Nepodporujeme dvě měny. Řešením by byl zcela nový tendr

TNS Aisa ztratila na trhu postavení, které měla. Do vedení jste nastoupil letos na jaře, abyste firmu pozvedl. Jaké cíle máte konkrétně naplňovat?

TNS Aisa si od svého založení vybudovala významné jméno na trhu. Po odchodu majitelů se jej ale nepodařilo udržet. Společnost si prošla náročným obdobím překotných změn, které bohužel přišly současně s nástupem ekonomické krize. To se na firmě podepsalo. Když jsem na začátku března do TNS Aisa přišel, našel jsem společnost, ve které pracují lidé zapálení pro své řemeslo. Na druhou stranu jsem vnímal, že firmě chybí orientace, nezná svůj cíl a zčásti ztratila sebevědomí. Nefungovaly také některé základní věci, které ve fungování společnosti – a zvláště výzkumné společnosti – fungovat mají. Věci z oblasti lidských zdrojů, motivace lidí atd. Mým úkolem tedy bylo v první fázi společnost zkonsolidovat a vnést určitý klid po velkých turbulencích, které se ve firmě za posledních 4-5 měsíců odehrály. Krátkodobým cílem je stabilizovat společnost, dosáhnout vyrovnaného výsledku a ve výhledu tří až pěti let začít zvyšovat naší profitabilitu. To je pro nás téma číslo jedna. Do pěti let bychom se pak chtěli stát jedničkou na trhu. Je to sice hodně ambiciózní cíl, ale není nereálný.

Recese trhu se ale odráží i na výzkumných agenturách, které se také dostávají do cenového tlaku. Pro to, abyste rostli, potřebujete nové zakázky. Jak moc obtížné je v této době zakázky získávat?

Je to obtížné. Naštěstí ale stále existují klienti, kteří výzkumu trhu rozumí, dokáží s ním pracovat a potřebují ho. To jsou klienti, kteří hledají růst a naše role ve spolupráci s nimi je navrhovat taková řešení, která klientům k růstu pomohou. Ale ne za každou cenu a ne na úkor kvality. A pak je tady druhá skupina klientů, kteří úspory chtějí za každou cenu a kteří tendrují zakázku přes svoje nákupní oddělení prostřednictvím procurementu. Tato část trhu se řítí nebezpečným směrem a nebezpečnou rychlostí. Pokud po výzkumných agenturách chci odpovídající kvalitu výstupů poradenství, není možné jít pod určitou cenovou hranici. Jakmile budou klienti chtít jít pod tuto hranici, musí si být vědomi toho, že nedostávají odpovídající kvalitu.

Pociťujete tedy, že jste tlačeni do cenových extrémů?

Zcela jednoznačně. Odmítáme požadavky na zakázky, které cenově už nemůžeme vyrovnat. Osobně se divím tomu, co klienti požadují. Oni to ale požadují na základě nějaké jiné konkurenční nabídky. Dokud na trhu budou výzkumné společnosti, které nenabízejí takovou kvalitu, ale přesto je klienti budou využívat, vždycky přijde někdo s „lepší“ cenou. Ale i my se musíme naučit hledat výhodnější cenová řešení. Jsme na reálném trhu a ne ve vakuu. Klienti také bojují se svými náklady a hledají veškeré možnosti, jak prostředky ušetřit. Naším úkolem je najít pro ně odpovídající řešení.

TNS Aisa působí v několika oblastech. Jaká je teď pro vás ta naprosto základní oblast, na které stavíte?

Celé TNS prochází od loňského července strategickou změnou. Když jsem do společnosti přišel, tak byla zrovna uprostřed implementace změn. Nové myšlenkové nastavení spočívá v tom, že chceme jít o krok dál, než je vlastní výzkum. Dnes nestačí poskytnout klientovi klíčová zjištění. To, co klient požaduje, je poskytnout řešení, jak růst. Sdělit mu jasný názor. Postoj. Všichni chtějí růst. O to důležitější je v napjatém ekonomickém prostředí dělat dobrá a správná rozhodnutí, která k  růstu povedou. Proto roste význam výzkumu trhu ve všech oblastech.

Probíhá kooperace se slovenskou částí TNS?

Spolupráce je velmi úzká a nejen se slovenskou TNS. Přibližně 15 % našeho obratu tvoří mezinárodní projekty, které jsou řízeny z jiné země a spadá do nich i Slovensko. Celá řada klientů má český a slovenský trh pod jedním managementem a slovenských projektů je proto hodně.

TNS se díky Kantar Media podílí i na řadě mediálních výzkumů. Na českém trhu měla dlouho výsadní postavení v oblasti monitoringu mediálních investic, o kterou ale přišla. Tím, že i Unie vydavatelů přešla ke konkurenčnímu monitoringu, ztratila posledního velkého klienta. Znamená to, že Kantar toto pole v Česku opouští?

V této věci se nemohu vyjadřovat, to je otázka na Ivana Šimka, pod kterého spadá český i slovenský Kantar Media. Z pohledu bývalého vydavatele jsem také Kantar Media kritizoval, protože jeho služba skutečně nebyla dobrá. Na druhou stranu musím říci, že Ivan Šimek se během velmi krátké doby snažil po bývalém managementu projekt předělat. Nová služba byla velmi dobrá, ale klienti se už bohužel rozhodli s Kantar Media nespolupracovat. Lokální vedení hrubě zanedbalo zákaznický servis, což se projevilo odchodem zákazníků. To je spravedlivé a normální.  

Bude vůbec chtít být Kantar alternativou ke stávajícímu monitoringu Admosphere?

Má to velmi jednoduchou ekonomickou úvahu. Admosphere musel investovat nemalé prostředky do toho, aby službu dokázal postavit. Každý, kdo takovou službu chce bez odběru udržovat, má samozřejmě náklady a nemá výnosy. Pokud by existoval nějaký závazek nového výběrového řízení, tak to smysl má, v opačném případě to smysl nemá. Unie vydavatelů mě ústy ředitele i prezidenta několikrát ujistila v tom, že má zájem na pluralitě. Nevím ale, jak by ta pluralita měla vypadat. Platit za ten samý servis dvakrát je nesmysl. Budoucnost je tedy nejistá.

V zahraničí se Kantar Media podílí na různých mediálních výzkumech včetně měření televizní sledovanosti. To je teď aktuální téma i u nás vzhledem k vyhlášenému výběrovému řízení SPMS (Sdružení pro měření sledovanosti iniciované TV Nova - pozn. red.).

Za prvé je potřeba říci, že je nešťastné, že se televizní trh do takové šlamastiky dostal. Kdekoliv na světě, kde existovala nejednotná měna – ať v jakémkoliv mediatypu, nejen TV – to přinášelo víc nevýhod než výhod. Přál bych si, aby na trhu existovala jedna měna, aby byl transparentní tendr a abychom ho vyhráli. Několik těch přívlastků ale není naplněno. O regulérnosti loňského tendru lze pochybovat, proto pro odběratele dat, stejně jako pro televize by nejčistším řešením bylo vypsání nového tendru, na kterém se shodne celý trh.

TNS se účastnila loňského tendru ATO. Pokud máte o jeho průběhu pochybnosti, mohli jste jej zpochybnit.

Mohli, ale neudělali jsme to. V té době jsem tu ale ještě nebyl, tak to nemohu komentovat.

Otázka je, jak se postavíte ke stávajícímu tendru SPMS. Z obchodní logiky by dávalo smysl, kdybyste se tendru účastnili.

Mám na to dva pohledy. Jeden se týká smysluplnosti a transparentnosti trhu a druhý je obchodní pohled. Obchodní pohled mi říká, že je pro nás příležitostí se tendru účastnit. Ovšem pouze za předpokladu, že jeho průběh bude čistý. Pohled mediálního trhu mě na druhou stranu říká, že je špatně, aby na trhu byly dvě měny a dvojí měření. To nepomůže vůbec nikomu. I kdybychom čistě teoreticky výběrové řízení vypsané SPMS vyhráli, tak to pro nás nemusí být vůbec výhra. Jakmile totiž budou existovat dvě měření, budeme všichni věnovat enormní úsilí tomu, abychom obhájili a vysvětlovali, proč naše data jsou taková a ne jiná a všichni tím budeme ztrácet čas, energii a peníze. A to není dobře. TNS nepodporuje dvojí měření na trhu čehokoli, podporujeme jednotnou měnu na všech trzích, kde jsme.

Ani v případě, že by vývoj výhledově směřoval k návratu jedné měny?

Ano, ale to z dnešního pohledu je velmi těžké odhadnout. Jak jsem řekl, obchodně je to velmi zajímavé, ale nechceme podporovat dvojí měření na trhu. Nejvíc bych si přál, aby se ATO dohodlo s SPMS na vypsání nového tendru, který bude jednotný, průhledný a rád se v něm utkám se svojí konkurencí.