Autor textu MediaGuru
Razantní změny uvnitř společnosti Burda Praha mají firmu posunout
k dalšímu růstu.
Změny uvnitř mediální společnosti Burda Praha, ke kterým došlo ke konci loňského roku a které se promítají i do začátku roku nového, mají vést k efektivnějším výsledkům společnosti jako celku a k posílení vize poskytovatele prémiového obsahu pro čtenáře i inzertní klienty. „Změny, které probíhají se souhlasem naší centrály, jsou pro dobro věci a jsem přesvědčená o tom, že Burdě přinesou lepší výsledky,“ říká generální ředitelka Burdy Petra Fundová. Podle předběžných výsledků by měl být hospodářský výsledek firmy za loňský rok lepší než v roce 2015, ve kterém skončila v mírné ztrátě. Plán pro letošní rok pak má být ještě ambicióznější než v roce 2016.
Záměrem Burdy je být na českém trhu nejsilnějším poskytovatelem prémiového obsahu redakčního i marketingového. „Domnívám se, že k tomu máme nejlepší předpoklady. Umíme doručit lifestylový obsah přesně definovaným cílovým skupinám. Disponujeme velmi kvalitními značkami lokálními i mezinárodními, které stále inovujeme dle vývoje trhu a změn v preferencích jak uživatelů, tak klientů. Stále platí, že „content is king“. Překvapit, vyprávět příběh a vzbudit emoce. Tak zaručeně doručíte informaci. Obsah je naše DNA a umíme ho na stejné kvalitativní úrovni jako v zemích od nás na západ, ale nesrovnatelně efektivněji. Vytváříme dokonce tak kvalitní lifestylový obsah, že ho syndikujeme do zahraničí. Proto jsme i upravili naše portfolio, chceme rozvíjet jen segmenty, ve kterých se nám dlouhodobě daří a je logické, že potřebujeme vhodné lidi, kteří tento záměr naplní. Nepotřebujeme lidi, kteří vytvářejí další tabulky, ale budujeme silný tým, který baví vytvářet nové zajímavé projekty jak pro nás interně, tak i pro značky našich obchodních partnerů. Chceme kreativitu přetavit na nové tržby,“ zdůvodnila Petra Fundová, proč se mění i manažerská struktura. Dodává, že ke změnám dostala důvěru od německé centrály (na začátku roku 2016 byl do vedení mezinárodních vydavatelských aktivit Burdy jmenován Eckart Bollmann, který mj. zrušil pozice regionálních ředitelů, což znamenalo i odchod Margaret Ann Dowlingové).
Burda učinila v loňském roce několik změn, které se týkají jak portfolia titulů, tak organizační struktury. Z tohoto důvodu se rozhodla ukončit vydávání licenčních titulů Maxim a InStyle, které nepřinášely požadované výsledky. Nová je také organizační struktura, v rámci které došlo ke sloučení obchodního oddělení a oddělení speciálních projektů. Spojené oddělení dostala nově na starosti Anamy Pónya, což znamenalo odchod Karla Polcara a inzertních manažerek Markéty Jelínkové a Marie Jarosové. Na mateřskou dovolenou odešla Anna Říhová, která ale nadále zůstává členem týmu. Také v případě některých šéfredaktorů a publisherů Burda v roce 2016 učinila změny s cílem mít na vedoucích pozicích osobnosti s komplexním přístupem k vytváření a prodeji obsahu pro všechny platformy.
Do portfolia Burdy patří především lifestylové tituly, jakými jsou Elle, Marianne, Marie Claire, Svět ženy, Joy či Apetit. Burda ale vydává i řadu dalších časopisů. Na inzertním trhu nabízí projekty Burda 360°, které spočívají v propojování tištěných titulů, online titulů, sociálních médií, e-mailingu či nákupních akcí. Součástí konceptu jsou i videa, knihy (edice Apetit), eventy, konference, mobilní aplikace, digitální verze tištěných titulů a custom publishing. Zadavatelé reklamních kampaní tak mají možnost využít celého reklamního portfolia Burdy v online a v offline médiích včetně využití databáze předplatitelů a sociodemografických údajů o cílových skupinách.

-mav-
Autor textu MediaGuru
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.