ČT proti rádiím: prý největší propad za pět let. Omyl
Reportáž zpravodajské relace Události tvrdí, že rádiím ubývají posluchači. Data ukazují něco jiného.
Příspěvek, zabývající se vývojem poslechovosti tuzemských rádií, odvysílala v pátek ve své zpravodajské relaci Události Česká televize. Diváky informovala, že rádiím za pět let podstatně klesla poslechovost. Vzhledem k tomu, že MediaGuru se pravidelně zabývá vývojem sledovanosti českých médií, kde rádio vykazuje více méně stabilní výsledky, tento příkrý a dramatický závěr nás překvapil. Z oficiálního výzkumu poslechovosti rádií, Radio projektu, totiž žádný takový trend nevyplývá.
„Rozhlasové vysílání v Česku poslouchá stále méně lidí. Podle nových výsledků za posledních pět let ubylo nejvíc posluchačů. Patrné je to hlavně u stanic hudebních a mluveného slova. Naopak výjimku tvoří Český rozhlas,“ sdělila divákům moderátorka Aneta Savarová.
Ponechme stranou, jaké jiné stanice než hudební a mluveného slova se v českém éteru vyskytují a co to znamená „ubylo nejvíc“. Dva klíčové trendy, naznačené ve třech větách moderátorky, ale nesedí.
Srovnáme-li souhrnnou poslechovost rádií v prvním letošním pololetí s obdobím před pěti lety (1. pololetí 2007), zjistíme, že situace je spíš obrácená. Jak denní, tak týdenní poslechovost byla v letošním prvním pololetí vyšší než v prvním pololetí před pěti lety, když letos v pololetí představoval denní zásah rádií 5,632 milionu posluchačů, zatímco v prvním pololetí 2007 to bylo 5,588 mil. posluchačů.
Poslechovost rádií (rádia celkem v tis.), 1. pol. 2012 vs. 1. pol. 2007
Zdroj: Radio projekt, 1.1.-30.6. 2012, 1.1.-30.6. 2007, poslechovost včera, SKMO, STEM/MARK, Median
Také druhý z naznačených trendů v relaci ČT neodpovídá závěrům, které ukazují výsledky poslechovosti. Poslechovost veřejnoprávních stanic (tj. Český rozhlas) totiž nepředstavuje onu "neklesající" výjimku ve vývoji poslechovosti, jak o ní mluví reportáž ČT. Uvedené pětileté srovnání poslechovosti odkrývá, že stanicím veřejnoprávním (tj. Českého rozhlasu) poslechovost klesla, a to z 1,623 mil. v prvním pololetí 2007 na 1,550 mil. v prvním pololetí 2012, zatímco soukromým stanicím za pětileté období vzrostla.
Poslechovost veřejnoprávních rádií v tis., 1. pol. 2012 vs. 1. pol. 2007
Zdroj: Radio projekt, 1.1.-30.6. 2012, 1.1.-30.6. 2007, poslechovost včera, SKMO, STEM/MARK, Median
Je sice pravdou, že aktuální data Radio projektu přisuzují vylepšenou poslechovost stanicím Českého rozhlasu, ovšem v případě srovnání s předcházejícím měřeným obdobím za poslední loňské a první letošní čtvrtletí. Nelze ale ani mluvit o výjimce, protože – jak jsme informovali – stabilní nebo vylepšenou poslechovost vykázaly i komerční rádiové stanice.
„Místo rádií televize, společný poslech rozhlasu v rodinách je minulostí. Problém mají podle výsledků za poslední půl rok ty stanice, které se chtějí orientovat obecně na všechny. Naopak úzce žánrová rádia se drží,“ pokračuje dále reportáž ČT.
Zmíněná tvrzení podkládá grafem z výzkumu Radio projekt, kde srovnává – teď už na meziroční bázi (2012 vs. 2011) – poslechovost stanic Radiožurnál a Evropa 2 na straně jedné a Country Rádia a Rock Rádia na straně druhé. Z grafu vyplývá nižší poslechovost prvních dvou uvedených celoplošných stanic (zde si reportáž protiřečí, když pokles ukazuje u Radiožurnálu, když předtím mluvila o výjimce u Českého rozhlasu), který má dokumentovat svízelnou situaci "rádií pro všechny". Proč se v grafu neobjevují třeba celoplošné Rádio Impuls jakožto nejposlouchanější tuzemská stanice a Frekvence 1, kde naopak za uvedené období poslechovost těchto dvou „všeobecných“ stanic vzrostla, je otázkou. Je také sporné, zda o Evropě 2, stanici pro mladé posluchače, lze mluvit jako o „všeobecné“.
Není asi proto na místě mluvit o „problému“, když celoplošné stanice stále oslovují necelých 50 % rozhlasových posluchačů.
Skutečný problém rádií plyne spíše z klesajících obratů z prodeje reklamy, které rádiím brání v dalších investicích do jejich rozvoje.
-mav-
