Autor textu MediaGuru
Nova odstartuje rok 2017 změnou svých tematických kanálů, stane se tak od
4. února.
Skupina televize Nova připravuje na 4. února 2017, tedy datum 23. výročí, rebranding svých tematických kanálů. Ve svém novoročním vysílání Televizních novin a v rámci self promotion ve vysílání představila novou grafickou podobu svých stanic a zveřejnila datum 4. února jako den, od kterého se tři tematické stanice přejmenují. Zahájila tím marketingovou podporu změny svých kanálů. Konkrétně jde o stanice Fanda, Smíchov a Telka. Nově budou vystupovat pod názvy Nova Action (Fanda), Nova 2 (Smíchov) a Nova Gold (Telka). Cílem televizní skupiny je propojit všechny své názvy pod značkou Nova. Nové názvy mají odrážet i zaměření jednotlivých kanálů.
S přejmenováním stanic souhlasila už před Vánocemi Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Tři zmiňované kanály jsou šířeny v rámci bezplatného vysílání v digitálním terestrickém vysílání. Ostatní stanice z portfolia skupiny Nova už ve svém názvu značku Nova začleněnou mají. V bezplatném vysílání jde o hlavní kanál Nova a filmový Nova Cinema, v placeném vysílání sportovní Nova Sport 1 a Nova Sport 2.
Kampaň je uvozena sloganem: Skupina Nova - jedno jméno, plno zábavy. „Tímto krokem zdůrazňujeme, že skupina Nova je se všemi svými stanicemi místem s nejlepší zábavou i důvěryhodným zpravodajstvím a informacemi,“ zdůvodnil Christoph Mainusch, jednatel a generální ředitel skupiny Nova.
Fanda je kanálem zaměřeným na muže, Smíchov je rodinnou televizí a Telka přináší výběr z archivního vysílání TV Nova. Trojici kanálů spouštěla Nova v rozmezí let 2012-2013.

Promo video
-mav-
Autor textu MediaGuru
Z pohledu českého uživatele je naprosto zásadní změnou úprava nabídky
místních programů, která dříve obsahovala i hlavní komerční
vysílatele a veřejnoprávní kanály.
Seriál místo zločinu Zlín potvrdil pozici nejsledovanějšího pondělního
večerního pořadu. S výsledkem překračujícím milion diváků starších
15 let se stal zároveň pořadem dne.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.