Autor textu MediaGuru
Jaromír Soukup vystoupil na FSV UK v rámci diskuse o vlivu vlastníků na
obsah médií.
Po letní akvizici mediální skupiny Mafra Andrejem Babišem se otázka možného ovlivňování obsahu vlastníkem médií stala opět aktuální. Andrej Babiš, který na mediální trh vstoupil už v loňském roce s regionálními týdeníky 5plus2, tak rozšířil počet podnikatelů v českých médiích. Mezi ty patří například i František Savov, Zdeněk Bakala nebo Jaromír Soukup, u nichž hrozí potenciální konflikt mediálních, obchodních a politických zájmů.
Jaromír Soukup, majitel mediální agentury Médea, vydavatelství Empresa Media a TV Barrandov, ve středeční večerní diskusi na Fakultě sociálních věd UK jakýkoliv zásah do obsahu svých médií odmítl: „Řízení mediálního podniku je poměrně složité. Každý, kdo v něm pracuje, o obsah ztrácí zájem, protože jsou mnohem důležitější věci na práci. Opravdu nevím, co bude na Barrandově večer ve zprávách. Zprávy hodnotím podle výsledků sledovanosti, nikoliv podle jejich obsahu.“
Obsah je tak podle něj ovlivňován především ekonomickými výsledky: „Mám média, o kterých jsem přesvědčen, že jsou buď zisková, v případě našich bulvárních a lifestylových titulů, nebo je k zisku přivedeme, čímž jsem si naprosto jist u naší televize Barrandov.“ I proto angažoval Vladimíra Železného na pozici generálního ředitele. „Železného považuji za mimořádně talentovaného a odvážného člověka, kterého televize potřebuje. Věřím, že má schopnost nasměrovat televizi správně,“ dodal Soukup. Železného vizi dosažení 10% podílu za rok vidí reálně: „Zda je to však možné v rámci jednoho kanálu, je otázka. Navíc šíření signálu pro jednu stanici je opravdu příliš nákladné,“ dodal. Zároveň odmítl, že by jeho média měl koupit Andrej Babiš.
Svou důležitou roli u ovlivňování obsahu však hraje i autocenzura novinářů. „Novináři se sami často zdráhají vstoupit na pole potenciálního nebezpečí, když cítí, že by se to mohlo příčit zájmům vlastníka jejich média,“ vysvětlil další z diskutujících Václav Štětka z Fakulty sociálních věd.
Zároveň však Štětka podotkl, že se český mediální trh blíží více než k liberálnímu modelu k modelu středomořskému: „Prolínání mediální, ekonomické a politické sféry se zde usazuje. Samozřejmě, že to s sebou nese i určitá rizika, protože média tak mohou obtížněji dostát své roli hlídacího psa demokracie.“
Václav Štětka zmínil výsledky výzkumného projektu Oxfordské univerzity „Media and Democracy in Central and Eastern Europe“, jenž ukázal, že tuzemští majitelé médií využívají své pozice k prosazení svých zájmů o něco více než vlastníci zahraniční.
Na téma akvizice Mafry Andrejem Babišem, jehož politické hnutí ANO získalo v podzimních parlamentních volbách téměř 19 % hlasů, zazněl v diskusi názor, že toto propojení už překročilo únosnou mez. „Myslím si, že nejlepší by bylo, kdyby Babiš Mafru prodal,“ řekl Václav Štětka. Soukup si však myslí, že žijeme ve svobodné zemi, kde by mělo být povoleno vše, co není zakázáno.
Diskuse s názvem Kdo vlastní česká média? se na FSV UK zúčastnili ještě Kateřina Kalistová z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Ondřej Aust ze serveru Médiář.cz. Diskuse se konala v rámci pravidelného cyklu Rozpravy o českých médiích.
Foto: Kateřina Písačková, IKSŽ FSV UK
-kch-
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.