Hledání televizních formátů budoucnosti

pátek, 11. října 2013, 09:04 TV MediaGuru

O trendech v televizních formátech píše z Cannes Vojtěch Frič z produkční firmy FRAME100R.

Štěpán Woldezmínil, že letošní MIPCOM v Cannes se nese v duchu „nového zlatého věku televize”  (The new Golden Age of television). Otázkou není jen pro koho bude golden (převážně pro ty největší). Ale veřejné screeningy spíše ukázaly jistou vyčerpanost nových nápadů a přístupů k televizním formátům. Ke kreativě. Ať už je to tím, že obsahu je potřeba víc a víc nebo jen logickým limitem. Už není jaksi kde brát. Témata jsou omezená. A to zejména v oblasti non-fiction.

To, že nyní globální trh řeší, jak nebojovat s novými technologiemi, ale spíš využívat jejich potenciál, se už úplně neodráží právě ve tvorbě kontentu. Technologie sice zjednodušují samotnou exekuci, divák je ale náročnější, budgety nerostou, spíše naopak. Při větším počtu distribučních cest (ať už v počtu TV kanalů, či možností internetu) a větší fragmentaci – cílení na jednotlivé skupiny diváků, je silnější poptávka po obsahu. Ovšem obsahu složitějšímu, divácky náročnějšímu. A pokud možno levnějšímu. Za posledních 10 až 15 let se dosáhlo v oblasti TV formátů plus minus všeho. Jakákoliv témata či postupy tu už prostě byly. Takže trendem je převážně variace na variaci s trochou variace toho samého stále dokola.

Zajímavější tak pro tvorbu obsahu je spíše věta Ryana Kavanaugha „You have to think of it as math”. Využití potenciálu brandů již ozkoušených, ať už z TV či filmu. Změřit na koho a jak fungují a posunout je dál. Zmonetizovat prodejem přes internet a zase měřit. Zvariovat a zase změřit.

Konec digitálního začátku by tak možná šlo označit jako nový začátek pro tvorbu obsahu. Co výrazně pomůže je síla fanouškovské poptávky v digitální době (v Cannes často zmiňovaný seriál Breaking Bad. V českých podmínkách se něco podobného povedlo například primácké Partičce). S tím spojený všudy přítomný Facebook. Případně Instagram, Twitter. Jak zmínil Jeffrey Katzenberg: „Dnes už není období neustálého čekání na něco, dnes máte mobilní telefon.” Nyní je otázka, co divákům k tomu čekání nabídnout, aby si to čekání taky zaplatili. A je to vůbec možné také v České republice?

Non-fiction: Od obyčejných lidí zpět k celebritám

V TV show se celebrity objevovaly vždy. Nyní je však znát (opět) větší příklon k využití potenciálu VIP person s variací na cokoliv. Talent totiž nemají jen obyčejní lidé z ulice, ale také hvězdy. Ty umí přeci cokoliv (I can do that, Armoza, Israel), tančit společně s osobou z lidu v nebezpečném prostředí (Dance Gerous, Mexiko) nebo vařit společně s vesničany z rodné hroudy (Village cook off, Shine, Švédsko), nebo ještě lépe: stát se toreadory?? (Olé, Miky Vay, Portugalsko), napíchnutí Karla Gotta na býka?

Sociální témata pomalu mizí, byť jsou stále přítomna. Takže tu máme seniory – veselé i smutné. Stejně tak tělesně postižené. (Buddy for hire, Talpa, Nizozemí). Případně střet nezaměstnaných s těmi, co na ně platí (We all pay your benefits, Sony pictures, UK).

Seznamky letí stále. Ať už s milionáři (The love nest, DRG, Norsko) nebo s pravými dárci spermatu/DNA (Generation cryo, MTV/Viacom, USA) nebo svatba na slepo (Married at first sight, Red Arrow, Dánsko). Přibyla úchylnost (Guys in Disguise, ARmoza, Izrael), kdy chlapci bojují o srdce dívek s maskou na hlavě. Například psa - strýčka Fida.

A hudba samozřejmě nechybí. Je třeba variovat a variovat. Takže Superstar lze hledat také cestou, kdy všichni soutěžící zpívají stejnou píseň (Keep your light shinning, Global agency, Turecko). Nebo vtipný formát The Band Rules (Endemol, Španělsko), kdy o postupu zpěváka rozhoduje to, jestli doprovodná kapela vydrží s budoucí hvězdou hrát až do konce. Korunu hudebním formátům nakonec dává mexický teleshoping: prodáváte cokoliv? Napište, nazpívejte váš prodejní song a my ho odvysíláme! (Sing it, sell it, Mexiko)

Byť se to nezdálo, tak stejně se našly nové úchylnosti. A tak v jednom z formátů hrají najatí herci černé pleti domorodce kdesi v tramtárii, aby zesměšňovali nebohé turisty. V dokumentech byl častým tématem atentát na JFK. Samozřejmě zvířátka, ty nechybí. Tentokrát ve 4K. Sony v super kvalitním rozlišením dále představili sport, fashion, koncerty.

Vrcholem podivnosti je pak reality show Tori & Dean (cineflix, USA). Divák sleduje Tori Spelling a jejího manžela, jak si opravují svoji chatu. wtf? Fragmentace TV trhu je orpavdu už asi veliká...

Seriály a TV hraná tvorba: Jsme silní jako filmové blockbustery

Již delší dobu lze zaznamenat trend, kdy se velcí filmoví tvůrci (scénáristé, režiséři) či áčkoví herci přiklánějí k TV seriálům. Příkladem z poslední doby je House of cards, kde hraje Kevin Spacey v režii Davida Finchera (Netflix). Na screeningu bylo defacto vše, nic však zásadně nové. Kostýmové seriály –

period series (bude příští rok představen seriál Dramedy Filipa Bobiňského První republika?), dále pak byla k vidění nesmrtelnost telenovel, krimi, mystery či novinka! „adult sitcom” –  seriál z prostředí call girls (A naughty street, Brazil). Dále se také častěji objevilo téma politiky. Obecně seriálů na stáncích bylo spousty. Hlavně těch z Asie, Jižní Ameriky, Turecka. A samozřejmě velkých produkcí z USA. Ovšem obecně je znát jistá seriálová přestávka, respektive očekávání jak se chytí nové série. Z novinek jsou tu třeba Orenge is the new black (Lionsgate/Netflix, USA) od autorky Weeds, Black list (NBC,USA), pirátské Black sails (Starz, USA), remake Ironside (NBC, USA) nebo Agents of S.H.I.E.L.D. a další. Všechny tyto seriály ale teprve čeká ta rozhodující chvíle, jestli budou ve výrobě osm sezon jako Dexter, nebo po prvních dvou letech odumřou. Letos končí několik slavných sérií. Je tedy otázka, který z nových seriálů končící legendy nahradí.

Možná to byl jen můj dojem, ale mám pocit, že v současnosti se globální zábavní TV průmysl víc zaměřuje na to jak využít potenciálu současných digitálních technologií. Tvůrci obsahu už naplnili svoje možnosti, takže variují příchutě ze stejného základu. Ale vyhledávají cesty, kdy jejich diváci budou aktivními fanoušky. Častěji než čísla sledovanosti se uváděly počty tweetů či sdílení na FB. Ale musím se opět ptát: lze to i v soušasné čeké kotlině? Už dnes? Jsou na experimenty připraveni manažeři tuzemských TV?

Autor: Vojtěch Frič, produkční společnost FRAME100R. Držitel Promaxu či reklamních ocenění Zlatá pecka a Louskáček. Psáno z veletrhu MIPCOM 2013 v Cannes.