Autor textu Martina Vojtěchovská
Generální ředitel TV Óčko Štěpán Wolde nastartoval změny hudební
televize, které probíhají hned na několika frontách.
Jaké jsou vaše záměry s televizí Óčko a jaká je základní strategie jejího směřování?
Naší snahou je, aby Óčko bylo televizí, která patří do bezplatného terestrického vysílání, je schopná nabídnout hudebně orientovaný program a udržet si dostatečné množství diváků pro to, aby se její chod zaplatil.
Při jakém optimálním podílu na trhu?
Rádi bychom, aby náš podíl dosahoval kolem 1,5 % v 15-54.
Óčko je především hudební televizí, ale přesto je otázka, jak chcete dál rozvíjet její programový profil.
Souvisí to s posunem média od primární pozornosti k médiu, které je kulisové. Ve chvíli, kdy mají lidé puštěnou televizi, tak mohou dělat spoustu jiných věcí, včetně internetových aktivit. Televize dnes hrají roli kulisového média a není to špatně. Óčko by mělo být dobrá kulisa. Chceme přidat nějaké lifestylové pořady, ale tak, aby se stále jasně profilovala jako hudební televize.
O lifestylových pořadech uvažujete do večerního vysílání, nebo je chcete zařazovat spíš během dne?
Óčko má dvě rozdílné cílové skupiny. První je skupina teenagerů ve věku zhruba 11-17 let, ta druhá je starší 25 let a přesahuje i třicetileté. První sleduje Óčko převážně odpoledne a čeká nějaké aktuální hity, ta druhá ji sleduje převážně večer a také má svá očekávání. Pro první skupinu chceme každé odpoledne, po našem živém kontaktním pořadu, nabídnout krátké 15minutové pořady s tématy jako počítačové hry, kino, freeride sporty… Samozřejmě ve zpracování odpovídajícím mladé cílové skupině. Pro druhou skupinu chceme nabídnout program mezi 21-22 hodinou, než začne druhý prime-timový pořad na velkých stanicích. Tady by pořady měly být delší, maximálně však 20minutové, spojené vždy s nějakou tváří. Talkshow, pořady spojené s módou, s restauracemi nebo s tipy, kam vyrazit.
Kde je podle vašeho názoru vhodný poměr mezi lifestylovými pořady a hudbou ve vysílání?
Musí to být pořady vysílané v průběhu dne, které jsou relativně krátké, ale současně mají z televize udělat něco víc než jen přehravač hudby.
A pokud jde o hudební zaměření Óčka, máte v plánu jej měnit?
Pokud máme prodávat reklamu, tak hudební zaměření musí být mainstreamové. Určitá možnost se nabízí v čase podvečerního prime-timu velkých televizí od 18:00 do19:30. Pro tento čas uvažujeme o doplňkových žánrech nebo o alternativě. Vzhledem k zaměření Óčka půjde vždy o pop alternativu, např. něco, co vysílá Expresradio (patří rovněž do mediální skupiny Mafra, pozn. red.).
Z hlediska programování se snažíte vyrovnat silnému konkurenčnímu bloku velkých stanic tím, že raději ustoupíte a „nepálíte šťávu“, nebo naopak se budete pokoušet konkurovat?
Podle mého názoru existuje možnost alternativy. Chceme se snažit o něco podobného, co se podařilo Barrandovu, když začal vysílat Animáček, který byl původně půlhodinový. Ne prát se o diváky, ale najít nějaký doplněk ke stávající nabídce. Může se to podařit alternativní hudbou, která by mohla zajímat lidi, kteří se na zpravodajství nedívají. Máme ve vývoji 2-3 gagové pořady, u kterých si říkáme, že by mohly být tou alternativou také. Podívejte se třeba na naši Trubku, tedy pořad TYTRUBKO!.
V případě dalších distribučních platforem chcete vycházet z toho, co připravujete pro televizní vysílání, nebo dělat speciální věci pro další média?
Zatím nebudeme vytvářet speciální věci. Pořady budeme koncipovat tak, aby s těmito platformami už počítaly.
Nabídku tedy ponecháte zdarma.
Nemáme v úmyslu obsah zpoplatňovat, o to musíme být chytřejší, jak s diváky ve virtuálním prostoru pracovat. Zdroje chceme hledat jinde. Nemusí to přitom být jen prodej reklamy. Óčko může být mezičlánkem mezi producenty hudby a jejími konzumenty. Lze uvažovat o aplikacích pro prodej hudby. Diskutujeme o tom s velkými vydavatelstvími. Je výhoda, že tyto věci pro nás nepředstavují nějaký zásadní náklad. Nechceme být tím prodavačem, můžeme ale být výkladní skříní, ze které si je možné zboží objednat.
Řekl jste, že jedním z cílů managementu TV Óčko je to, aby se její vysílání zaplatilo. Zatím je však ve ztrátě. Kdy se to změní?
Ten zlom očekáváme letos. Ještě před mým nástupem došlo k úsporným opatřením. Atmedii, která nám prodává reklamu, se povedly dobré výsledky a také se nám rozpohyboval přímý prodej. Proto si myslím, že letos se to otočí a uvidíme černá čísla. Je ale pravda, že jsme si na sebe ušili bič v podobě vstupu do DVB-T vysílání, což znamená další náklady.
Pokud jde o reklamní výnosy, tak jste tedy i přes pokles nebo minimálně stagnaci televizního trhu spokojeni…
Letos čekáme oproti loňsku citelný nárůst reklamních výnosů. Důvodů je víc: část peněz se přec jen přerozdělila po ukončení reklamy na České televizi. Také záleží, jak se zrovna obchodně chová Nova, Prima a Barrandov. Celkově si myslím, že trh moc neporoste, ale Óčko je na tom výrazně lépe než vloni. A to říkám s vědomím, že to nijak výrazně nesouvisí s mým příchodem.
Na úvod jste zmínil cíl, kterého chce Óčko dosáhnout. Jaké konkrétní změny se teď v televizi odehrávají?
Je tu několik úrovní změn, kterými musí televize projít. Jsou to změny v distribuci, programové změny, strukturální změny, tedy nové nastavení procesů, změna v práci s virtuálními médii a změna v grafické podobě televize. Změny přitom musí mít logiku a provázanost s dosavadní podobou televize. Aktuálně finišujeme s novou grafikou. To může být dobrý příklad změn. Óčko vytvořilo svůj grafický koncept, když začala vysílat, ale teď už to bude 10 let. Ta grafika už přestává být funkční pro všechny tváře, které má moderní televize mít. Proto změnu potřebujeme. Óčko však nemá být high-end televizí. Nejsme televize pro top lidi z Prahy, ale pro celou republiku. Pro lidi, kteří nežijí v centrech, jsme možná ještě důležitější, protože nemají tolik možností zábavy. Óčko tedy musí být především srozumitelnou televizí. A tomu má odpovídat i nová grafika. Podobně je tomu pak se změnami, které chystáme v programu, hudební dramaturgii atd.
| Štěpán Wolde, generální ředitel TV Óčko Generálním ředitelem TV Óčko byl jmenován v březnu 2012. V letech 2009-2011 byl výkonným ředitelem mediálního zastupitelství Atmedia, v letech 1999-2001 zodpovědný za PR a komunikaci agentury ARBOmedia. Od roku 2008 je také spolumajitelem a výkonným ředitelem produkční společnosti MediaOne. |
Autor textu Martina Vojtěchovská
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.