Autor textu MediaGuru
Moser je podle Ogilvy nejluxusnější českou značkou. Mezi ně patří
i Český granát, Halada, Prim a Lasvit.
Češi přestávají vnímat luxus jen jako prostředek prezentace a získání obdivu. Ve svém vnímání se přibližují západní Evropě. Vyplývá to z nové studie realizované agenturou Ogilvy & Mather, která proběhla on-line dotazování na vzorku 300 respondentů z řad marketingových odborníků z českých firem.
„Pomalu, ale jistě, se učíme si luxus užívat. Je sice stále symbolem postavení a bohatství, ale roste počet těch, kteří si luxusní věci pořizují pro sebe, pro své potěšení, nikoliv aby ohromili ostatní. Luxus začíná být doménou fajnšmekrů více než snobů a pozérů. I v tom se Češi posouvají na Západ,“ popisuje změnu Ondřej Obluk, Executive Managing Director Ogilvy & Mather.
Zatímco ve studii realizované před čtyřmi lety představovaly luxus především automobily, nyní se na první místo typicky luxusní kategorie dostaly šperky a hodinky. Ty si nejčastěji při slově luxus vybaví 86 % respondentů, zatímco kategorii automobilů jen 57 %. Necelá čtvrtina respondentů při luxusu pomyslí na módu, pouze 11 % zařadilo do výčtu luxusních segmentů bydlení, 8 % kosmetiku a 3 % dovolenou.

Mezi nejluxusnější světové značky zařadili respondenti britský automobil Bentley, francouzskou značku hodinek a šperků Cartier a francouzskou módní značku Louis Vuitton.

Nejluxusnější českou značkou je podle dotázaných v současnosti české křišťálové sklo Moser (73 %). Další české, nebo původem české značky se potom umístily s velkým odstupem. Do první pětice nejluxusnějších českých značek zařadili respondenti červeně zbarvený drahokam Český granát či značku šperků Halada. Na čtvrtém místě se umístila značka hodinek Prim, která nabízí limitované edice nebo na míru zhotovené kusy, páté místo obsadila značka skleněných uměleckých plastik Lasvit.

„Je celkem přirozené, že v českém top 5 absentují výrobci automobilů, ve výběru se odráží tradice českého skla a šperků, naopak je cítit absence módy a kulinařiny,“ komentuje výsledky studie Michal Štěpánek z výzkumné agentury Ipsos.
Luxusní značka musí být podle respondentů především mimořádně kvalitní (90 %), musí umět vyvolat pocit výjimečnosti (82 %) a pomáhá reprezentovat společenský status (38 %). Luxusní značka by měla být také o poznání dražší (35 %) a důležitá je také její globální známost (32 %). Dlouhou tradici, která patří k důležitým atributům v zahraničí, považuje za podstatnou 24 % respondentů, stejné množství klade důraz i na originálnost.

Světový obrat s luxusním zbožím neustále roste. Podle společnosti Bain & Company, jež pravidelně monitoruje globální vývoj trh s luxusním zbožím, se i letos meziroční růst drží mezi 4 až 6 %. Počet luxusních spotřebitelů na světě se navíc za posledních 20 let ztrojnásobil – zatímco v roce 1995 si luxus dopřávalo jen 90 milionů lidí, v loňském roce jich bylo již 330 milionů. Trh s luxusem roste i v České republice, domnívá se až 70 % respondentů českého výzkumu. Rostoucí tendenci mimo jiné potvrzuje i zvyšující se počet českých „dolarových“ milionářů.
Česká republika se však stále řadí mezi rozvíjející se trh luxusního zboží. Dochází zde například k přeceňování některých značek oproti jejich vnímání na tradičních trzích. Mezi přeceňované značky, které v zahraničí představují pouze kvalitu za slušnou cenu, se řadí například Versace, Gucci, Prada, Armani a Lacoste. Naopak mezi nedoceněné značky patří Burberry, Graff Diamonds, Fortnum and Mason, Loewe nebo John Varvartos.
-kch-
Autor textu MediaGuru
Jedním z výrazných rysů letošních výsledků programu
Nejdůvěryhodnější značka je kontinuita. Mnoho z nich obhájilo své
prvenství ve stejných kategoriích jako v předchozím ročníku. Mezi
opakovaně oceněnými jsou například Jar, Kofola, Dermacol nebo Igráček,
ale také dm drogerie, Deichmann či Česká spořitelna.
# Aktuality # Lidé # Marketing
Odešel marketingový manažer Jiří Vodička. V českém automobilovém
marketingu a reklamě působil více než 25 let, z toho posledních deset let
ve společnosti Kia Czech.
Streamovací služby, IPTV a aplikace chytrých televizorů tvoří už 51 %
času, který děti ve věku 4 až 14 let tráví doma u televizní
obrazovky. Placenou video službu využívají dvě třetiny z nich a téměř
70 % mladých z generace Z. Ukazují to data agentur ResSolution Group a Admosphere Collective, představená na konferenci Czech Internet Forum