportu nemůže obrandovat kostým Hamleta jako hokejového brankáře ani oblepit bannery dekoraci Labutího jezera, i když se taky může odehrávat na ledě. Náklady na show se přitom zvyšují, sály ale zůstávají se stejnou kapacitou a zdražování vstupného spíš diváky ze sedadel vyhání, než usazuje. Proto se producenti obracejí na sponzory a za oceánem dokonce na investory, kteří by jim s financováním projektů pomohli.
Základním předpokladem pro získání sponzora je dobrý produkt, tedy představení, koncert, výstava nebo film. Je spousta umělců, kteří chtějí dělat nekomerční a nekomunikativní umění, na které ovšem těžko seženou peníze i diváky. Mluvím o projektech, které mají zájem být úspěšné, o těch, které jsou viditelně propagované, protože jen takové mají šanci, aby vzbudily pozornost. Seděl jsem na obou židlích – sháněl finance na kulturu i jsem peníze rozděloval, a tak dobře vím, s čím se obě strany potýkají.
Umělci často neumějí nabídnout plnění, které marketéry zajímá, mají pocit, že kvalitní obsazení je dostatečným důvodem, proč jim poslat peníze. Je to omyl, protože většina manažerů se rozhoduje především podle potenciální marketingové hodnoty akce, nikoliv jen podle toho, jestli tam zpívá Gott nebo Langerová. To šlo možná v devadesátkách, teď platí čísla, statistiky, tradice, velikost publika. A také mediální dopad, networking a zejména zážitky. Ty se dají zhodnotit v podobě zaměstnaneckých benefitů anebo péče o klienty. Osobně mám v poslední době zkušenost, že právě networking a zážitky jsou klíčovým hlediskem, proč se se mnou někdo na sponzoringu dohodl.
Firmy by kromě zviditelnění, networkingu a zásahu správné cílové skupiny měly očekávat právě zábavu pro klienty nebo pro zaměstnance. V Česku je možností celá řada – od obvyklých vstupenek přes firemní lóži na celou sezónu až po prohlídky zákulisí a setkání s hvězdami. To platí i pro mecenáše – jednotlivce, kteří prostřednictvím sponzoringu v dobrém posilují svůj společenský statut, mají přístup k celebritám, na premiéry, vernisáže, after party, natáčení a na červený koberec. Některé akce umožňují dokonce aktivní účast zástupce sponzora – ať už formou předání nějaké ceny na jevišti, anebo veřejné vystoupení v rámci slavnostního ceremoniálu, jak k tomu dochází na Českých lvech nebo cenách Thálie. Objevují se i speciální nabídky, jako například u Českého národního symfonického orchestru, který vybraným sponzorům umožňuje zhlédnout koncert uprostřed hrajícího orchestru, což slibuje docela unikátní zážitek.
Stranou tabulek a měřitelného okamžitého vyhodnocení pak stojí dobrý skutek a společenská odpovědnost. Někteří jednotlivci i společnosti sponzorují proto, že nejsou lhostejné. Na regionální úrovni jim třeba není jedno, že zchátrá místní divadlo, v celostátním měřítku pak často podporují benefiční koncerty a utkání, díky nimž si posilují goodwill. Nebo prostě jen mají rádi umění. I takoví existují...
1. Nikdo není povinen vás sponzorovat. Nedostanete prostředky poprvé. Musíte si vypěstovat vztah, přestože jste třeba odmítnuti. Nebo dostanete málo, než jste čekali. Buďte vděční, vyjadřujte poděkování.
2. Naslouchejte dárcům, vztah je dialog. Ptejte se a poslouchejte odpovědi. Dozvíte se, co by je zajímalo, možná získáte víc. Zaslechnete nějaké téma, na které můžete postavit program. To byste nezjistili, kdybyste mluvili jen vy. Poslechněte si, co dárce chce.
3. Budování dobrého vztahu stojí na důvěře. Nenabízejte nic, o čem víte, že podporovat nebudou, nemá smysl partnera ohlupovat. Neplýtvejte jejich časem, chovejte se čestně, mluvte na rovinu. Když se osvědčíte, budou s vámi komunikovat. Dárci nebudou podporovat nic, co nemá šanci na úspěch.
4. Nejprve se zviditelněte, pak hledejte peníze. Najdete je spíš, když vás lidi budou znát. Marketing je prvotní, bez něho neseženete peníze.
5. Lidé oceňují zážitky. Udělejte dojem. Bavte je.
Autor textu: Janis Sidovský
Janis Sidovský, producent a manažerJe odborníkem v oblasti public relations v šoubyznysu, spolupracoval s mnoha osobnostmi české populární hudby. V letech 2007-2012 byl programovým ředitelem TV Barrandov. Podílel se např. na promo představení West Side Story, Dracula, Bídníci, Miss Saigon, Kleopatra, Rebelové, Líp se loučí v neděli či Mamma Mia! |
Autor textu MediaGuru
Energetická společnost Epet rozšířila své sportovní aktivity a nově se
zařadila mezi partnery české fotbalové reprezentace. Spolupráce se bude
týkat mužského A-týmu, ženské reprezentace i výběru do 21 let.
Horké dny prodeje zmrzlin rychle zvednou, důležitější než tropické
rekordy je ale podle Martina Štočka z Bidfoodu stabilní počasí.
Marketingový šéf značek Prima, Mrož a Pegas v rozhovoru popisuje, jak se
na konzervativním trhu prosazují novinky, proč vedle televize sází i na
influencery a co stálo za rebrandingem Mrože po dvaceti letech.
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.