Na Twitteru jsou nejaktivnější menší strany

Zatímco Facebook, který je nejrozšířenější sociální sítí v ČR, se od prezidentských voleb v roce 2013 stal etablovaným nástrojem domácích volebních kampaní, role Twitteru v politické komunikaci byla až do letošního roku poměrně marginální. Teprve květnové volby do Evropského parlamentu naznačily v tomto ohledu výraznější posun, jak ostatně potvrdila také předvolební „superdebata“ České televize, při níž volební lídři diskutovali s diváky prostřednictvím Twitteru. Jakou roli zastával Twitter v letošních eurovolbách, zkoumala skupina PolCoRe v rámci mezinárodního projektu koordinovaného výzkumníky z Univerzity v Aarhusu, Univerzity v Kodani a Univerzity v Ghentu. Sběr dat probíhal s využitím programu YourTwapperKeeper v období od 15. dubna do 31. května.

Na Twitteru bylo aktivních jen 5,6 % kandidátů

Nejvíce aktivních kandidátů do EP 2014 na Twitteru pocházelo z ODS, z níž alespoň jednou za monitorované období tweetovalo šest politiků. Po pěti aktivních kandidátech měla Strana zelených a TOP09. Souhrnný počet aktivních kandidátů byl 48, tedy jen 5,6 % z celkového počtu 848 kandidátů ve volbách do EP.

Počet aktivních kandidátů na Twitteru podle stranické příslušnosti

Pohledem na celkový počet tweetů vyprodukovaný aktivními kandidáty, se poměr mezi stranami výrazně liší. Jednoznačně nejaktivnějšími byli zástupci Strany svobodných občanů, kteří ve sledovaném období publikovali 2 888 tweetů, následovala Občanská konzervativní strana, reprezentována ovšem pouze jedním kandidátem, a Strana zelených.

Počet tweetů publikovaných aktivními politiky podle stranické příslušnosti

Nejaktivnějšími kandidáty: Pánek a Rybář z SSO

Kromě prostého počtu publikovaných tweetů analýza dále sledovala podíl „síťových tweetů“, podíl tweetů obsahujících alespoň jeden hashtag, počet obdržených zmínek (mentions) a počet followerů jednotlivých kandidátských účtů. Pojem „síťový tweet“ zahrnuje jakoukoli zmínku včetně odpovědí (reply) a retweetů, tedy jakýkoliv uživatelem vyprodukovaný tweet, který cíleně využívá síťový potenciál Twitteru v propojování uživatelů. Poměr mezi „síťovými tweety“ a celkovým počtem publikovaných tweetů zachycuje kvalitativní rozdíly ve využívání Twitteru jednotlivými politiky, může být pokládán za určitý indikátor „gramotnosti“ kandidátů ve vztahu k této komunikační technologii.

Nejaktivnějšími kandidáty na Twitteru byli ve sledovaném období Martin Pánek a Jiří Rybář za Stranu svobodných občanů. Martin Pánek nejenom publikoval 1 714 tweetů, v průměru zhruba 40 denně, ale zároveň obdržel nejvíce zmínek (1 213). Největší podíl síťových tweetů měl Eduard Hulicius z KDU-ČSL – 92 z jeho celkových 96 tweetů byly zmínky nebo retweety.

Hashtagy ve svých tweetech používal nejvíce Richard Falbr z ČSSD, 64 % jeho tweetů obsahovalo alespoň jeden hashtag. Největší počet followerů měl v době volební kampaně tehdejší předseda Strany zelených Ondřej Liška (4 412), na druhém místě byl Edvard Kožušník z ODS (1 935).

Nejaktivnější stranou: Strana zelených

Při pohledu na statistiku stranických účtů lze v prvé řadě konstatovat, že Twitter jako platformu pro volební komunikaci využila méně než polovina (16) z celkového počtu 38 stran, které se voleb zúčastnily. Z parlamentních stran chybí pouze stranický účet ANO 2011, což poněkud kontrastuje s faktem, že účet stranického lídra Andreje Babiše patří s více než 26 tisíci následovníky mezi nejvíce sledované účty na českém Twitteru. Sám Babiš nicméně v průběhu kampaně publikoval pouze 23 tweetů.

Stranické účty jsou do počtu odeslaných tweetů na prvních čtyřech místech velmi vyrovnané: Strana zelených (283), ČSSD (273), LES (269) a SSO (255). Poměr „síťových tweetů“ je nejvyšší u Strany zelených (91 %), absenci vykazují účty Věcí veřejných, KSČM, Koruny České a Občanské konzervativní strany. Není-li do analýzy zahrnuta strana Republika, která sice tweetovala pokaždé s hashtagem, ale celkově publikovala jen tři tweety, lze říci, že relativně nejčastěji používala hashtagy v komunikaci na stranickém Twitteru ČSSD (66 %).

V počtu obdržených zmínek byla na prvním místě SSO (1 858), což je ve shodě s velmi vysokou aktivitou jejích individuálních kandidátů; v pořadí druhá Strana zelených obdržela poloviční počet zmínek (913).

Aktivita stranických účtů na Twitteru

Přestože květnové evropské volby prokázaly obecně se zvyšující zájem českých politických stran a kandidátů o Twitter jako prostředek volební komunikace, jeho intenzita i konkrétní způsoby využití vykazovaly napříč stranami i mezi jednotlivými kandidáty znatelné rozdíly. Stejně jako v případě Facebooku, také na Twitteru byly celkově aktivnější spíše menší mimoparlamentní strany a jejich kandidáti, především SSO a Strana zelených. Překvapivá byla naopak absence Twitteru u kandidátů České pirátské strany. Příležitost oslovit voliče prostřednictvím Twitteru využily také zcela nové či okrajové subjekty jako např. LES či Vize 2014. Nízký poměr síťových tweetů a tweetů s hashtagem u řady kandidátů a stranických účtů (zejména KSČM) naopak naznačuje, že hlubší obeznámenost s možnostmi této sociální sítě pro efektivní síťovou komunikaci byla v průběhu kampaně k evropským volbám v dubnu a květnu 2014 omezena na relativně úzký okruh politických aktérů. Vzhledem ke kontinuálně se zvyšující penetraci Twitteru v české populaci bude proto zajímavé sledovat, zda již nadcházející senátní a komunální volby v říjnu 2014 přinesou v tomto směru nějaký další posun.

Autor textu: Jan Švelch & Václav Štětka ze skupiny PolCoRe