Autor textu MediaGuru
Nakupování vánočních dárků je v plném proudu, v průměru chtějí za
ně Češi vydat 7,5 tisíce korun.
Vánoční nákupy začaly. Češi letos plánují obdarovat v průměru pět osob, na dárky chtějí vydat okolo 7 500 korun. V porovnání s loňským rokem své výdaje hodlá zvýšit polovina Čechů. Až jednu třetinu výdajů utratí na e-shopech.
Podle průzkumu agentury ppm factum research na vzorku plánuje nejvíce Čechů – okolo čtvrtiny (26 %) – utratit za dárky mezi 2001 a 5000 Kč. Asi pětina Čechů (21 %) se rozhoduje o útratě mezi 5 001 a 10 000 Kč. Více než 10 000 Kč za dárky hodlá utratit 14 % Čechů. Naopak, dva tisíce korun nebo méně plánuje vynaložit 15 % lidí. Téměř čtvrtina (24 %) lidí v tom stále nemá ještě jasno.
Průměrně nejvyšší útratu plánují lidé ve věku 30 až 59 let. Velkým překvapením není, že více peněz za dárky vydají lidé s vyššími příjmy, lidé s vysokoškolským vzděláním a rodiny s dětmi. Lidé s vysokoškolským vzděláním plánují vydat v průměru přibližně 11 000 Kč. Lidé, kteří mají v domácnosti děti, se chystají za dárky vynaložit přibližně 8 000 Kč. Více než čtvrtina domácností s měsíčním příjmem 30 001 až 50 000 Kč plánuje vydat za dárky od 5 001 do 10 000 Kč.
Z pohledu rozdílů mezi muži a ženami chystají ženy obdarovat více osob než muži. Porovnáme-li Čechy a Moravu, dokonce 11 a více osob se chystá na Moravě potěšit dárkem okolo 11 % lidí, v Čechách je to necelých 6 %.
Za nákupy na e-shopech Češi utratí jednu třetinu plánovaných výdajů. Více než polovinu se chystá tímto způsobem vynaložit pětina spotřebitelů. Silnější pozici má online nakupování u mladých.
Podle průzkumu Asociace pro elektronickou komerci (APEK) se k pořízení dárků na internetu chystá 86 % uživatelů internetu, což je o 4 pb. více než loni. Vánoční obrat e-commerce by měl dosáhnout až k 44 miliardám korun. Absolutní vrchol vánočních prodejů by měl nastat v týdnu od 10. prosince, ve kterém by celková utracená suma mohla atakovat až 5 miliard korun. Nejvíce Češi plánují na e-shopech nakoupit hračky (45 %), knihy (39 %) či oblečení a obuv (37 %).
Tradičně populární je na internetu nákup parfémů a kosmetiky, které plánuje objednat 35 % nakupujících. Zájem bude také o šperky, hodinky a doplňky (24 %), vstupenky všeho druhu (22 %), dětské oblečení či výrobky péče o dítě (20 %), sportovní oblečení a vybavení (20 %) či zážitkové a pobytové vouchery (19 %).
„Zájem bude samozřejmě i o elektroniku v čele s mobilními telefony. Jedná se o dražší zboží, které bude celkově generovat vyšší obraty, i když počet jednotlivých objednávek bude opticky nižší,“ popisuje Jan Vetyška, výkonný ředitel APEK.
Na tom, co si Češi přejí a co nadělují druhým, je rozpor. „Lidé po osobním dárku nejčastěji uváděli, že by si přáli dostat zájezd či výlet. Konkrétně jich bylo 39 %. Paradoxně se ho ale většina nedočká, protože takový dárek hodlá věnovat jen 10 % dotazovaných,“ popisuje Jan Marek z pojišťovny Generali, jež si nechala zpracovat vánoční průzkum od agentury response:now.
Svým blízkým se chystá oblečení koupit až 45 % lidí, ačkoliv po něm touží jen čtvrtina. Nejmladší generace častěji ocení peníze (56 %) a elektroniku (56 %), zatímco z pohledu generace X jde o ideální dárek pouze v pětině případů.
Za indikátor, co lidé pravděpodobně koupí pod stromeček, může posloužit také vyhledávání ve srovnávačích cen. Na Zboží.cz tak nejvíce stouplo vyhledávání stavebnice Lego (+650 %), pohádkových knih (+400 %), kávovarů a espress (+390 %) a televizorů (+240 %). Na dalších místech následují dámské parfémy, chytré hodinky, peněženky, drony, DVD filmy, hodinky a mobily.
Podle výzkumu Fashion (Re)search 2018, který si na vzorku 3 570 respondentů zpracoval vyhledávač módy Glami, plánuje z módních kousků 53 % udělat radost svým blízkým nákupem některého z doplňků, ať už šperkem, nebo hodinkami.
Ženy budou letos častěji obdarovány kabelkou a muži novými peněženkami. Vedle doplňků se pod českými stromky objeví i trička a košile. „Tričko nebo košili sice plánuje zabalit pod vánoční stromeček až 35 % z našich oslovených, ale ponožky jako vánoční fenomén koupí jen 19 % z nich,“ uvádí Hana Zachová, brand manažerka Glami.cz.
Za hračky, které mají také své pevné místo pod stromečkem, plánují české domácnosti utratit více než 3,1 miliardy korun. Vyplývá to z odhadu společnosti Wormelen Group, jež zastřešuje maloobchodní řetězce hraček Bambule, Sparkys a HM Studio nebo velkoobchod EP Line.
A nakonec z potravin, které se mnohdy rovněž dávají také jako dárek, Češi podle agentury Nielsen nejvíce utrácejí za alkoholické nápoje. Jen loni v listopadu a prosinci utratili čeští spotřebitelé za alkohol 7,5 miliardy korun, celkové tržby v potravinářském segmentu dosáhly pak 32 miliard korun.
„Vidíme rostoucí oblíbenost sektů a šumivých vín, hořkých bylinných likérů či perlivých vín, za které utratili spotřebitelé přibližně o čtvrtinu více než v předvánočních nákupech v roce 2016," vysvětluje mluvčí společnosti Nielsen Mária Hukelová. U sektu a šumivých vín tvoří útraty v závěru roku až třetinu celoročních tržeb. Výrazně sezónní jsou také rum, whisky, likéry či víno, jejichž tržby na konci roku ukrajují více než pětinu z celkových ročních tržeb.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.