Autor textu MediaGuru
Peter Duhan připustil, že už nechtěl čelit tlaku některých členů Rady
ČRo a Dozorčí komise.
Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan ke 3. listopadu rezignoval, a to ještě před zasedáním Rady Českého rozhlasu, která se měla se ve středu zabývat jeho odvoláním. Minulý týden totiž oznámila, že podezřívá Duhana z porušení zákona kvůli tomu, že v médiu byl zaměstnaný jeho syn Andrej. V čele rozhlasu stál Peter Duhan od července 2011.
„Přetrvávající zdravotní komplikace z poslední doby mi nedovolují ve funkci generálního ředitele nadále pokračovat, a proto se funkce generálního ředitele Českého rozhlasu vzdávám ke dni 3. listopadu 2015,“ citoval předseda rady ČRo Michal Stehlík z rezignačního dopisu. V době jeho pracovní neschopnosti povede Český rozhlas Duhanův statutární zástupce René Zavoral, prozatímním vedením zatím nebyl nikdo jmenován.
Novinářům Peter Duhan zaslal prohlášení, ve kterém uvádí, že nechtěl nadále čelit tlakům některých členů Rady Českého rozhlasu a Dozorčí komise. "Nesmířil jsem se rovněž s tím, že je v médiích poškozováno dobré jméno mé i mého syna," uvedl Peter Duhan. Zároveň vyjádřil naději, že Český rozhlas si i do budoucna zachová svou nestrannost, objektivitu a nezávislost. Nelze vyloučit, že tím narážel na politické tlaky, kterým musel čelit. Podle serveru Neovlivní.cz čelil tlaku politiků, mj. i kvůli reportáži o Radmile Kleslové, na kterou si měl stěžovat přímo u Duhana šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ten to ale na přímý dotaz serveru popřel.
Prohlášení generálního ředitele Petera Duhana
Rada Duhanovu rezignaci vzala na vědomí a požádala ho, aby do doby konečné rezignace nečinil žádná ekonomická nebo programová rozhodnutí. O možném Duhanově porušení zákona rada nejednala, bude se mu pravděpodobně věnovat na dalším jednání 21. října.
V úterý 6. října Duhan vydal tiskové prohlášení, ve kterém uvedl že žádný zákon neporušil. „Jsem přesvědčený o tom, že jsem jako generální ředitel Českého rozhlasu žádný zákon neporušil a důvodem k mému odvolání nemůže být údajný střet zájmů, a tedy i porušení zákona o ČRo.“ Podle šéfa rozhlasu, který se odvolával na stanovisko renomovaných právníků, se pravidlo o osobě blízké vztahuje pouze na členy rady, nikoliv na generálního ředitele.
Český rozhlas nyní vzhledem k Duhanově pracovní neschopnosti vede náměstek pro program a vysílání René Zavoral. "V tuto chvíli čekáme na to, kdy bude rada řešit volbu prozatímního ředitele, který bude rozhlas řídit do volby řádného ředitele," uvedl Zavoral. Duhanovo rozhodnutí náměstek nekomentoval.
Prozatímní ředitel povede Český rozhlas od 3. listopadu. V úvahu podle Stehlíka připadají například náměstci nebo lidé z regionálních studií. "Obecně by asi mělo platit pravidlo, že na ty tři měsíce by mělo jít o člověka zevnitř, aby nedošlo k destabilizaci," dodal Stehlík.
Volbu prozatímního ředitele bude mít rada na programu 21. října. Následující tři měsíce bude mít na výběr nového generálního ředitele. "Já osobně budu plédovat pro otevřené řízení," řekl Stehlík. Stejně se vyjádřil také místopředseda rady Jiří Vejvoda.
Peter Duhan začínal svou kariéru jako redaktor deníku Ľud, začátkem 70. let působil v bratislavském studiu Československého rozhlasu, v letech 1971 až 1989 pracoval v Čs. televizi. Po roce 1989 působil dva roky jako šéfredaktor deníku Verejnosť, od října 1991 až do rozpadu federace byl v Čs. rozhlasu ústředním ředitelem. V letech 1993 až 1994 pracoval v kabelové televizi Cabel plus, poté byl dva roky ředitelem vydavatelství N-Press, spojeného s TV Nova.
V Českém rozhlase působí Peter Duhan od roku 2002, nejprve pracoval jako redaktor a moderátor ČRo 6, v červenci 2006 se stal jejím ředitelem. V roce 2009 byl jmenován programovým ředitelem ČRo. Od března 2010 byl po rezignaci generálního ředitele Richarda Medka pověřen vedením ČRo a v červenci 2011 jej Rada Českého rozhlasu zvolila generálním ředitelem.
Přehled generálních ředitelů Českého rozhlasu od roku 1993Jiří Mejstřík (generálním ředitelem 1992–1993) – rezignoval v březnu 1993 zhruba po roce ve funkci (rozhlas vedl ještě dva měsíce jako pověřený ředitel); odchod z funkce zdůvodnil zdravotními potížemi, a tím, že část rozhlasové kritizovala skutečnost, že byl jmenován bez konkurzu Vlastimil Ježek (1993–1999) – v čele rozhlasu skončil po uplynutí funkčního období, ačkoli mu Rada ČRo nabízela pokračování na dalších šest let; odchod zdůvodnil mj. tím, že vnímal odpor některých lidí právě k tomu, že by mu měl být mandát prodloužen bez výběrového řízení a zpochybňování druhého mandátu by podle něj rozhlas poškodilo Václav Kasík (1999–2009) – v květnu 2005 jej rozhlasová rada zvolila na druhé funkční období, v červenci 2009 jej ale radní odvolali; ke konci svého působení v rozhlase měl Kasík s radou spory, kritizován byl například kvůli údajně předražené rekonstrukci budovy v pražské Vinohradské ulici, s radními se přel i kvůli analogovému vysílání stanice Radio Wave, které nakonec zastavil Richard Medek (2009–2010) – vedením rozhlasu byl jako programový ředitel pověřen už po Kasíkově odvolání a v září 2009 jej Rada ČRo zvolila generálním ředitelem; rozhlas vedl jen asi měsíc, poté byl hospitalizován a v únoru 2010 na funkci rezignoval Peter Duhan (2011–2015) – ČRo vedl už po Medkově hospitalizaci i následné rezignaci, generálním ředitelem by zvolen v červenci 2011; dnes oznámil rezignaci ke 3. listopadu, krok učinil krátce předtím, než se Rada ČRo se měla zabývat tím, zda porušil zákon, když rozhlas zaměstnával jeho syna. |
Aktualizováno 7. října v 17:15 o prohlášení Petera Duhana a vyjádření náměstka Zavorala.
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.