Autor textu MediaGuru
Sledování telekomunikace americkou Národní bezpečnostní agenturou (NSA)
nevyžaduje aktivní zapojení firem jako Google či Facebook.
Krátce po vynesení informací o programu Prism z Národní bezpečnostní agentury (NSA) jejím bývalým spolupracovníkem Edwarden Snowdenem bylo naléhavou otázkou, zda a v jaké míře měla NSA bezprostřední přístup k zaznamenávání uživatelských dat služeb velkých společností, jako jsou Microsoft, Yahoo, Google, Facebook, YouTube, Skype, AOL nebo Apple.
Podle informací serveru Mashable.com lze Prism popsat jako sadu nástrojů k vytváření efektivnějších způsobů vymáhání požadavků spojených se zákonem FISA (Foreign Intelligence Surveillance Act) – pracovníci výzvědných služeb tak mohou snadněji nakládat s údaji, které jim firmy poskytnou na základě tajného soudního příkazu. Ve stejné linii vede protiargumentace mluvčích výše popsaných společností vůči nařčení, že firmy nezodpovědně nakládají s osobními údaji uživatelů. Podle mluvčího Applu tato společnost nikdy o Prism neslyšela: „Neposkytujeme žádné vládní organizaci přímý přístup k našim serverům a jakýkoliv vládní požadavek musí být opatřen soudním příkazem.“ Stejně tak Facebook poskytuje data „pouze do rozsahu vynuceného zákonem“ a Google rovnou popírá existenci jakýchkoliv „zadních dvířek“ umožňujících vládě přístup k osobním údajům uživatelů.
Jedinci, jejichž údaje projdou tímto sledováním, navíc nesmějí být občané Spojených států. Na druhou stranu, pro obyvatele ostatních států to může vyznít nepříjemně. Vláda USA navíc sdílí výzvědné informace se Spojeným královstvím. Do hledáčku NSA se tak nakonec může nakonec dostat i Američan, který se účastnil podezřelého informačního toku. Bílý dům kvůli zmírnění obav z možného narušení občanských svobod prostřednictvím tiskového mluvčího Jay Carneyho zastává stanovisko, že to je cena, kterou je třeba zaplatit za bezpečí před teroristy: „(Obama) jasně vyjádřil, že nemůžete mít stoprocentní bezpečnost a stoprocentní soukromí, a proto musíme najít rovnováhu.“
Ostražitost je na místě. Před rokem spolupracovník serveru Wired James Bamford informoval, že firmy poskytly NSA hardware a software k odposlouchávání telekomunikační sítě, společnost Narus například aplikaci Semantic Traffic Analyzer, která běží na standardních linuxových IBM nebo Dell serverech. Ta umožňuje v reálném čase mapovat pakety proudící vysokorychlostním připojením k internetu. Technicky vzato tak například Facebook nebo Google nemusejí přímo poskytnout NSA přístup k vlastním serverům, protože NSA stačí sledovat provoz v síti největších internetových poskytovatelů, jako jsou v USA společnosti AT&T a Verizon. „Cokoliv projde internetovým protokolem, můžeme zaznamenat,“ cituje server Business Insider Steva Bannermana, zástupce marketingu firmy Narus. „Můžeme rekonstruovat všechny e-maily spolu s jejich přílohami. Vidět všechny navštívené stránky, zpětně poskládat uskutečněné hovory.“ S takovými možnostmi telekomunikačních odposlechů tedy NSA v principu ani nepotřebuje aktivní spolupráci Googlu a ostatních společností.
V principu nejde o zcela nové události. Již loni zveřejnil Americký svaz pro občanské svobody (ACLU) infografiku upozorňující na rozsah sledování telekomunikace americkými tajnými službami.
Na druhou stranu aktuální případ programu Prism umožňuje celou problematiku aspoň trochu poodkrýt. A navíc je další rozbuškou na mezinárodním poli. Podle ČTK označila Čína, kde se od 20. května Edward Snowden ukrýval Spojené státy za „největšího darebáka současnosti“. Prostřednictvím své oficiální tiskové agentury Nová Čína se dala slyšet, že by USA měly podat Číně a dalším zemím vysvětlení. Podle sdělení listu South China Morning Post se americká rozvědka snažila hackersky napadnout i čínské mobilní telefonní společnosti či prestižní univerzitu. Podle Snowdenova odhalení rovněž NSA v roce 2009 provedl pirátský útok na servery společnosti PacNet, která sídlí v Hongkongu a spravuje jednu z nejrozsáhlejších optických sítí v oblasti; spadá pod ni krom dalších států i Čína, Japonsko, Jižní Korea a Singapur. Snowden prý má důkazy svých tvrzení, které předloží, dodal deník.
-jav-, -čtk-
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.