Je vhodná doba kupovat perspektivní média

Společnost JOJ Media House o sobě nechala v minulých měsících více slyšet. Naposledy akvizicí jednoho z nejvýznamnějších subjektů v českém outdooru, firmě BigBoard Praha. Jaké jsou vaše impulsy a motivy k působnosti na mediálním trhu?

Společnost jako taková je na trhu krátce, ale mediální aktivity tak krátké nejsou. Nebudeme tajit, že máme blízko ke skupině J&T, i když definovat přesně, co je skupina, není úplně jednoduché. V rámci této skupiny nejprve byla TA3, potom TV JOJ a později slovenská část BigBoardu. Chtěli jsme se ale posunout dál formou samostatného mediálního holdingu, který by čerpal z existujících vztahů a know-how. Holding odkoupil existující mediální aktivity skupiny J&T a začal samostatně hledat možnosti pro svůj další růst.

I v době, kdy reklamní trh už třetí rok klesá…

Některá aktiva se nabízela za rozumné ceny. V médiích ve střední a východní Evropě vidíme perspektivu. Teď je sice krize, ale stále platí, že se nůžky mezi zeměmi v západní části Evropy a ve východní ekonomicky přibližují. V médiích to ještě není tak citelně vidět, ale jednoho dne se uzavřou. Neříkám, že se dostaneme na úroveň Německa, ale myslím si, že to už nebudou násobky rozdílů. Bude to porovnatelná úroveň.

Lze to tedy chápat tak, že jste se naopak snažili využít poklesu trhu a vyhodnotili si ho jako příležitost k nákupům.

Rozhodně ano. Myslím si, že média, která žijí jen z reklamy, reagují na výkyvy citlivěji. Neříkám, že je vhodný čas kupovat všechno, ale je příhodná doba získávat jisté segmenty a aktiva, která mají potenciál.

Co bylo důvodem, že jste se rozhodli televizní segment ve vašem portfoliu rozšířit o outdoor? Nejde o příliš obvyklou kombinaci.

Nelze na to odpovědět úplně jednoduše. Slovenský BigBoard byl zakoupený vzdálenou částí skupiny J&T. Logika byla taková, že outdoor je ve své podstatě realitní obchod – pronajímá prostory na pozemcích, které má v nájmu. Není to tak dlouhodobé jako u bytů a kanceláří, ale v principu je to podobné. Protože jsme v rámci skupiny měli zkušenost s realitami, dávalo nám smysl mít takovou firmu, na které jsme si mohli vyzkoušet, jak takový obchod funguje. Vstup do českého BigBoardu už byl něco jiného. Měli jsme zkušenost ze Slovenska, vytvořili si vztah s akcionáři BigBoardu a zároveň se vyskytla zajímavá situace, kdy bylo možné koupit nejen BigBoard, ale i bývalý News Outdoor a trh zkonsolidovat.

O koupi BigBoardu jste tedy uvažovali už tak, že jste věděli, že se stane vlastníkem News Outdoor?

Do jisté míry jsme to samozřejmě sledovali celé.

Jak budou jednotlivé firmy, které v rámci outdooru vlastníte, organizačně řízené? Nedávno jste všechny společnosti dohromady sestěhovali na novou adresu, a to včetně společnosti RailReklam.

Bude to odlišné firma od firmy. BigBoard Praha, Bigmedia a Czech Outdoor mají jednotnou akcionářskou strukturu. V jejich případě hlavní administrativní procesy probíhají v zásadě společně, ale např. obchodní týmy jsou pro Czech Outdoor a Bigmedii oddělené. V případě RailReklamu, kterou vlastnicky nekontrolujeme (dceřiná firma Českých drah – pozn. red.), jsme se s akcionáři domluvili, že by bylo dobré, aby v rámci synergií sdílela stejný prostor. V jejím případě je ale řízení oddělené.

O propojení obchodních týmů Bigmedie a Czech Outdoor neuvažujete ani do budoucna?

Uvidíme, jak to půjde dál. Definitivní rozhodnutí ještě nepadlo.

Aktuálně schválená legislativní úprava ohledně umísťování nosičů u dálnic a rychlostních silnic ovlivní outdoorovou reklamu. Co to pro vás bude znamenat vzhledem k Czech Outdoor, který má na nosičích u dálnic dominantní podíl?

Dotkne se nás to významně. Není to příjemné, ale musíme se s tím naučit žít. Czech Outdoor ale za poslední roky vybudoval nosiče i jinde, protože bývalému managementu bylo jasné, že se tato hrozba může naplnit.

Může být reakcí na schválenou novelu zákona přesun výstavby nosičů více k silnicím nižších tříd, kterou zákon povoluje?

Nemyslím si, že to tak dopadne. Pokud by tu potenciál byl, není důvod, aby zde nosiče už nestály. Je mi spíš líto, že to tak dopadlo. Když jsem jezdil po dálnici do Prahy, tak jsem vnímal reklamní nosiče jako osvěžení na cestě.

Už dříve jste řekl, že akvizici BigBoard Praha chápete jako vstupní bránu na český mediální trh a že máte v plánu další akvizice. Můžete být konkrétní?

To bohužel nemůžu.

Mluví se o vašem zájmu získat podíl v televizi Prima.

Všechno je otázka ceny. Nechceme říkat, že je to dlouhodobé, ale je to stálý zájem. Pokud k dohodě dojde, budeme připraveni.

Je to ale tak, že Primu byste rádi ve vašem portfoliu uvítali.

Ano, myslíme si, že by to mělo smysl.

Je naděje, že se vám to podaří? Pronikly informace, že druhá strana je k prodeji svolnější než dříve.

Pokud bychom naději neviděli, tak bychom to už vzdali. Myslím si, že k tomu časem dojde.

Pokud jde o další segmenty, jako jsou printová média nebo rádia, uvažujete i tímto směrem?

Tisková média nás určitě zajímají, je to vždy otázka ceny. Často se ale setkáváme s tím, že představy některých majitelů o hodnotě médií vycházejí z let dávno minulých, kdy trh rostl rychlostí i několika desítek procent. Za rozumnou cenu printy určitě chceme. U rádií je trh konsolidovanější, to by musela být nějaká větší transakce. Vyloučené to ale není. Vše chce svůj čas. Není to tak, že musíme udělat čtyři akvizice do konce roku. Teď máme hodně práce s BigBoardem nastavit všechno tak, aby firma fungovala dobře. Jsme na správné cestě. O dalších aktivech se průběžně bavíme a pozorujeme trh. Nechceme ale kupovat za každou cenu. Nepotřebujeme růst pro růst, není naším cílem být největší.

Jaký je strategický plán pro expanzi. Co by mělo být jejím cílem?

Cíl by měl být vytvořit významného mediálního hráče ve střední a východní Evropě. Součástí toho by mohlo být i uvedení akcií na burze.

Myslíte tedy i na další země v regionu jako třeba Maďarsko?

Ano, rádi bychom i další země. V případě Maďarska jde asi spíš o dlouhodobější plán. Dnes nevím, jestli je tam dobré vstupovat.

Nelitujete ztráty zpravodajské Z1 v Česku?

Z1 přišla v nevhodném čase. Těžko také soupeřit s veřejnoprávní ČT24.

Vlivem ekonomické recese klesá profitabilita médií. Je obecně možné kupovat za lepší peníze než před dvěma lety?

Už jsem naznačoval, že někteří mediální provozovatelé žijí v jiném světě a v takovém případě nemá význam se o tom bavit. Jsou ale i sofistikovaní investoři. Firmy se dají koupit i za rozumné ceny. Není tu ale nějaký velký výprodej a věci se neprodávají za pakatel.

Kdy počítáte, že se vám investice do nových aktivit vrátí?

Co nejdřív. Návratnost nám umožňuje akvizice financovat tak, že jsme v pohodě.

S jakým finančním objemem na případné další akvizice počítáte?

Tak to nestojí. Nemáme nikde v trezoru uložené peníze, které vytáhneme. Jsme schopni vynaložit v podstatě jakoukoliv sumu, která má v tomto regionu ekonomický smysl.

Když se podíváme na vaše slovenské aktivity, uvažujete v případě TV JOJ o nových kanálech?

Uvažujeme. Je to otázka peněz a návratnosti. Dnes je situace taková, že čtyři kanály, které tam jsou, dokážou obsloužit dostupný objem peněz. Jakmile bude více peněz, tak budeme jak my, tak CME připraveni spustit další kanály.

Máte zkušenosti ze slovenského i českého mediálního trhu. Co považujete za hlavní odlišující prvek?

Velikost je základním rozdílem. Český trh je asi tak třikrát větší než slovenský. Přitom náklady jsou podobné. Pokud vás stojí TV přibližně stejně v Česku a na Slovensku a můžete si sáhnout na trojnásobek peněz, tak výsledky se dostaví. Lidi na Slovensku jsou ale díky tomu tlačeni k větším výkonům.