Kontroverzní obálky časopisů a novin

Titulní strany novin a časopisů mohou mít magické kouzlo: dokáží tituly prodat, mají moc vytahovat ke slávě nebo posílat v zapomnění, upozorňovat na bezpráví, mohou se stát zajímavým výtvarným a estetickým počinem, ale také vyvolat hněv a odsouzení.

Naposledy se to přihodilo americkému časopisu Time, který na titulní stranu umístil fotografii matky kojící čtyřleté dítě. Časopis tím chtěl upozornit na téma rodičovství a výchovy dětí. Reakce veřejnosti byly ale převážně pobouřené a týdeník schytal odsouzení za to, že se snaží prodat za každou cenu.

Kontroverze sebou pochopitelně přinášejí i vysoce citlivá a politická témata. V době války ve Vietnamu se to v polovině 60. let přihodilo magazínu Life. Na titulní straně přinesl fotografii vězně, která odkrývala nelichotivé zacházení s vězni ze strany americké armády, což rozhněvalo politiky, ale na druhou stranu alarmovalo veřejnost.

Samostatnou kapitolou titulních stran jsou „vylepšované“ obrazy dívek a mladých žen. Představy dokonalé krásy, které jejich pomocí sugerují četné lifestylové časopisy, bývají často terčem kritiky. Příliš daleko zašel podle mínění veřejnosti magazín Vogue, když na své obálce použil fotografii desetileté dívky v roli modelky.

I spoře zpracované titulní strany dokážou být velmi mocné. Časopisu Time stačila k vyvolání vášní jen tři slova: Je bůh mrtvý?

V polovině 90. let rozpoutal Time diskusi o přípustnosti digitálních úprav fotografií v médiích. Fotografii sportovce OJ Simpsona, obžalovaného z vraždy své manželky, ztmavil, čímž ve veřejnosti posílil jeho negativní vnímání.

Legendární titulní strana magazínu Rolling Stone zachycuje na fotografii Annie Leibovitzové Johna Lennona krátce před tím, než byl postřelen. Lennon trval na tom, aby na fotografii byla i jeho manželka.

Ve stylu titulní strany Rolling Stone zobrazil podobně Jiřího Paroubka s manželkou týdeník Reflex v létě roku 2009. Chtěl tím říci, že ostentativně zdůrazňovaný citový život obou považuje za součást politického marketingu a předvolební kampaně.

Na začátku 90. let vyvolala odsouzení titulní strana magazínu Vanity Fair s těhotnou Demi Moore (opět fotografie od A. Leibovitzové). Kritiky byla tato obálka označena za odpudivou. Vnímání se ale postupem doby mění, což dokazuje i to, že v současnosti podobně zpracované titulní strany v západní části světa bouře nevyvolávají.

Stále ostře probírané jsou ale posmrtné fotografie známých osob. Britský titul OK! na sebe upozornil „poslední fotografií“ krále popu Michaela Jacksona.

Za zveřejnění posmrtné fotografie zpěvačky Whitney Houston byl letos v únoru pranýřován National Enquierer. Ostatně takovou věc neudělal poprvé. Před pěti lety zveřejnil posmrtný snímek modelky Anny Nicole Smith. A stejně jako tehdy, tak i letos se jako spojitá nádoba objevila spekulace, nakolik je fotografie zpěvačky pravá, či zda jde o snímek falešný.

Také český bulvár má své kontroverzní titulní strany. Jednou z těch nejvíce probíraných byla titulní strana bulvárního deníku Super (dnes už nevychází), který přinesl na titulní straně fotografii nahé političky Petry Buzkové.

Za hranu zašel deník Aha!, který na začátku roku 2009 zveřejnil fotografie mrtvého skladatele Karla Svobody.

A týdeník Reflex pod vedením Pavla Šafra rozpoutal protichůdné reakce, když na svou titulní stranu umístil fotografii Davida Ratha symbolizujícího Adolfa Hitlera.

V tomto týdnu se po zatčení zmíněného politika vrátil k této symbolice i Blesk, který v současnosti řídí právě Pavel Šafr.

-mav-