Autor textu MediaGuru
Podle dat za druhé pololetí roku 2020 je Český rozhlas nejsilnějším
subjektem na rádiovém trhu podle vlastnických podílů.
Český rozhlas se díky nárůstu poslechovosti některých svých celoplošných stanic ve druhém pololetí loňského roku dostal do pozice nejsilnějšího vlastníka na rádiovém trhu. Jeho celkový podíl na poslechovosti aktuálně dosahuje 24,1 %.
Druhým nejsilnějším subjektem je podle nedávných dat výzkumu Radioprojekt skupina Media Bohemia (22,1 %), pod kterou patří řada nadregionálních a regionálních rádií (Hitrádia, Fajn rádia, Blaník, Rock rádia a další). Třetím nejsilnějším je Active Radio (skupina Czech Meda Invest D. Křetínského a P. Tkáče) s podílem 17,7 %. Active Radio je vlastníkem stanic Evropa 2, Frekvence 1, Zet a regionálních rádií Dance a Bonton.
Typ zobrazení
| Hodnota | |
|---|---|
| Český rozhlas | 24.08 |
| Media Bohemia | 22.10 |
| Active Radio | 17.72 |
| Radio United Broadcasting | 13.38 |
| Londa | 11.76 |
| ostatní | 10.97 |
Zdroj: Radioprojekt, 3+4Q/2020, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark
K dalším významným vlastníkům patří společnost Radio United Broadcasting s podílem 13,4 %, pod kterou spadají rádia Kiss, Beat, Country, Radio 1, Signál a Spin. Vyšší než desetiprocentní podíl má také společnost Londa (patřící pod Agrofert), provozovatel rádií Impuls, Český Impuls, RockZone 105,9.
Podíly rozhlasových provozovatelů podle vlastníků neodpovídají podílům, které vykazují obchodní sítě rádiových stanic. Ty se slučují i bez ohledu na majetkovou příslušnost.
-mav-
# Český rozhlas # rádio # Radioprojekt # Media Bohemia # Londa # Radio United Broadcasting # Actve Radio
Autor textu MediaGuru
Nová data poslechovosti rádií přinášejí potvrzení pozic pro vedoucí
celoplošné stanice v rámci denního a týdenního poslechu a také podílu
na poslechovosti. Své pozice vylepšily mezi celoplošnými stanicemi
především Evropa 2 a Frekvence 1.
Český rozhlas navrhuje stažení návrhu zákona o médiích veřejné
služby. Podle něj je norma právně i věcně nedopracovaná, ohrožuje
nezávislost médií veřejné služby a vytváří nejistotu kolem jejich
financování i postavení v mediálním systému.
Ministerstvo financí kvůli nedostatkům požaduje přepracování zákona
o veřejnoprávních médiích.