Mafra se letos zaměří na rozvoj a nové projekty

čtvrtek, 12. května 2016, 13:51 Tisk Martina Vojtěchovská

Rok 2016 má být pro Mafru rokem rozvoje, říká předseda představenstva Štěpán Košík.

V loňském roce jste ohlásili záměr zaměřit se především na online aktivity a na oblast videoobsahu. Jak loňská strategie zapadá do celkových plánů skupiny Mafra?

Rok 2014, první rok Agrofertu v médiích, byl ještě rokem tvrdé restrukturalizace. Rok 2015 jsme pracovně nazvali rokem stabilizace a rok 2016 rokem rozvoje. Výsledky začaly přicházet o rok později a očekáváme je i v roce letošním. V loňském roce se začaly zúročovat kroky, které jsme podnikli v předchozím roce. Letošní rok by měl být především rokem rozvoje mediální skupiny. Očekáváme, že projekty, které jsme založili v druhé polovině roku 2015, začnou nést ovoce. V roce 2016 je naše aktivita směřována primárně s výhledem do budoucna a tomu by měly odpovídat i výsledky.

Jakých hospodářských výsledků jste loni dosáhli?

Hospodaření Mafry včetně dceřiných společností, tzn. i firem Mafra Slovakia, Stanice O (provozovatel TV Óčko, pozn. red.) a Acomware, bylo loni ve srovnání s rokem 2014 lepší o 5 % při celkovém výsledku EBITDA na úrovni 293 mil. Kč. Považujeme to za dobrý výsledek i s ohledem na to, že loni jsme investovali do nových projektů víc než v roce 2014. S investicemi do nových projektů a poté s jejich následnou monetizací počítáme i v letošním roce. Na úrovni celé mediální divize Agrofertu, tedy včetně tiskáren a společnosti Londa (provozovatel Rádia Impuls, pozn. red.), jsou výsledky růstově podobné, celková EBITDA dosáhla 376 mil. Kč z předloňských 357 mil. Kč. Daří se nám tedy potvrzovat nárůst jak na úrovni tržeb, tak na úrovni zisku EBITDA.

Čím si vysvětlujete nárůst tržeb?

Tržby rostly především díky získání externích zakázek do tiskáren. EBITDA v sobě odráží zvýšení výkonnosti a efektivity v důsledku restrukturalizace, která probíhala v roce 2014. To je klíč k  výsledkům hospodaření a letos na ně chceme navázat. Jak už jsem řekl, budeme rozvíjet nové projekty a i nadále testujeme akviziční potenciál na trhu. Pro skupinu Mafra, která je velmi silně exponována v printu, není situace na trhu jednoduchá, ale nám se jí podařilo zvládnout.

Můžete přiblížit, jak máte v současnosti rozděleny tržby podle segmentů – tedy hlavně print a digitál?

Zhruba čtvrtinu tržeb generujeme v tiskárnách, méně jak polovinu v printu a distribuci a poslední část v onlinu. Online je ale částí, která roste nejrychleji, loni jsme v onlinu rostli o 15 %. Onlinové aktivity se daří promítat i do čísel, což očekáváme ještě silněji v letošním roce a v roce 2017, a to od projektů, které jsme spouštěli loni.

Tím myslíte např. videoserver Playtvák…

Mám na mysli především servery Playtvák a Expres.cz.

Říkal jste, že budete chtít rozvíjet to, co jste loni uváděli na trh. Je to vedle dvou výše zmíněných projektů ještě něco dalšího, kam se chcete upínat?

Pokud jde o nové aktivity, musíme k nim přiřadit i tištěný týdeník Téma. Rok a půl od svého vstupu na trh generuje ekonomicky dobrá čísla. Je úspěšný i prodejně, v pultovém prodeji se letos v březnu stal nejprodávanějším zpravodajským týdeníkem. Takový výsledek považuju v dnešní době za výjimečný počin.

Znamená to, že budete chtít dál posilovat magazínové aktivity – a to ať už vlastní cestou, nebo akvizicí?

Vzhledem k tomu, že jsme pozitivně otestovali situaci na českém a slovenském trhu (uvedení časopisu Evita, pozn. red.), tak další rozvoj v časopisech zvažujeme. Jestli to bude náš projekt, nebo akvizice, nebo kombinace obojího, to teď nemohu komentovat.

Mluví se o vašem zájmu koupit časopisecké vydavatelství. Mohla by být taková akvizice reálná?

Za prvé, pohybujeme se v rovině spekulací. Za druhé, případné akvizice se do doby podpisu smlouvy nekomentují.

Je možné, že byste značku Téma rozvíjeli v tištěném segmentu zavedením dalších spřízněných titulů?

Konkrétní rozhodnutí zatím nepadlo, ale úvahy, jak se značkou Téma dál pracovat, přijdou. Téma se ale zatím na trhu usazuje a vidíme v jeho případě ještě další potenciál k růstu.

Loni jste se zaměřili na nové online projekty a videoobsah. Jak chcete v této oblasti dál pokračovat?

Rozhodnutí dál investovat do online projektů obecně souvisí s naším přesvědčením, že v internetu je Mafra silným hráčem. Projekty jako Expres a Playtvák doplňují náš brandový pilíř iDnes.cz. Letos nás čeká další krok v podobě jednotné linie řízení videoobsahu v rámci skupiny jako celku. Týká se to videí na iDnes.cz, Platyváku, Expresu a TV Óčko. Dnes máme několik lidí, kteří se videoobsahu věnují. Budeme chtít, aby se tyto entity propojily a aby se videoobsah jednotně zastřešil. Produkce videoobsahu by se tím v Mafře měla posunout skokově dál. To je směr, kterým chceme letos jít.

Monetizace videoobsahu se odehrává primárně přes videoreklamu, nebo je možné, že byste uvažovali i o formě zpoplatnění obsahu?

Videoreklama je jeden z klíčových formátů. Pokud se podíváme na postavení printových a onlinových společností (bez TV, pozn. red.), Mafra má na poli online videa 21 % trhu. Seznam je klíčovým hráčem s 62 %, ostatní mají minoritní podíly. Budeme chtít svoji pozici ještě posílit.

Sjednocení přípravy tvorby videoobsahu se bude týkat i personálního obsazení?

Teď se za jednotlivé segmenty videoobsahu zodpovídají příslušní manažeři – za iDnes.cz Naděžda Petrová, za Óčko Štěpán Wolde atd. Tím, že směřujeme k jednotné logice, tak pravděpodobně budeme chtít pro videoobsah i jednoho šéfa.

A výraznější vstup na televizní trh?

Na televizním trhu je situace složitá. Jsou tu dva velmi silné soukromé subjekty a silná veřejnoprávní televize. Soustředíme se na strategické uvažování o vývoji našeho videoobsahu.

Stanice Óčko disponuje třemi kanály. Ohledně Óčko Gold a Expres se občas objevují informace, zda neprojdou obsahovou proměnou. Je taková úvaha ve hře?

Hlavní stanice Óčko je vyprofilovaná velmi dobře a její podíl se organicky zvyšuje. Pokud jde o Óčko Gold a Óčko Expres, budou součástí úvah o jednotném videoobsahu. Ano, přemýšlíme, jak s těmito kanály dále pracovat a jak identifikovat další potenciál. Internetový a televizní videoobsah teď existují v rámci Mafry jako dva oddělené světy. Chceme je propojit a využívat kapacitu, kterou máme.

Jak to může prakticky vypadat?

Máme už podobnou zkušenost z regionů, kde jsme propojovali obsah pro krajské redakce MF Dnes, týdeníky 5plus2 a deník Metro. Krajské redakce teď vytvářejí obsah pro všechny naše mediatypy a brandy. Toto budeme chtít aplikovat i pro videoobsah.

Je pro Mafru cesta umístit Playtvák do archivu O2 TV, podobně jako to udělala Economia s Aktuálně.tv?

Spolupráci s O2 TV máme na úrovni Óčka a diskutujeme s O2 i o Playtváku.

Mimo sídlo skupiny na pražském Andělu stojí společnost Londa. Začlení se do budoucna, nebo v tomto případě se o integraci neuvažuje?

Je otázka, jestli by toto stěhování skýtalo nějakou logiku. Komunikace probíhá velmi dobře a spolupráce Rádia Impuls s ostatními je funkční. U Óčka a u videoobsahu je potřeba integrace výrazně silnější.

Plánujete v letošním roce změny v klíčových tištěných produktech, tedy zejména denících MF Dnes, Lidové noviny a Metro?

Až rok po převzetí se nám podařilo tištěné tituly stabilizovat a zacílit. Byla to jedna z nejsložitějších částí restrukturalizace. Myslím si, že Lidové noviny a MF Dnes už jsou za obdobím stabilizace a daří se je rozvíjet. Lidové noviny jsou jedním z mála titulů, který vykazuje rostoucí křivku. MF Dnes, která na začátku měla práci těžší, se od loňského druhého pololetí dostala na dobrou úroveň. Začíná se to potvrzovat i na číslech čtenosti a prodaného nákladu.

Jaká je aktuální situace tištěné inzerce?

Příjmy z klasické tištěné inzerce jsou obecně klesající. Částečné kompenzace může nabídnout digitál, ale je to rok od roku různé. V určitém okamžiku začne na své limity narážet display reklama. Snažíme se proto diverzifikovat aktivity, abychom byli schopni dosahovat celkového růstu. Učíme se většímu množství disciplín. Na rádiovém trhu je situace stabilní, Londě se přesto podařilo zvýšit svou výkonnost. Odbourali jsme i problémy, kdy ztrácely naše dceřiné společnosti – Mafra Slovakia a Stanice O. Obě jsou za loňský rok ziskové.

Vaše deníková konkurence, společnost Vltava-Labe-Press, nedávno uvedla novou podobu Pražského deníku a snaží se zvýšit svou přítomnost v hlavním městě. Budete na to v Praze reagovat?

Pozice Mafry v Praze, ať už jde o Metro nebo MF Dnes, je dlouhodobě velmi silná. Aktivitu konkurence sledujeme, ale nemyslíme si, že by nás měla ohrožovat.

Jaká je strategie s tiskárnami, které Mafra vlastní?

V uplynulých dvou letech jsme se soustředili především na zvýšení efektivity a smysluplnou produkci. Podařilo se nám přilákat externí zakázky, aby naše tiskárny neměly návaznost jen na portfolio Mafry. Je to trend, kterým chceme jít i do budoucna.

A pokud jde o distribuční společnost PNS, kde je Mafra akcionářem? Jaké máte představy o dalším fungování PNS?

K tomu se mohu vyjádřit jen z pohledu minoritního akcionáře. PNS dnes prochází restrukturalizací a zvyšováním efektivity jednotlivých procesů. Považuji to od současného managementu za správný krok, který má podporu akcionářů.

V loňském roce jste koupili konzultační společnost pro e-commerce Acomware. Nakolik je pro vás tato entita důležitá?

Společně s novými projety, které Mafra přinesla, vnímáme vstup do e-commerce jako aktivitu s budoucím potenciálem. Acomware je pro nás příležitostí, jak se v tomto oboru rozvíjet dál. Je to společnost, která generuje poměrně zajímavá čísla a je pro nás odrazovým můstkem do oblasti e-commerce. Je to rozvojový směr, ve kterém testujeme příležitosti.

K čemu celkově vedou jednotlivé kroky, které děláte? Co je jejich cílem?

Samozřejmě chceme být na trhu nejlepší a největší, nemáme nízké cíle. Je potřeba rozšiřovat portfolio z pohledu mediatypů a brandů a dále zlepšovat výkonnost skupiny jako celku. Přestože jsme jednou částí v printu, který klesá, podařilo se nám zvyšovat výkonnost i tržby. To podle mého názoru svědčí o tom, že jsme na správné cestě.

Štěpán Košík, předseda představenstva, Mafra

Předsedou představenstva mediální skupiny Mafra je od října 2013. Před příchodem do Mafry byl generálním ředitelem AGF Media, vydavatelství týdeníků 5plus2. V mateřské společnosti Agrofert zastával post ředitele centrálního nákupu. Zaměřuje se zejména na fúze a restrukturalizace. Podílel se např. na restrukturalizaci společnosti Tatra Mlékárna Hlinsko nebo transformaci společností Kostelecké uzeniny, Zedníček a Procházka. Vystudoval obor ekonomika a management chemického a potravinářského průmyslu na Univerzitě Pardubice.