Česká televize kvůli inflaci přehodnotí dlouhodobé plány

Česká televize bude v souvislosti s rostoucí inflací nucena přehodnotit své dlouhodobé plány programového, technického, ekonomického a personálního rozvoje na roky 2022 až 2026. Letos na jaře je schválila Rada ČT, vzhledem k vývoji inflace je ale bude třeba přehodnotit, vyplynulo z jednání Rady ČT v minulém týdnu.

„Realita se odchyluje od předpokladu, na kterých jsme postavili dlouhodobé plány. Pokud budeme chtít mít kvalitní rozpočet na příští rok, tak přemýšlím o něčem, s čím jsem nepočítal, ale přimlouval bych se na podzim v souvislosti s rozpočtem podívat se na to, co by se dalo v dlouhodobých plánech novelizovat. Inflace ještě neřekla poslední slovo, klidně může vystoupat na 15-16 %,“ uvedl radní Pavel Kysilka. Úroveň inflace, se kterou dlouhodobé plány ČT pracují, je už teď mimo realitu a podle Kysilky znamená, že předpokládaný dopad inflace v pětiletém období je už teď vyčerpán. „To, co jsme předpokládali, že nám inflace ují za pět let, už je za námi,“ přiblížil.

Přehodnocení dlouhodobých plánů podpořil i radní René Kühn. „Otevřít otázku dlouhodobých plánů na podzim v souvislosti s rozpočtem je rozumné, nemůžeme spoléhat na to, že bude v dohledné době řešena otázka lepšího financování veřejnoprávních médií. To je záležitost politická. Víme, že management ČT veřejně proklamuje, že pokud se to nebude brzy řešit, tak z jistého pohledu bude potřeba omezit rozsah veřejnoprávní služby,“ připomněl.

Rostoucí inflace se promítá do vyšších nákladů především za odběr energií. Finanční ředitel ČT David Břinčil na setkání uvedl, že nárůst cen za odběr silové elektřiny mezi podzimem 2021 a rokem 2022 už je téměř 70 %. „Situace je nejistá a mění se průběžně, nejsme schopni říct, za kolik budeme schopni nakoupit silovou elektřinu na rok 2023, už teď jsou ceny vyšší než pro rok 2022,“ popsal. Podle vývoje stávajících cen by se ale náklady jen na odběr silové elektřiny mezi roky 2021 až 2023 zvýšily o 100 mil. Kč.

Nejen z tohoto důvodu hledá ČT už delší dobu cesty, jak spotřebu energií snižovat. Za posledních pět let ji snížila o 12 %. Uvažuje rovněž o umístění fotovoltaických panelů na ploché střechy v areálu Kavčích hor. V současnosti pracuje na zadávacím projektu, na který by mělo navázat vyhlášení veřejné zakázky.

Udržitelnost dlouhodobého financování České televize se diskutovala ještě před tím, než ceny v Česku začaly rychle růst. Především z toho důvodu, že televizní poplatek v měsíční výši 135 Kč nebyl od roku 2008 navyšován a jeho reálná hodnota klesla o čtvrtinu. Letošní růst inflace reálnou hodnotu dále snižuje. Povinnost platit televizní poplatek se navíc stále podle platné legislativy váže na majitele TV zařízení, což je vzhledem k dnešním možnostem přijímat TV vysílání přes internet zastaralé a placení se tímto způsobem vyhne řada uživatelů, kteří ČT sledují přes IPTV.

Také generální ředitel ČT Petr Dvořák přehodnocení dlouhodobých plánů vítá. „Předpokládali jsme, že budeme předkládat novou verzi dlouhodobých plánů, protože řada předpokladů, na kterých jsou postaveny, je irelevantních,“ uvedl s tím, že jen míra inflace byla po rok 2023 počítána na úrovni 5,3 % a pro rok 2024 na úrovni 2,2 %.

Otázka je, jakým způsobem bude ČT nucena upravit své plány. Zamýšlela například investovat do nové budovy zpravodajství, která je podle slov managementu ve stavu na hranici životnosti. Generální ředitel rovněž několikrát naznačil, že ČT bude muset omezit veřejnou službu, pokud na ní nebudou prostředky, což by obnášelo omezení programových výdajů a znovu se může objevit i otázka budoucnosti kanálu ČT3.

„Financování médií veřejné služby je dlouhodobě neudržitelné a je nutné o něm vést veřejnou debatu. Televizní poplatek byl naposledy zvyšován v roce 2008. A zatímco se makroekonomická situace zásadně proměňuje, rozsah veřejné služby roste, nominální měsíční výše poplatku 135 Kč stagnuje a jeho reálná hodnota každý rok klesá,“ uvedl v předmluvě k dlouhodobým plánům generální ředitel České televize.

Kombinace výše poplatku společně s definicí poplatníka vytváří i podle některých radních situaci, ve které ČT není dlouhodobě schopna zajištovat stejný rozsah a kvalitu vysílání. „Považujeme za kriticky důležité, aby se to ve střednědobém horizontu řešilo," zaznělo na Radě ČT.

-mav-