Lidové noviny se ohlédly za svou redakční politikou

„Nikdo z nás netušil, jak turbulentní bude dnešní den, o to aktuálnější bude pak však naše debata,“ uvedl současný šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek středeční seminář o redakční politice deníku v porevolučních letech. Odkazoval tak na koupi mediální skupiny Mafra, pod kterou deník Lidové noviny spadá, podnikatelem Andrejem Babišem.

Semináře, jenž proběhl u příležitosti 120. výročí tohoto deníku, se zúčastnil kromě Balšínka bývalý šéfredaktor Jaroslav Veis, bývalý dlouholetý generální ředitel Michal Klíma, bývalý předseda ediční rady Václav Bělohradský, kteří působili v Lidových novinách v 90. letech.

Po svém samizdatovém období v době komunismu začaly Lidové noviny po listopadové revoluci v roce 1989 znovu veřejně vycházet. Příčinu, proč si nedokázaly získat vedoucí pozici na mediálním trhu, jak se to povedlo například polskému deníku Gazeta Wyborcza, vidí Michal Klíma v rozdílných výchozích situacích.

Zatímco polská Gazeta Wyborcza začala vycházet jako výsledek dohody opozice s komunistickým režimem, a měla tak podporu a čas získat si v určitém monopolním prostředí velmi vlivnou pozici, Lidové noviny se stavěly na zelené louce bez pomoci v již plně konkurenčním prostředí. Tehdy již fungovaly etablované deníky s předplatitelským kmenem, jako například Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie či Zemědělské noviny.

Další příčinu vidí Jaroslav Veis v tom, že Lidovým novinám chyběla osobnost Adama Michnika, který se rozvoji polského deníku věnoval, a také kvalitní novináři. Deníku tehdy scházeli investigativní novináři, kteří by byli schopni systematicky zpracovávat určitou kauzu tak, jak se o to snažil časopis Respekt.

Problémem byla podle Václava Bělohradského také jejich nedostatečná politická profilace na začátku 90. let, s čímž souhlasil i Michal Klíma.

Současnou podobu Lidových novin pojímá Bělohradský i Veis naopak spíše konzervativně. S novým vlastníkem se podle Bělohradského deník  pravděpodobně dočká nové profilace, aniž by to nutně muselo být pojímáno cenzorsky. Michal Klíma však v souvislosti s tím poukázal na to, že zde poprvé nastala situace, kdy má majitel otevřené politické ambice. Dalibor Balšínek se však politických ambicí vlastníků vydavatelství nebojí: „Je obrovský omyl si myslet, že koupí novin si člověk v digitálním světě kupuje vliv.“

Pro budoucí vývoj Jaroslav Veis by doporučil zaměřit se na speciální přílohy typu Právo a justice či Orientace, Michal Klíma zase výraznější vymezení, zejména vůči Mladé frontě.

-kch-