Čím méně politici média potřebují, tím více je potřebuje veřejnost

Politici už média nepotřebují k oslovování voličů, redakce čelí rostoucím útokům a informační prostor zaplavuje obsah vytvořený umělou inteligencí. Šéfredaktor Seznam Zpráv na konferenci Forum Media vysvětlil, proč je v proměňujícím se mediálním prostředí důležitá nezávislá žurnalistika a jakou roli v ní hraje důvěra veřejnosti.

Délka čtení:: 6 min

# Online # Tisk

Robert Čásenský na konferenci Forum Media 2026, zdroj: MediaGuru.cz

Nezávislá žurnalistika čelí novým tlakům. Politici už média nepotřebují k přímému oslovování voličů, redakce se stávají terčem útoků, do vydavatelství vstoupili majitelé s vlastními zájmy a informační prostor zaplavuje obsah generovaný umělou inteligencí. Na konferenci Forum Media v minulém týdnu na tyto proměny novinářského oboru upozornil šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský. Za hlavní úkol médií označil budování důvěry a zachování profesionality.

Čásenský ve svém vystoupení popsal pět zásadních změn, kterými  žurnalistika za posledních dvacet let prošla. První se týká vztahu politiků a médií. Zatímco dříve politici potřebovali novináře jako prostředníky ke komunikaci s veřejností, dnes mohou voliče oslovovat přímo prostřednictvím sociálních sítí a dalších vlastních kanálů. Média tak ztrácejí část svého někdejšího vlivu na politickou komunikaci.

Jako příklad připomněl událost z roku 2006, kdy tehdejší premiér Jiří Paroubek urazil novinářku. Čásenský tehdy rozhodl, že dokud se politik novinářce neomluví, nebude jeho jméno v deníku MF Dnes, který tehdy řídil, zmíněno. Omluva od Jiřího Paroubka přišla následující den. Dnes by naopak nezájem médií o svou osobu někteří polici uvítali. „Kdyby se jméno současného premiéra neobjevilo na Seznam Zprávách, nejspíš by mi poděkoval v Čau, lidi a ještě zaslal kytku,“ uvedl v nadsázce.

Proměnila se také povaha politických útoků. Podle Čásenského se politici snaží média znevěrohodňovat předem, aby mohli případné kritické informace následně odmítnout s argumentem, že redakce jsou vůči nim zaujaté. Zatímco dříve mířila kritika častěji na jednotlivé novináře, dnes se terčem stávají celé redakce a mediální domy. Zmínil v této souvislosti Českou televizi, Seznam Zprávy i Novinky.

Další významnou změnou je rostoucí míra útoků na samotné novináře. Výzkum Mezinárodního tiskového institutu (IPI), do kterého se zapojilo přibližně 400 novinářek a novinářů z českých redakcí, ukázal, že 62 % respondentů pravidelně zažívá verbální útoky související s jejich prací. Čtrnáct procent kvůli nim uvažovalo o změně profese. „Naštěstí to u většiny zatím skončilo jen u úvah, ale nevím, jak dlouho to vydrží,“ poznamenal.

Za „obzvlášť nízkou“ označil vyvolávanou agresivitu na sociálních sítích, kdy politici nechávají kolovat fotografie novinářů, a především novinářek a „předhazují je“ svému publiku. „Jedna z nejodpornějších věcí, která se v české politice děje, je to, když poslanci vytahují jména kolegyň a předhazují je rozvášněnému davu svých příznivců," zdůraznil.

Majitelé médií a proměna obchodního modelu

Třetí změnu představuje vstup vlastníků s nemediálními zájmy do vydavatelského prostředí. Čásenský připomněl, že před třinácti lety odešel z Mladé fronty Dnes po změně jejího majitele. Za jeden z přelomových okamžiků označil právě nákup vydavatelství Mafra Andrejem Babišem.

Jako opačný příklad uvedl Seznam, jehož majitele Iva Lukačoviče považuje za „bílou vránu“ mezi mediálními vlastníky. Za rok a deset měsíců svého působení v Seznamu podle svých slov nezažil žádný zásah do redakčního obsahu. „Rád bych, aby takových bílých vrán bylo hejno,“ konstatoval.

Mediální prostředí se zároveň mění i po ekonomické stránce. Klesá prodej tištěných novin, proměňují se reklamní investice a část vydavatelů hledá nové obchodní modely. Vznikají také nové mediální projekty a formáty, například placené politické podcasty, které by ještě před deseti lety nebyly běžnou součástí trhu. Čásenský upozornil, že pod tlakem se ocitl i dosud fungující model financování České televize a Českého rozhlasu.

Informační prostor jako bojiště názorů

Čtvrtým problémem je podle Čásenského vznik „informační bažiny". Zprávy se v ní stávají municí v názorových střetech a místo ověřování skutečností se lidé snaží především potvrzovat vlastní pohled na události.

Jako příklad uvedl nepokoje ve Francii a rabování v Paříži, po němž se na sociálních sítích začaly šířit nepodložené údaje o počtech účastníků i obrázky hořící Eiffelovy věže vytvořené umělou inteligencí. Podobné to bylo se sporem kolem polského ústavního soudu. Prakticky okamžitě vznikly dva názorové tábory, z nichž každý vybíral informace podporující jeho vlastní interpretaci.

Součástí problému jsou ale i samotná média. Kritizoval novinářskou praxi, kdy redakce pouze přebírají a převyprávějí příspěvky ze sociálních sítí, aniž by přidávaly vlastní ověření, kontext nebo vysvětlení. Takovou práci brzy zvládne stroj. Za problematické označil také veřejné spory mezi novináři na sociálních sítích.

Zásadně se podle něj mění i vztah lidí k informacím. „Jsme první generace konzumentů, která se nemůže spolehnout na to, co vidí a slyší,“ shrnul jednu z nových výzev.

AI mění ekonomiku tvorby obsahu

Pátou změnou je technologická revoluce spojená s umělou inteligencí, která zásadně mění ekonomiku produkce obsahu. AI dokáže vytvářet texty i další materiály prakticky bez nákladů, v neomezeném množství a bez omezení, která provázejí práci lidí.

Stále více lidí na straně veřejnosti pak získává informace prostřednictvím různých AI nástrojů. Média by na tuto změnu neměla rezignovat, ale hledat způsob, jak si v novém prostředí udržet důvěru publika a svou relevanci.

Důvěra jako hlavní hodnota žurnalistiky

Jak na popsané změny reagovat? Podle Čásenského musí média především budovat a udržovat důvěru publika. Jejich úkolem je zachovat profesionalitu, opírat se o fakta a rozum a nepodléhat tlaku ani v situaci, kdy se novináři stávají terčem útoků. Hodnota střízlivého a ověřeného zpravodajství podle něj bude s rostoucím množstvím informačního šumu dále růst.

Smysl nezávislé žurnalistiky přitom vidí především ve službě veřejnosti. „Čím méně nás politici potřebují, tím víc nás potřebuje veřejnost,“ shrnul základní důvod, proč mají média svou práci dělat dál.

Odpovědnost ale neleží pouze na redakcích. Také publikum může podle Čásenského přispět k udržení kvalitního mediálního prostředí tím, že bude vyhledávat a podporovat ověřené zdroje, číst je, předplácet si je a sdílet jejich obsah. Naopak by nemělo šířit neověřené informace a nesmysly.

# důvěra # média # žurnalistika # Robert Čásenský # novináři # demokracie # politická komunikace # nezávislá žurnalistika

BIG-DATA-26-PHD_banner-680-x-100-px Reklama

Guru Weekly

Každé pondělí nejnovější články v Guru Weekly přímo do vaší e-mailové schránky.

Mohlo by vás zajímat