Češi chtějí žít déle, longevity je ale neznámým pojmem

Přestože očekávaná délka života roste, rozdíl mezi celkovým dožitím a životem ve zdraví může dosahovat až dvaceti let. Právě kvalita života ve vyšším věku se tak stává klíčovým tématem. Zároveň výrazně stárne česká populace. Podíl lidí starších 65 let se za poslední dekády zvýšil a dnes se blíží čtvrtině obyvatel. Za třicet let, v roce 2056, má už ale představovat 56 %. Zdravá dlouhověkost se tak stává důležitým tématem i v Česku. Nová studie Longevity od ResSolution Group ukazuje, jak Češi o zdraví přemýšlejí, co pro něj dělají a kde narážejí na bariéry.

Zdraví je pro české spotřebitele především synonymem aktivního a neomezeného života. Lidé si ho spojují s možností dělat běžné věci bez omezení, cítit se dobře fyzicky i psychicky a vyhnout se vážným nemocem. Více než polovina (53 %) přitom hodnotí svůj životní styl jako zdravý, jen menší část na něm ale systematicky pracuje.

Studie ukazuje výrazný rozdíl mezi deklaracemi a realitou. Češi chtějí žít dlouho a zdravěji, ale aktivně se snaží svůj životní styl zlepšovat jen čtvrtina Čechů (24 %), zatímco téměř polovina přiznává, že změny dělá jen občas. Bariérami zůstávají především nedostatek času, energie a motivace.

Zdravou dlouhověkost si lidé spojují s pohybem

Samotný termín „longevity“ zůstává pro většinu populace neznámý, když 74 % lidí neví, co znamená. Navíc působí příliš marketingově a Češi preferují spíše srozumitelnější výrazy jako „dlouhověkost“ nebo „aktivní stáří“. Když už o zdravé dlouhověkosti přemýšlejí, spojují si ji hlavně s pohybem, aktivitou, kvalitní stravou a mentální pohodou. Klíčovými cíli jsou zůstat aktivní, soběstační a udržet si energii i ve vyšším věku.

Nejrozšířenějšími aktivitami jsou pohyb a sociální kontakt. Více než 80 % lidí se alespoň občas (jednou měsíčně) věnuje turistice, domácímu cvičení nebo protahování. Důležitou roli hraje také pobyt v přírodě, vědomý odpočinek a snaha o zdravější jídelníček.

Naopak méně rozšířené jsou systematické aktivity jako práce se stresem, meditace nebo sledování zdravotních dat. Preventivní péče sice není zanedbávaná, ale stále není hlavním pilířem přístupu ke zdraví.

Doplňky stravy lidé vnímají jako nástroj prevence i kontroly nad budoucností a očekávají, že jim pomůžou předejít civilizačním chorobám nebo kompenzovat nedokonalý životní styl. U mladších fungují často jako doplněk ke sportu, u střední generace jako prevence a u starších jako prostředek, jak „zůstat v chodu“. Často ale suplují to, co lidé nedokážou zajistit změnou návyků.

Sedm typů Čechů podle přístupu ke zdraví

„Zdraví a dlouhověkost nejsou univerzální pojmy. Pro různé skupiny lidí představují odlišné věci, proto je nelze komunikovat jednotným jazykem. Liší se nejen v tom, jak o zdraví přemýšlí, ale i v tom, jaké strategie pro zdravou dlouhověkost volí,“ přibližuje garantka studie Anna Tvrská (Senior Research Manager, ResSolution Group).

Studie identifikuje sedm segmentů populace podle jejich přístupu ke zdraví. Zároveň umožňuje porovnat, jaké investice jsou jednotlivé skupiny ochotny do zdraví vložit. Největší část populace tvoří „harmonizující“ a „inovátoři“. Prvně jmenovaná skupina hledá rovnováhu mezi fyzickým a psychickým zdravím, druhá zase hledá nové cesty, experimentuje a investuje do zdraví.

Další skupinu lze jejich postojem označit jako „bezstarostné“, ti si zdravím nechtějí komplikovat život. Pojmem „restartující“ pak ty, kteří sice chtějí změnu, ale potřebují rychlé výsledky. Další skupinu spotřebitelů lze popsat jako „laxní“, ti zdraví odkládají „na později“. Segment „konzumujících“ preferuje pohodlná řešení včetně možnosti, že si „zdraví koupí“. Posledním segmentem jsou „kontrolující“, kteří ke změnám přistupují jen tehdy, pokud mají vše pod kontrolou.

Zjištění tak ukazují, že ačkoli si Češi význam zdraví a dlouhověkosti uvědomují, přístup k nim zůstává spíše pasivní. Pro budoucnost bude podstatné nejen zvyšovat povědomí, ale i motivovat k aktivní péči o fyzické i mentální zdraví a ukázat nejen „proč“, ale hlavně „jak“ na zdravější a delší život.