Burda chce letos příjmy z digitálu zdvojnásobit

Online tituly společnosti Burda přešly od začátku roku k mediazastupitelství Impression Media. Burda si je tak nebude prodávat sama. Proč?

Dosud jsme z display reklamy měli méně, než bych si představoval. Od příchodu k Impression Media si slibuju restart našeho přístupu k display reklamě. Identifikovali jsme nové pilíře pro obchodování v roce 2014 a hodně jsme náš model změnili. Kompetence digitálního obsahu přešla pod obchodního ředitele Burdy Lukáše Poláka. Efekt by se měl, mj. projevit ve větší synergii s tištěným prodejem. Digitální obchod nově postavil a vede Martin Vrána.

Na čem tedy chcete stavět?

Prvním pilířem je příjem z display reklamy, k čemuž má pomoci Impression Media. Druhým pilířem je náš vlastní digitální prodej, a ten se netají tím, že chce těžit ze síly našich značek, jakými jsou Elle, Marianne či Marie Claire. Zaměříme se proto na vlastní projekty šité klientům na míru. Oproti současnosti je budeme mnohem více propojovat napříč různými kanály – online, video, tisk, eventy.

Propojování prodeje inzerce v online prostředí s printem se dosud nekonalo?

Do určité míry jsme takové projekty nabízeli, byly to hezké nápady, ale jejich realizace nebyla vždy možná. Myslím si, že teprve teď na ně nastal správný čas. Některé věci by ještě před rokem nebylo možné dělat.

Jaké jsou další pilíře?

Třetím pilířem našeho obchodu pro rok 2014 jsou speciální projekty – příkladem jsou Dny Marianne. Posledním čtvrtým pilířem je něco, čemu říkáme technical sales, a zde se již dostáváme na pomezí softwarového vývoje. Řešení, která vyvíjíme, jsou tak pokročilá, že z nich můžeme dělat jednoduchý engine – například pro Dny Marianne jsme vytvořili vlastní aplikaci. Chceme dělat enginová řešení a dále je licencovat, a to nejen v rámci skupiny Burda International. I když podotýkám, že jde v našich plánech spíš o minoritní část. V letošním roce vyjdeme s velkou aplikací zaměřenou na food segment, která bude propojená s Apetitem. Aplikace je věnovaná tabletům a myslím si, že se velmi podařila.

Mají klienti představu, jaká řešení od vás chtějí, nebo je to spíš vaše aktivita, co jim prodat?

Většinou jde o rozumný kompromis. Klienti jsou dnes velmi dobře informovaní. Vědí, že mohou požadovat vysoce multimediální přístup, využít potenciál sociálních sítí a aplikací pro chytré telefony a tablety. Představy jsou tedy velice konkrétní a my hledáme cestu, jak je co nejlépe využít v rámci našich obchodních modelů.

To znamená, že nemáte jednotnou nabídku, ale pro každého klienta vytváříte jiná řešení.

Ano, náš základ spočívá v přípravě projektů na míru. V letošním roce budeme dodávat nové e-commerce služby. E-shopy jako Elle, Apetit budou mít zcela novou podobu. Plánujeme také nový typ e-commerce služby v oblasti bydlení. Zavedeme nová řešení, která teď ještě nemůžu konkrétněji prozradit, ale obecně budeme chtít propojit produkty s návštěvníkem a budeme chtít k produktům vytvořit vztah. Jak? Je možné o produktu psát, vytvořit si podpůrné berličky, promovat na display pozicích, ale nejdůležitější je, že čtenář-návštěvník dostane možnost si výrobek hned při čtení koupit. Teď nejsem spokojený s tím, že máme velké množství produktů v e-shopech. To není můj cíl. Chci, abychom měli produkty, které za to stojí, ale klidně jich můžeme mít padesátkrát méně. Za každým z nich si ale budeme moci stát a budeme vědět, že je pro každého čtenáře a pro cílovou skupinu návštěvníka zajímavý.

Budete se tedy snažit propojit e-shop s obsahem?

Ano, organická implementace je velmi populární a není to bůhvíjaká novinka. Je to de facto forma televizního product placementu.

Velkým tématem je otázka tabletových magazínů. Některé vaše značky jsou zastoupeny v elektronickém publikování. Jak se díváte na budoucnost tabletových časopisů?

V současnosti spolupracujeme se společnostmi Publero a Floowie. Do těchto digitálních trafik jsme umístili tituly Apetit, Maxim, Svět ženy, Betynka a další. Jsou to ale překlopená pdf vydání. Jediným titulem, který má svou vlastní čistě digitální podobu, je Chip. Teď vyhodnocujeme, jaká řešení vůbec existují a jak jsou zpoplatněná. Uvažujeme o tom, že bychom si digitální tituly vytvářeli sami, protože nechceme přicházet o podíly na příjmech z jejich prodeje. Odhaduji, že k tomuto vývoji trh postupně spěje.

Kolik titulů si pro tabletová vydání vytipujete?

To je teď zatím těžké soudit, rozhodně to bude více titulů, než kolik máme teď. Uvědomujeme si, že nás primárně stále živí printová část. Rozdíl poměru obratu z tiskových médií a z digitálních je stále obrovský. Propast se ale bude zmenšovat. Nechceme si podřezávat větev tím, že bychom riskovali naše silné brandy. Musíme být velmi opatrní, abychom si nekanibalizovali vlastní portfolio, protože v digitálním světě se tituly prodávají levněji. Zatím tedy nejsme rozhodnutí, ale určitě počet titulů pro čistě digitální distribuci zvýšíme.

Německá mateřská společnost Burda se už v příjmech z digitálu dostala na 50 %. Jak je to v Česku?

Zatím se pohybujeme v jednotkách procent, ale konkrétní být nemůžu.

A pokud jde o cíl v roce 2014, jakého byste rádi dosáhli?

Nastavili jsme si velmi ambiciózní plán. Oproti roku 2013 jde o přibližně dvojnásobné navýšení. Změnili jsme organizaci Burdy Digital, stáhli jsme si z trhu kvalitní lidi, jako např. Petra Cífku, Honzu Kubalce, Jana Nízkého. Řekl bych, že máme velmi silný tým, a je tedy velmi pravděpodobné, že stanovený cíl splníme.

Uvažujete i o webu, který by nebyl postavený na značce tištěného titulu?

Takový web připravujeme. Mělo by jít o zábavný portál, který by agregoval více různých segmentů. Plánujeme tedy i nové produkty, které nebudou napojené na produkty printové, ale zároveň si z nich budeme brát to nejlepší. To je cíl pro druhou polovinu roku. V první polovině roku budeme redesignovat Elle, Marianne a Apetit a nasazovat novou e-commerce platformu.

A cesta akvizice?

I o té se bavíme. Na rovinu říkám, že německý vlastník je velmi hladový po akvizicích. Je velmi pravděpodobné, že by alespoň jedna akvizice mohla v tomto roce vyjít.