Autor textu MediaGuru
RTA ukončila vysílání, zaměstnance vypověděla
Regionální televizní agentura přestala definitivně vysílat. Většina
z asi 70 zaměstnanců dostala výpověď, skončí i výkonný ředitel RTA
Pavel Zuna.
ČTK to dnes sdělil Zuna s tím, že on sám z televize pravděpodobně odejde na konci února.
"V provozní rovině to skončilo a vše se bude řešit v právní rovině, kde se otevřely nové možnosti. V této oblasti ale nejsem kompetentní mluvit," řekl Zuna ČTK. Již dříve uvedl, že majitel RTA, kterým je britská společnost Malcolm & Whitacker Recovery, může nárokovat vzniklou škodu zahájením mezinárodní arbitráže s Českou republikou.
Propouštění se týká šesti oblastních studií RTA, která působí v Praze, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích, Zlíně a Hradci Králové. "V každém studiu zůstalo jen minimální osazenstvo, které ho bude likvidovat," uvedl Zuna.
RTA se až do konce loňského roku připojovala do vysílání Primy. Ta ale od Nového roku ukončila vysílání původního kanálu Prima a nahradila ho programem Prima family. Tím se vyhnula povinnosti sdílet v určitých časech vysílací frekvence s regionálními vysílateli, mimo jiné právě s RTA. V souvislosti se změnou licence Primy se RTA obrátila se stížnostmi na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, Český telekomunikační úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Prima uvedla, že RTA šíří nepravdivé tvrzení a ve sporu s ní podala trestní oznámení a žalobu.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání na svém zasedání 17. ledna vydala společnosti FTV Prima osvědčení o zániku platnosti licence původní Primy.
Na společných frekvencích s Primou vysílala také regionální studia R1, mezi něž patří TV ZAK, Genus, TV Vysočina, TV Lyra a TV Morava. Z nich začala v lednu jako první samostatně vysílat ve třetím digitálním multiplexu regionální TV ZAK v Plzeňském a Karlovarském kraji. Od 1. února zahájila vysílání také severočeská Genus Plus, jejíž program mohou přijímat diváci v Libereckém, Královéhradeckém a částečně také ve Středočeském a Pardubickém kraji.
TV Morava přijala nabídku Primy k připojování do kanálu Prima Love a od února si ji mohou naladit diváci na severní Moravě každý všední den dopoledne a vpodvečer. Stejnou nabídku přijala i TV Vysočina, která ale zatím nevysílá. V současné době nevysílá ani ústecká regionální televize Lyra.
Mohlo by vás zajímat
Do Rady ČT znovu chtějí Matocha i Veselý, kandidují i Etzler nebo Čermák
Celkem třicet sedm kandidátů je nominováno na šest míst do Rady České
televize. Jsou mezi nimi i radní, kterým končí mandát.
# Aktuality # TV & video # Audio
Koalice změny poplatků pro ČT a ČRo dnes nepředloží, návrh nemá hotový
Vládní koalice nakonec v úterý návrh na snížení poplatků pro Českou
televizi a Český rozhlas nepředloží. Zdůvodňuje to tím, že ho ještě
nemá hotový.
Opozice navrhne Sněmovně jednat o plánu týkající se poplatků ČT a ČRo
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost. „Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci. „Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců. Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání. Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak. Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.