Drony v roli novodobých reportérů
Bezpilotní letadla se dnes již neomezují pouze na armádu. Uplatnění mohou najít i v médiích.
Na začátku února při jedné automobilové nehodě v americkém městě Hartford museli přítomní policisté řešit neobvyklou situaci. Ještě před zajištěním prostoru nehody a vyproštěním oběti z poničeného auta čelili kroužícímu dronu, jež celou situaci seshora natáčel. Později se zjistilo, že bezpilotní letadlo údajně natáčelo pro jednu z tamních televizních stanic. Jak se postupně ukazuje, drony pomalu nacházejí uplatnění i ve zpravodajství. Jejich role je však stále značně sporná.
V současnosti drony pomáhají snímat zimní olympijské hry v Soči. V minulosti už několikrát pomohly při natáčení nedostupných lokalit po ničivé katastrofě, například jej využil i tabletový deník Ruperta Murdocha při mapování škod tornáda. V Thajsku je média v loňském roce využila při natáčení protivládních demonstrací.
Drony mají pro média svou přidanou hodnotu v poskytnutí nových perspektiv a schopnosti zpřístupnit oblasti, které by byly pro lidi příliš nebezpečné. Například takový záznam fotbalového zápasu seshora má své kouzlo.
Nové modely bezpilotních letadélek navíc nejsou ani příliš drahé – cena těch menších se pohybuje jen kolem 500 dolarů. Nicméně i tak nese tato novinka v civilním světě určitá rizika.
Rizika dronů v žurnalistice
První otázka, která se nabízí, je ošetření bezpečnosti vzdušného prostoru. Ve Spojených státech by měla být na oblohu vpuštěna soukromá bezpilotní letadla jakékoliv velikosti do roku 2015. Teď to ale vypadá, že k tomu dojde mnohem později. V Evropě se zatím prosazují přístroje menší kategorie, které se v Česku předvedly například při monitoringu loňských povodní. Otevření vzdušného prostoru ve větší míře je však v Evropě stále ve fázi diskusí a testování.
Další riziko těchto letadel bez posádky představuje potenciální ohrožení soukromí lidí, které drony budou snímat. Navíc snímky obětí automobilových nehod či přírodních katastrof jsou opravdu jen pro silné povahy, nehledě na to, jak negativně mohou zapůsobit na pozůstalé.
Matt Waite, profesor žurnalistiky z univerzity v Nebrasce, který před dvěma lety založil laboratoř na „droní žurnalistiku“, vidí nebezpečí také v možném psychickém vypětí, kterému budou novináři pod bzučícími drony vystaveni. A o možném poranění ostrými vrtulemi bezpilotních helikoptér, snažící se dostat k události blíž, ani nemluvě.
Regulace používání dronů ke zpravodajským účelům jsou zatím v plenkách, ale už teď je jasné, že hranice mezi výhodami a riziky je tenká.
-kch-
