Autor textu Martina Vojtěchovská
Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) pravděpodobně do konce letošního září vypíše výběrové řízení na propagaci značky kvalitních potravin Klasa pro období od roku 2015. Doba zakázky se z dosavadní jednoleté prodlouží minimálně na dva roky. V případě dvouleté varianty by šlo o kontrakt s cenou do 300 milionů korun. ČTK to dnes řekla mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Změnit by se do budoucna měla také způsob propagace označení.
Antimonopolní úřad koncem července definitivně zrušil výběr vítěze tendru na propagaci Klasy na letošní rok a SZIF tak bude muset vybrat vítěze znovu. Výběr vítězů lukrativní zakázky se v posledních letech komplikuje opakovaně. Na propagaci Klasy dává stát v posledních letech mezi 150 a 200 miliony korun ročně.
Změnit by se od příštího roku měla také strategie propagace označení, která čelí poslední dobou časté kritice. Změny připravuje zvláštní pracovní skupina ustanovená ministrem. "Součástí výstupu pracovní skupiny by měl být strategický plán podpory značky Klasa pro další období, který by měl zejména zohlednit dosaženou znalost značky ve stanovení nových komunikačních cílů a nového obsahu značky," uvedla Nováková.
Firmy, které v tendrech neuspějí, napadají v posledních letech z různých důvodů verdikt výběrové komise. Například v říjnu 2011 byl kvůli tomu tendr zrušen, následně vypsán znovu a trvalo ještě téměř rok, než byl znám vítěz. Část kampaně se proto vůbec neuskutečnila.
Pro letošní rok zakázku původně vyhrály společnosti McCann-Erickson Prague a International Advertising Agency. Jejich vítězná nabídka neobsahovala podle ÚOHS vše, co měla, a firmy měla proto být z výběrového řízení vyloučena. Hodnoticí komise však místo toho pouze nechala vítěze nabídku doplnit a 9. ledna vybrala McCann-Erickson jako vítěze.
SZIF nyní musí vybrat jinou nejvhodnější nabídku. Vzhledem k dovoleným členů výběrové komise podle Novákové však vybere nového vítěze pro zbytek roku nejdříve v září.
Národní značku kvality Klasa uděluje ministr zemědělství kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům od roku 2003. Výrobky jsou oceňovány na tři roky. Při zhoršení kvality či porušení stanovených podmínek jim může být logo odebráno dříve. Výdaje státu na reklamu dlouhodobě kritizuje například Bezpečnostní informační služba. Nejpodezřelejší jsou podle kontrarozvědky výdaje právě v oblasti zemědělství a dopravy. Podle současného vedení ministerstva se pochybení vztahují k předchozím vedením resortu, nová pravidla by prý měla chybám zabránit.
Podle čtvrtečního vydání deníku MF Dnes například v letech 2012 a 2013 skončila část peněz na propagaci Klasy v médiích a firmách okolo podnikatele Františka Savova.
-čtk-
Autor textu Martina Vojtěchovská
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.