Autor textu MediaGuru
Jak se chovají spotřebitelé jednotlivých evropských zemí v současném
ekonomickém kontextu?
Hospodářské údaje v zemích EU se v několika předchozích měsících výrazně lišily. Podle toho také obyvatelé jednotlivých zemí hodnotí ekonomickou situaci svých zemí a svoji osobní situaci. Přehled spotřebitelských ekonomických očekávání, očekávaných příjmů a ochoty nakupovat ve 12 zemích Evropy přináší nejnovější průzkum agentury GfK.
Průzkum spotřebitelského klimatu za první čtvrtletí roku 2012 byl prováděn v nejlidnatějších členských státech EU, tj. v Bulharsku, České republice, Francii, Itálii, Německu, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Rumunsku, Španělsku a Velké Británii. Těchto 12 zemí představuje přibližně 80 % celkové populace 27 členských států EU.
Začátkem roku 2012 v Evropě přetrvávala hospodářská a finanční krize. Ačkoli se zdá, že akutní nebezpečí bylo odvráceno sestříháním neboli snížením objemu dluhu v Řecku, přetrvávají však obavy, že do zemí EU se vrátí recese důsledkem trvající hospodářské krize.
Na základě předpovídaných ekonomických dat je pohled na hospodářský rozvoj zemí EU nadále velmi negativní. Avšak ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2011 některé země vykazují o něco lepší hodnoty. Německo s hodnotou ukazatele 7,2 bodu je jedinou zemí s kladnou hodnotou. Jak v Polsku (s -6,2 body), tak ve Francii (s -10,4 body) vidí spotřebitelé budoucnost kladněji v březnu než v předešlém měsíci. Češi (-62,7 body) nadále hodnotí vyhlídky hospodářského růstu nejpesimističtěji z celé Evropy, a to dokonce i ve srovnání s Řeckem (-50,8) a Portugalskem (-40,6).
Hodnocení disponibilního příjmu spotřebitelů se v rámci zemí EU liší. V zemích s kladnějšími ekonomickými vyhlídkami spotřebitelé kladněji hodnotí své disponibilní příjmy. Nejoptimističtějšími Evropany jsou Němci (s 34,3 body), za nimi pak Poláci (-14 bodů) a Rakušané (-21,2). Spotřebitelé v krizí postiženém Řecku (-60,2 bodu), Itálii (-48,4 bodu) a Portugalsku (-46,4 bodu) hodnotí jejich očekávané příjmy nejzáporněji. Češi se ve svém hodnocení (-35) dostávají spíše k negativnímu pólu.
Hodnocení je do značné míry ovlivněno mírou inflace a nezaměstnanosti v zemi. Nejvíce pak evropské spotřebitele zneklidňují ceny benzínu a energie.
Úsporná opatření a vyhlídka nízkého hospodářského růstu vede spotřebitele v mnoha evropských zemích k tomu, že drží svoje peníze pod kontrolou. V rámci ukazatele ochoty nakupovat si nejlépe stojí opět Němci (38,6 bodů), po nichž následují Rakušané (26,6 bodů). Na třetím místě je Polsko s -3,6 body. Na konci je Velká Británie (-49,5 bodu), kde občané očekávají drastická krácení a zvyšovaní daní. Stejně tak jako v krizí postiženém Řecku (-48,5 bodu) a Portugalsku (-41,5 bodu). Česká republika se se svými -26 body pohybuje spíše v horších hodnotách.
-kch-
Autor textu MediaGuru
YouTube, Lidl a dm patří k nejbližším značkám českých spotřebitelů,
ukazuje letošní studie Brand Success od agentury Ipsos. Zatímco znalost
značek mírně roste, jejich emoční blízkost zůstává stabilní.
V delším horizontu si polepšují například Foodora, O2 a Bageterie
Boulevard.
Reklamy se podle analýzy Marketing Miner zobrazily v 74,7 %
z 10 800 odpovědí ChatGPT na komerčně zaměřené dotazy. V téměř
devíti z deseti případů, kdy chatbot sám doporučil konkrétní značku,
se inzerent lišil od organického doporučení. Výskyt reklamy rostl
s konkrétností nákupního záměru, ukázala analýza provedená na
konci září.
# Aktuality # Marketing # Data
Marketéři se podle nového globálního průzkumu Dentsu Creative posouvají
od experimentování s umělou inteligencí k hledání jejího konkrétního
dopadu na byznys. AI sice pomáhá zrychlovat marketingové procesy, řada firem
ale stále řeší, jak ji využít pro budování značky a dlouhodobý růst.