Keen: Internet nepřinesl ekonomickou demokracii

Internet mění každé odvětví, sledujeme historickou proměnu, která se promítá do nového společenského uspořádání, reorganizaci politické sféry či do mezilidských vztahů, zahájil své vystoupení na letošní konferenci Czech Internet Forum (CIF 2015) klíčový řečník Andrew Keen, autor knih Kult amatéra, Digitální závrať a Internet není odpověď.

Kvůli velikosti dopadu, jaký internet zanechává, už samotné označení internet nestačí a musíme hledat další termíny jako síťová společnost nebo digitální revoluce, řekl Keen pražskému publiku. Přestože s nástupem internetu byla spojena řada očekávání, že dokáže obohatit náš život a vytvořit "lepší místo na zemi", opak je podle kritického zamyšlení Keena pravdou. "Hodně lidí si začátky internetu asociovalo s nadějí. Lidé věřili, že vytvoří demokracii a rozptýlí starý mediální svět ovládaný magnáty. Každý si mohl vytvořit svoji stránku, prostor se zdál být otevřený pro všechny. Dnes ale musíme říci, že internet nenaplnil svá očekávání, není proto odpovědí," přednesl Keen.

Velkým problémem současnosti je podle Keena monopolizace. Situace je navíc dnes ještě horší než v době průmyslového věku, kdy různá odvětví ovládalo alespoň několik společností. Dnes ale vidíme zřejmou monopolizaci, např. Facebooku v sociálních médiích, Amazonu v e-commerce či Googlu ve vyhledávání. "Realitou této revoluce není větší ekonomická demokracie," myslí si Keen, podle kterého je velikost stávajících firem větší než v minulosti. "Nové globální monopoly jsou silnější, vítězové berou v digitálních sítích vše," podotkl. Nemyslí si ale, že by to byla něčí vina, problém spatřuje v architektuře síťové společnosti.

Problémem vedle monopolizace je také to, že nové globální monopoly zaměstnávají méně lidí. Nepoměr leží v hodnotě společností a v počtu lidí, které zaměstnávají. "Facebook koupil v roce 2014 společnost WhatsApp za 19 miliard USD, pro kterou ale pracovalo jen 55 lidí. Komentátor New York Times toto označil za morální krizi kapitalismu," uvedl dále. Proměnu dokumentoval na příkladu společnosti Kodak, která dříve měla silné postavení ve fotografickém průmyslu, a na stávající obrazové sociální síti Instagram. "Instagram nahradil Kodak. Ale zatímco pro Kodak pracovalo přes 145 tis. lidí (počet zaměstnanců v Kodaku v roce 1988 přesahoval úroveň 145 tis., v historii firmy nejvíce, pozn. red.), Instagram měl v době, kdy ho kupoval Facebook, 13 lidí (bylo to v roce 2012, pozn. red.)," srovnal Keen.  

Příčina tohoto stavu vězí podle Keena v obchodních modelech, které využívají dat o nás. "Pokaždé, když nahrajeme snímek na Instagram, vložíme post na Facebook nebo na Twitter, říkáme těmto společnostem něco o nás. Znají nás lépe, než se známe sami. Jsme produkty," varoval. Technologie tak podle Andrewa Keena podrývá naši schopnost mluvit spolu navzájem, což má zásadní vliv na celou společnost.

-mav-

Foto: Internet Info