Autor textu MediaGuru
Vedení Brna oznámilo kandidaturu na Evropské hlavní město kultury 2028. Do
přípravy spojené s kandidaturou zapojilo také veřejnost.
Brno chce kandidaturou na Evropské hlavní město kultury (EHMK) dosáhnout rozvoje a komplexní regenerace města a regionu. Marcela Straková, programová ředitelka kandidatury, vysvětluje brněnské zapojení: „Posílí také cestovní ruch nebo vytvoří nová pracovní místa a podpoří mezinárodní síťování. Značka EHMK zvýší prestiž města i celého regionu.“ Do příprav na kandidaturu město zapojilo také veřejnost, a to formou pocitové mapy, která od občanů sbírala informace a názory na místa, ve kterých se pohybují a žijí.
Pocitová mapa ukazuje, která místa vnímají obyvatelé Brna jako důležitá, ale také místa, která by se podle nich měla dále rozvíjet. Tyto informace slouží jako podklad pro přípravu konceptu kandidatury na EHMK 2028.
„Velmi rád vidím, že Brňáci vnímají stejně jako já důležitost kultury a jejího rozvoje. Pocitová mapa se ukázala jako cenný nástroj pro sběr dat, který Brno v minulosti využilo už víckrát, nikoliv ale se zacílením na oblast kultury, která je přitom jednou ze stěžejních částí celobrněnské strategie Brno 2050,“ doplňuje radní pro kulturu Marek Fišer. Pocitovou mapu Brňané vyzkoušeli již v roce 2016 a 2019 při přípravě Vize města Brna v roce 2050. Výzkum pro EHMK 2028 probíhal od listopadu 2021 do konce ledna 2022. Do výzkumu zapojilo 1095 dotazovaných.
Titul Evropské hlavní město kultury uděluje městům Evropská unie s cílem podpořit rozvoj kultury, společnosti, regionu a také samotného města. „Multiplikační efekty projektu se často přenáší i na celý region. Hlavní motivací města Brna pro kandidaturu je prostřednictvím kultury a propojením komunit za využití́ metod kulturního plánování akcelerovat udržitelný́ rozvoj s výhledem na rok 2028, potažmo 2050 vzhledem k existující rozvojové Strategii Brno 2050,“ vysvětluje Blanka Marková, která má́ na starosti vývoj celého projektu brněnské kandidatury.
Aktivity spojené s kandidaturou chtějí stavět hlavně na participaci obyvatel. Kromě pocitové mapy chystají další akce se zapojením veřejnosti. „Nepotkáte nás na plakátech nebo v inzerátech, to by v tuto chvíli nic nepřineslo, naopak v čem nyní vidíme největší smysl je vytvoření platforem pro setkávání aktérů a diskusi napříč odvětvími,“ doplňuje Marcela Straková.
Další aktivity zaměří také na osobnosti a ambasadory. Do kampaní zapojí také mladší generace. Momentálně probíhá nábor do týmu skupiny s názvem 28-28-28, která má být složená z těch, kteří budou mít v roce 2028 28 let. V plánu jsou také podcasty mapující brněnské komunity nebo letní brněnské velvyslanectví v Praze.
-tšl-
# Brno # Evropská unie # Evropské hlavní město kultury # Pocitová mapa
Autor textu MediaGuru
Bernard natočil hospodskou rvačku, přidal trochu vulgarity a televize
odmítly nový spot vysílat. Poměrně předvídatelné schéma. Hospodská
pranice v reklamě na alkohol totiž narazila u českých televizí už před
více než čtvrtstoletím. Nynější odmítnutí spotu Bernardu proto není
důkazem, že dnešní doba ztratila smysl pro nadsázku. Spíš připomíná
osvědčený komunikační recept – natočte reklamu na hraně a z jejího
odmítnutí udělejte hlavní zprávu kampaně. Za kauzou tohoto týdne se
ohlíží Bohuslav Bohuněk.
Komediální seriál TV Nova Boží plán bude pokračovat druhou řadou, do
níž se vrátí všichni představitelé hlavních postav.
Reklama může přivést tisíce objednávek, zvýšit obrat a vykázat skvělé
výsledky. Přesto nemusí firmě vydělat ani korunu. Podle Jana Makovičky,
CEO digitální agentury Taste, právě proto už agenturám nestačí umět
dobře nakupovat média a optimalizovat kampaně. Musí rozumět tomu, jak
jejich klienti vydělávají, kde přicházejí o peníze a co potřebují
změnit, aby mohli růst.