Autor textu Martina Vojtěchovská
Rozšíření rádia Signál v Čechách a budování pozice na Moravě patří
k letošním prioritám, říká ředitel Martin Hroch.
Rádia společnosti Radio United Broadcasting, vlastněná skupinou GES, od letošního roku v obchodních aktivitách úzce kooperují s televizními stanicemi skupiny Prima. To je zásadní obchodní novinka. Jaká je hlavní programová strategie pro letošní rok pro rádia, která vlastníte (Kiss, Beat, Country, Radio 1, Signál, Spin)?
V uplynulých letech se nám podařilo konsolidovat pokrytí a programovou nabídku v Čechách a v posledním roce i na Moravě, kde máme rádia Kiss, Country a Beat. Letos připravujeme spuštění nových kmitočtů rádia Signál. Rádio Signál oslovuje posluchače středního a „třetího“ věku, kteří dnes tvoří hlavní věkové jádro rozhlasových posluchačů. Tento formát má pro nás prioritu, chceme dělat program pro posluchače, kteří u rádia vyrůstali.
Rádio Signál dosud vysílá v Praze a ve středních Čechách. Plánuje se rozšíření do dalších českých regionů. Kdy nastane?
Licenci máme pro České Budějovice a Plzeň, kde spuštění odhadujeme velmi brzy. Licenci pro České Budějovice už schválila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, ale musí ještě dojít ke koordinaci vysílací sítě do databáze ČTÚ. To jsou technické detaily, ale předpokládáme spuštění v průběhu prvního pololetí.
Pokud jde o rozšíření Signálu na Moravě, tak tímto směrem neuvažujete, nebo cílovou skupinu Signálu oslovíte na Moravě pomocí jiných svých stanic?
Rádio Country tuto cílovou skupinu určitě oslovuje, ale na Moravě máme ve hře ještě spuštění Rádia Orchidej, zaměřeného mimo jiné i na lidové písně. Licenční řízení jsme vyhráli, v tuto chvíli o licenci rozhoduje soud, protože jeden z účastníků řízení napadl rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Projekt Rádia Orchidej je určený pro Brno a svojí cílovou skupinou je Signálu velmi podobné. Nejsme účastníkem sporu, ale domnívám se, že šance Rady prokázat, že rozhodnutí o licenci bylo uděleno správně, je vysoká. Počkáme na rozsudek soudu, a když bude pro nás příznivý, máme půl roku na to rádio spustit. Projekt je z programového pohledu připravený.
Rádio Signál nahradilo v Praze dřívější rádio Hey!, na Moravě se bývalá rádia Hey! transformovala do podoby rádia Country. Jak interně hodnotíte opuštění značky Hey!?
Operace ukončení vysílání rádia Hey! ve smyslu formátu rock a sport měla jediný důvod. Bohužel na většině území se jeho technické prostředky duplikovaly s Rádiem Beat. Český reklamní trh ale není tak bohatý, aby efektivně uživil dvě velmi podobné značky v jednom domě. Měli jsme de facto dvě rocková rádia, a naopak v regionech, kde Hey! vysílalo, jsme neměli prostředky, jak šířit Country. Proto se většina technických prostředků Hey! přiblížila Country rádiu. Jsou to teď v podstatě folk country programy, zatímco rockový formát nabízíme jen jeden v podobě Beatu. Obě stanice – Country a Beat – zaznamenaly v posledním Radio projektu rekordní výsledky, což mě osobně potvrzuje, že zvolená cesta byla ideově správně. To, že se to neobejde bez ztrát, že zbydou zhrzení posluchači, propuštění lidé, to je hrozně nepříjemné, ale je to fakt, který takové rozhodnutí provází.
Pokud jde o Country a Beat, patří k nejposlouchanějším regionálním rádiím, jsou aktuálně dvojkou a trojkou regionálního trhu. Pokračujete v letošním roce v jejich dosavadním směřování, nebo chystáte nějaké změny?
Úkolem číslo jedna v případě Country rádia je zvýšit povědomí o značce v nových regionech, kde rádio vysílá – tedy hlavně na Moravě. V jiných regionech jsme si vyzkoušeli, že formát je úspěšný. Z interních průzkumů ale vidíme, že v oblastech, kde poslechovost není na takové úrovni, jak bychom chtěli, je hlavním důvodem znalost značky. Lidé prostě ještě nevědí, že si Country můžou naladit.
Připravujete marketingové kampaně?
Musíme značku zviditelnit, být přítomní dění. Je to samozřejmě dlouhodobější záležitost. Jinak jsme se prosazovali na trhu v Praze s Kissem, kdy rádií bylo celkově méně, a formát komerčního rádia byl nový. Dnes jsou na trhu desítky rádií, žádné z nich není udělané totálně špatně, lidi mají co poslouchat.
A pokud jde o Rádio Beat?
Beat je stabilní, posluchači jsou loajální, nedochází u něj k výkyvům poslechovosti. Chceme ale pracovat na tom, aby se Beat vyvíjel víc směrem k profesionálnímu rádiu. Když jsme začali v roce 2002, tak jsme vysílali na jedné frekvenci v Praze, pustili jsme Led Zeppelin a zbytek vysílání nemusel být tak profesionální. Teď jsme v jiné situaci. Pokrýváme téměř všechny regiony a už nestačí být jen „pirátským rádiem“.
Nejsilnější rádiovou značkou Radio United Broadcasting je rodina rádií Kiss. Formátování rádia je v Praze jiné než v regionech. Chcete u toho zůstat?
Kiss si prošel svým vývojem v 90. letech. V Praze jsme měli Kiss 98 FM a postupně jsme vstupovali i do krajů. Do regionů jsme původně chtěli vnést firemní politiku a kulturu v oblasti prodeje reklamy a s tím souvisel i program. Tehdy jsme zvolili formát CHR (Contemporary Hit Radio, formát rádia zaměřený na aktuální hity, taneční muziku, pozn. red.), který v té době na českém trhu nebyl. Paralelně s tím, ale v Praze rostl fenomén rádia Zlatá Praha (později se mění na Fajn rádio, pozn. red.). Jediný důvod, proč nedošlo k úplnému sjednocení mezi Prahou a zbytkem republiky, byl ten, že Kiss 98 FM by musel opustit svoji disciplínu, ve které ale byl úspěšný a útočit na pozici Zlaté Prahy. Proto jsme to neudělali. Kiss 98 FM v průběhu času postupně omládl a naopak mimopražské Kissy už nejsou tak ortodoxně pro mladé. Rádio jako médium už také není tak výlučně pro mladé. Kiss v Praze a mimopražské stanice Kissu se dnes přibližují. Průsečíků v playlistech je daleko víc a rozdíly se stírají. To je v důsledku dobře, pro nás je teď snazší komunikovat značku jednotně.
Je ještě nějaké místo v České republice, kam byste chtěli vysílání rádia Kiss rozšířit?
V rámci České republiky máme Kiss vyplněný. Už jsme dokryli i severní Čechy, takže jediné místo, které nám zbývá, je hranice se Slovenskem v oblasti Hodonína. To je ale především technická otázka. Jde o kmitočet v blízkosti slovenských a rakouských hranic, nároky na mezinárodní koordinaci jsou úplně jiné a možnosti pro rádio jsou proto menší.
Kiss proslul svým marketingem v podobě Kiss Patrolek. Jak je to s investicemi do marketingu rádia dnes? Musíte je stále zvyšovat?
V marketingu bohužel neplatí zákony fyziky, dokonce se domnívám, že platí obráceně a že vynaložené prostředky v marketingu se musí spíše zvyšovat, aby se udržela úroveň povědomí o značce. Situace na trhu kvůli ekonomickému ochlazení média poznamenala a na marketing teď zbývají menší peníze. O to víc se musíme snažit hledat nové cesty, kreativní možnosti, hledat spolupráce a synergie. Aktivity musí mít smysl pro klienty a zadavatele reklamy a zároveň by měly pomoci k zviditelnění a propagaci média.
Ještě jsme se nezmínili o Rádiu 1. Jaké záměry s ním letos máte?
Rádio 1 prochází drobnými krůčky neustále, mění se a inovuje složení pořadů. Je to rádio, které vysílá pro svou komunitu, servis dělá velmi dobře a má kolem sebe dost spolupracovníků z různých oborů, kteří vstupují do vysílání. Díky tomu může například realizovat kritický filmový pořad, protože z jeho posluchačů a fanoušků se rekrutuje množství lidí, kteří do pořadu mohou přijít a fundovaně o filmu mluvit.
Radio 1 a Rádio Beat jsou umístěny i ve zkušebním rádiovém digitálním multiplexu. Jaká je vaše dosavadní zkušenost s digitálním vysíláním (DAB)?
Poslech digitálního rádia není předmětem dotazování v Radio projektu a neznáme na to přesnou odpověď. Můžeme vycházet z rozšíření digitálních rádií, kterých je prodáno asi 20 tisíc oproti existenci přibližně 30 milionům klasických rozhlasových přijímačů. U internetového vysílání Radia 1 je denní poslechovost asi 5 % z celkové poslechovosti Radio projektu, což není moc, ale není to ani zanedbatelné.
Myslíte si, že trend vývoje půjde směrem internetového poslechu, nebo ten v budoucnu zůstane spíš doplňkovým poslechem?
Internetový poslech bych rozdělil na dvě disciplíny. První je poslech na počítači, kde je podle mého názoru technologie připravená. Většina počítačů má slušný přístup na síť. Druhá disciplína, která je dynamičtěji se rozvíjející, je poslech na mobilních telefonech, kdy se přes aplikaci přistupuje na internetový stream. Zde jsou dvě hlavní překážky rozvoje. Za prvé, streamování znamená datový tok a je otázkou, zda uživatelé mají u operátorů přístup zpoplatněný nebo v rámci paušálu. Za druhé, streamovaný poslech je náročný na přenosové datové kapacity sítí a v neposlední řadě na kapacitu baterie samotného mobilu. Poslech na mobilních aplikacích ale roste.
Vaše rádia jsou majetkově provázaná s televizními kanály skupiny Prima. Můžeme očekávat i jinou formu spolupráce než obchodní?
Ano, připravujeme provázání našich rozhlasových a televizních formátů. Jsou pořady, při kterých se rádio s televizí může doplňovat a podporovat. Chystáme první věci, kde bychom vytvářeli rozhlasovou verzi televizního formátu. Rádio sice nedokáže nabídnout obraz, ale umí dodat informace, připomenout je, nabídnout detailnější pohled, který se nevešel do televizního formátu.
Už máte nějaké televizní formáty vybrané?
Máme vybrané formáty a pracujeme na tom, abychom je dotáhli do konce a v průběhu jara je spustili. Zatím nemohu říci, o jaké pořady jde. Ideálním stavem by bylo, aby každý náš rozhlasový brand našel jeden pořad, který by byl společný s nějakým pořadem z televizních stanic rodiny Prima. Hlavním důvodem, proč propojení připravujeme, je říci televiznímu divákovi, že to, co ho zaujalo v televizi, se mu může dostat v podrobnější formě v rádiu.
Martin Hroch, generální ředitel, Radio United BroadcastingGenerálním ředitelem skupiny Radio United Broadcasting je od září roku 2013. Radio United Braodcasting vznikla transformací několika rádiových společností pod jednu zastřešující firmu. Před tím řídil společnost Radio Investments, předchůdkyni Radio United. V rádiovém vysílání pracuje od začátku vzniku komerčního vysílání, je dlouhodobě spojen s rádiem Kiss. |
Autor textu Martina Vojtěchovská
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.