Autor textu Martina Vojtěchovská
ČRo vypsal tendr na vysílání v síti VKV
Český rozhlas vypsal zakázku na šíření programu v síti velmi krátkých vln. Chce tím zjednodušit nynější smlouvy se zhruba čtyřicítkou dodavatelů. Předpokládaná doba trvání je do října 2025.
Vítěz tendru bude zajišťovat vysílání a distribuci rozhlasových programů v sítích všech VKV vysílačů na území ČR. "Hlavním cílem nové smlouvy je aktualizace a sjednocení technických a provozních podmínek vysílačů, zajištění flexibilní pozemní distribuce programů ze studií na vysílače, zvýšení spolehlivosti a zabezpečení distribuce programů a vyšší míra kontroly a monitoringu technické kvality provozu vysílačů," uvedl náměstek generálního ředitele pro správu a provoz Michal Koliandr.
Generální ředitel Peter Duhan na červnovém jednání Rady ČRo uvedl, že objem zakázky má odpovídat dosavadnímu rozsahu zhruba 150 milionů ročně. Náměstek Kolinadr nyní doplnil, že nová zakázka zvýší efektivitu distribuce. Při vynaložení současných nákladů očekává větší kvalitu a rozsah služby, a tedy i "lepší úroveň vysílací služby pro posluchače".
Současná struktura je podle Českého rozhlasu komplikovaná, zhruba 80 procent vysílání zajišťují České Radiokomunikace a zbytek lokální poskytovatelé vysílacích služeb. Podle odborníků jsou potenciálními favority tendru právě Radiokomunikace, případně O2. Rozsah služby se podle zadávací dokumentace může měnit podle potřeb ČRo a dalšího vývoje analogového rozhlasového vysílání.
Veřejná soutěž se řídí občanským zákoníkem, tedy mimo režim zákona o veřejných zakázkách. Zákon to umožňuje v případech, kdy je hlavním účelem umožnit poskytování nebo provozování veřejné telekomunikační sítě nebo poskytování veřejných telekomunikačních služeb.
-čtk-
Mohlo by vás zajímat
Opozice navrhne Sněmovně jednat o plánu týkající se poplatků ČT a ČRo
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost. „Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci. „Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců. Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání. Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak. Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.
Netflix zdražil, nejvyšší tarif stojí měsíčně už přes 400 Kč
Netflix přistoupil k další vlně zdražování svých služeb na českém
trhu, která se dotýká všech nabízených úrovní předplatného.
Orbitv vyřadila ČT, Novu i Primu, z aplikace také zmizela reklama
Z pohledu českého uživatele je naprosto zásadní změnou úprava nabídky
místních programů, která dříve obsahovala i hlavní komerční
vysílatele a veřejnoprávní kanály.