Co si kupuje Penta? VLP už prošla řadou změn

Investiční skupina Penta dotáhla do finální fáze vyjednávání o koupi vydavatelství Vltava-Labe-Press, vydavatele regionálních deníků Deník. Přestože akvizici musí ještě schválit antimonopolní úřad, komplikace vzhledem k dosavadní nulové působnosti Penty v médiích očekávat nelze. Co tedy Penta koupila?

Vydavatelství Vltava-Labe-Press, resp. celá skupina včetně magazínového vydavatelství Astrosat, je druhým největším subjektem na trhu tištěných titulů. Svými tituly osloví 2,7 mil. čtenářů. VLP se na novinovém trhu vyprofilovala jako vydavatel regionálních titulů. Ve svém portfoliu má 71 regionálních deníků sdružených pod názvem Deník a dalších více než 20 regionálních týdeníků. Je největším hráčem na českém regionálním trhu tištěných titulů. Vedle Czech News Center (Blesk, Aha!, Sport aj.) a skupiny Mafra (MFD, LN, Metro aj.) patří do silné trojice největších vydavatelů denního tisku.

Přestože VLP se dlouho opírala pouze o vydávání regionálních deníků a týdeníků, relativně v nedávné době začala vstupovat i do jiných aktivit. Volila ale trochu jinou cestu, než kterou se vydala např. mediální skupina Mafra. Zatímco ta se rozšiřovala horizontálně do jiných mediatypů, VLP se tímto směrem vydala pouze do segmentu časopisů. Majetkově se ale rozhodla vstoupit do distribuční firmy Česká distribuční a do internetového reklamního zastupitelství AdActive s cílem získávat výnosy z podnikání, která nejsou primárně spojena s výrobou mediálního obsahu. Podstatnější vliv získávaly ve vydavatelství postupem doby časopisy. Jejich rostoucí vliv podtrhla akvizice vydavatelství Sanoma na konci roku 2013. Tím se magazínové portfolio rozšířilo a vytvořilo alternativní opěrnou nohu vedle deníkového portfolia. Zvyšuje se dosah i zpravodajského webu Deník.cz, který je pátým největším zpravodajským serverem na českém internetu s návštěvností cca 900 tis. reálných uživatelů měsíčně (zdroj: NetMonitor).

Složitější situace se týká hospodářských výsledků. Od roku 2006 je VLP nepřetržitě ve ztrátě. I když se jí po náročné léčebné proceduře, započaté v roce 2010, podařilo snížit, ke konci roku 2013 představovala kumulovaná ztráta 1,2 mld. Kč. Výnosy VLP se od roku 2001 do roku 2013 snížily o jednu miliardu korun. Viditelný zlom nastal po roce 2008. Do té doby se výnosy držely na úrovni 2 mld. Kč. Po roce 2008 postupně klesaly a vlivem poklesu reklamního trhu spadly pod úroveň jedné miliardy v roce 2013. Vydavatelství opakovaně přičítalo tento vývoj poklesu inzertního trhu.

[chart type="bar-vertical" title="Vývoj výkonů VLP (mil. Kč) v letech 2001-2013" footer=" 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

výkony 1963 1971 2023 2113 2010 2017 1949 1821 1413 1233 1145 1048 946

"][/chart]

Nejcitelnější ztráty zaznamenalo vydavatelství v letech 2006-2009, kdy se propadlo do stamilionových ztrát. Pod vedením Zoltána Morvaie se v těchto letech VLP zaměřila na velké investice, které se týkaly jak uvedení několika nových časopisů v rámci Astrosatu, tak i uvedení bulvárního deníku Šíp, který o pár let později přešel na týdenní periodicitu. Vydavatelství budovalo i vlastní zpravodajskou agenturu, tuto vizi razil ve vydavatelství tehdejší člen představenstva Roman Gallo. Do tohoto období také spadá zásadní rebranding regionálních deníků, které od roku 2006 přešly pod jednotný název Deník. To ale také znamenalo opuštění názvů některých tradičních regionálních deníků, zejména na Moravě.

Vývoj hospodářského výsledku VLP (mil. Kč), 2001-2013

Cestou reorganizace se společnost vydala ještě před reálným dopadem ekonomické recese. Úsporný program zavedla už od roku 2008. Nový šéf vydavatelství Miroslav Pavel tím reagoval na kroky předchozího managementu. Později převzala řízení vydavatelství Jitka Bosáková, která v přísné nákladové politice pokračovala. Management se po roce 2008 snažil vrátit sílu regionálnímu řízení.

Souhrnný prodaný náklad všech regionálních deníků Deník se v prvním pololetí letošního roku pohyboval na úrovni 142 tisíc výtisků. To je velmi podobný výsledek, jakého na celostátním deníkovém trhu dosahuje MF Dnes. Podobně jako u ostatních českých deníků se ale Deník musí vyrovnávat s každoročním poklesem prodaného nákladu. Za posledních deset let se prodaný náklad snížil o téměř 300 tisíc výtisků. Pokles přitom nelze přičíst jen posledním několika rokům, kdy se významně mění mediální chování uživatelů a kdy kvůli rychlému nástupu digitálních médií tištěné noviny ztrácejí prodej. Regionální deníky musely už před rokem 2008 čelit konkurenci nových bulvárních deníků, které po roce 2004 vstoupily na český trh. I když jde o typově jiné obsahové zaměření, byly regionální deníky poznamenány i nástupem Blesku po roce 2002, který po zániku deníku Super opanoval bulvární trh.

[chart type="bar-vertical" title="Vývoj prodaného nákladu Deníku, 2004-2014" footer=" 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

prodaný náklad 432 589 403 629 343 318 323 855 295 307 247 987 224 122 204 084 183 399 164 972 151 402

Zdroj"][/chart]

Čtenost Deníku se za deset let snížila zhruba o polovinu na stávajících 634 tisíc čtenářů. Tradičně silné čtenářské jádro mají regionální deníky v západních Čechách, v jižních Čechách, ve východních Čechách a v některých částech severních Čech. Naopak moravským regionům vládne ve čtenosti Blesk. Vždy těžkou pozici měly regionální deníky v hlavním městě. Zde se prosadil pouze Večerník Praha.

Čtenost deníků v regionech ČR (tis. osob), 1. pololetí 2015

Do doby, než antimonopolní úřad vydá souhlas s transakcí, nelze zřejmě očekávat oznámení významnějších změn. K těm ale velmi pravděpodobně dojde po reálném převzetí novým majitelem. Důležitý je především výběr managementu a zvolená strategie, kterou chce nový vlastník uplatňovat. Vzhledem ke stávající kondici mediálního (a především tištěného trhu) nepůjde o snadný úkol. Tím spíš, že rezervy pro další snižování nákladů při zachování stávající struktury vydavatelství se předchozími kroky managementu značně snížily.

-mav-