Autor textu MediaGuru
Marlboro se svým komunikačním konceptem „Be Marlboro“ údajně cílí na
příliš mladé spotřebitele.
Seskupení organizací proti kouření vydalo ve středu 12. března oficiální zprávu s názvem „You’re the target“, v níž se opírá do aktuální kampaně cigaretové značky Marlboro společnosti Philip Morris. Podle organizací cílí tento komunikační koncept „Be Marlboro“ na děti a mladistvé, což je v rozporu s Rámcovou smlouvou o kontrole tabáku. Proto žádají stažení kampaně.
Globální komunikační kampaň „Be Marlboro“ z dílny agentury Leo Burnett, která měla nahradit tradičního kovboje, tzv. Marlboro Man, a oživit image značky u mladých spotřebitelů, byla poprvé spuštěna v roce 2011 v Německu a následně se rozšířila do 50 zemí, včetně České republiky.


Kouření cigaret značky Marlboro je v ní spojováno s hodnotami atraktivními pro mladou generaci, jako je riskování, nezávislost, objevování neznámého, rebelství či svoboda. K tomu je využito vizuálů znázorňujících mladé lidi na party, při poslechu hudby či extrémních sportech, například u snowboardingu nebo surfování. Obrazy doplňují slogany typu „Maybe never fell in love“ (Možná se nikdy nezamiluje) nebo „A maybe is not invited“ (Možná není zván), které kontrastně podporují identifikaci se značkou vyjádřenou větou „Be Marlboro“ (Buď Marlboro).


Kampaň je na 50 trzích světa k vidění na billboardech, autobusových zastávkách či v obchodech prodávajících tabákové výrobky. V Tunisku a v některých zemích Latinské Ameriky byly rovněž uspořádány hudební eventy na plážích, v ukrajinských obchodních centrech proběhla propagace prostřednictvím speciálních stánků. V Německu však byla v říjnu loňského roku soudním rozhodnutím kampaň zakázána s tím, že cílí na 14leté osoby, což je v rozporu s tamním zákonem. V podobném duchu přicházejí další stížnosti z Brazílie, Kolumbie či Švýcarska.

Philip Morris ve svém oficiálním prohlášení cílení na mladistvé rezolutně popírá: „Naše kampaň na Marlboro, stejně jako všechny naše marketingové a reklamní aktivity, se zaměřuje výhradně na dospělé kuřáky a je prováděna v souladu s lokálními předpisy a interními marketingovými pravidly. Opačná tvrzení jsou neopodstatněná a založená na subjektivní interpretaci.“ Nicméně vybraná témata i vizuály kampaně nahrávají spíše onomu opačnému tvrzení. Prezentace značky jako klíč k sociální integraci v mladé komunitě jdou přímo na ruku adolescentnímu hledání vlastní identity.
Navíc jak ukázaly tajné výzkumy tabákových společností, které musely být ve Spojených státech zveřejněny v rámci občanských soudních sporů, cílovou skupinu představují především 13leté děti. Ti si kouření jednak spojují s iniciačním rituálem, jenž je uvádí do světa dospělých, jednak pro ně znamená prostředek, jak se zařadit do skupiny svých vrstevníků.
Z tohoto důvodu žádají organizace ve své zprávě stažení kampaně a apelují na země, jež podepsaly Rámcovou smlouvu o kontrole tabáku, aby zpřísnily svou legislativu týkající se regulace reklamy na tabákové výrobky. Například v České republice je zákonem o regulaci reklamy zakázáno cílit s tabákovými výrobky na osoby mladší 18 let, a to „zejména zobrazením těchto osob nebo užitím prvků, prostředků nebo akcí, které takové osoby převážně oslovují“.
-kch-
Autor textu MediaGuru
České kampaně uspěly v Evropě v soutěži Impact Awards Europe
2025. Díky McCann Prague si odvážejí dvě zlatá a dvě stříbrná
ocenění.
Zavedený model mediálního plánování založený na pevných plánech a stabilních kanálech se dostává pod tlak. Strukturální změny v médiích, technologický vývoj i proměna chování spotřebitelů vedou k tomu, že dosavadní přístupy přestávají stačit. Vyplývá to z nové studie Future of Media 2026, kterou zveřejnila výzkumná organizace WARC. Podle autorů studie se mediální trh nachází v bodě zlomu. Tradiční model plánování a nákupu médií se rozpadá, aniž by byl jasně definován jeho nástupce. „Základy nového modelu se teprve formují,“ uvedl hlavní autor studie Paul Stringer, Managing Editor pro Research & Insights ve WARC. Právě rok 2026 označuje zpráva za klíčový moment, kdy se dosavadní přístupy definitivně přestávají potkávat s realitou trhu. Jedním z hlavních konceptů, které studie představuje, je tzv. systémové plánování. Na rozdíl od tradičního přístupu, který pracuje primárně s reachem a frekvencí, se systémové plánování zaměřuje na navrhování adaptivních systémů, které dlouhodobě ovlivňují chování a rozhodování lidí. Cílem není maximalizace expozice, ale dlouhodobé budování hodnoty značky a ovlivňování rozhodování spotřebitelů napříč celou jejich zkušeností se značkou. Systémové plánování vychází z předpokladu, že vliv jednotlivých kontaktních bodů se liší podle kontextu, kategorie i situace spotřebitele. Média, obsah, technologie i značka samotná jsou v tomto pojetí součástí jednoho provázaného ekosystému. To klade vyšší nároky na strategické myšlení a vyžaduje nové mentální modely, rámce i plánovací nástroje, které jsou zatím teprve ve fázi vzniku. Studie zároveň upozorňuje, že změna se netýká pouze mediálních agentur, ale i samotných zadavatelů. Strukturální proměny uvnitř firem, větší důraz na integraci marketingu, technologií a dat i rostoucí role umělé inteligence zásadně mění způsob, jakým se o médiích a komunikaci uvažuje. Lineární plánování kampaní nahrazuje průběžné řízení systémů, které se musí dokázat adaptovat na rychle se měnící podmínky.
O strategii a kreativu celé skupiny Wienberberger se postará agentura
Loosers.