GDPR je jen vyústěním tlaku na data o uživatelích

Téma adblocku je skloňované na reklamním trhu již několik let, dnes to vypadá, že poptávka po něm začíná být nasycena. K němu se však nyní přidává téma nové, které zadavatelům i vydavatelům opět znepříjemní jejich reklamní činnost. Jedná se o nařízení Evropské unie GDPR, které vstoupí v platnost 25. května 2018. Podle Tomáše Horáka, obchodního ředitele pro Českou a Slovenskou republiku společnosti Internet BillBoard je toto nařízení na ochranu osobních údajů vyústění neúměrného a nekoordinovaného tlaku ze strany zadavatelů poptávajících data o uživatelů: „Tlak na výkon vedl k adblock technologiím, tlak na data stojí za přijetím směrnice GDPR.“

„Hlavním problémem pro online průmysl je to, že stále není dodefinováno, co všechno se za osobní údaj na internetu bude skutečně považovat, neboť velmi důležitá součást této legislativy s názvem ,ePrivacy' je stále ve fázi analyticko-meditační a nikdo přesně neví, kdy bude známa její finální podoba. Je možné, že termín nakonec bude shodný s termínem GDPR, tedy 25. května 2018.

Nicméně již v tuto chvíli nařízení GDPR vede k tomu, že média budou potřebovat souhlas daného návštěvníka jejich webu ke zpracování osobních údajů, ale na rozdíl od současného stavu, kdy návštěvník souhlasí se zpracováním dat obecně, bude nezbytné získat souhlas pro všechny jednotlivé technologie, které daný web používá. Otazník visí nad právem přenositelnosti dat a samozřejmě velkým strašákem jsou i pokuty, které hrozí v případě nedodržení GDPR,“ vysvětluje Tomáš Horák. Výši pokut přitom podle výzkumu agentury Ipsos zná jen desetina firem.

Uživatelé tak s GDPR získají více práv a širší možnosti kontroly nad tím, kdo a jak s jejich osobními daty pracuje. „Ve výsledku však může dojít k dramatickému narušení online průmyslu, kdy ani média, ani zadavatelé nebudou schopni využít výhod současných internetových technologií a celý průmysl se posune o mnoho let nazpět. Umíte si představit, že s příchodem na webovou stránku na vás vyskočí seznam řekněme čtyřiceti firem, které vám nic neříkají, ale u kterých se máte jednotlivě rozhodnout, zda mohou zpracovávat vaše data?“ ptá se Tomáš Horák.

Pro vydavatele je podle Horáka zásadní sledovat vývoj znění „ePrivacy“ a možnosti či nemožnosti implementace nařízení do praxe. „Veškeré poznatky je potřeba směřovat na SPIR či přímo na odpovědné osoby Úřadu vlády a eurokomisaře,“ domnívá se Horák.

„Ti vydavatelé či inzertní sítě, kteří dnes mají ve svém portfoliu služby pracující s osobními údaji, například nejrůznější katalogy telefonních čísel, SPZ aut (ano, i SPZ je dle vyjádření Úřadu vlády osobní údaj), adres, e-mailových adres atd., budou muset být schopni prokázat, že dodržují nařízení GDPR. To mimo jiné znamená, že musí umět doložit souhlas každé osoby, jejíž osobní data mají. Dále musí mít potřebnou infrastrukturu a nastavené firemní procesy tak, aby nedošlo k úniku dat. A pokud k takovému úniku dojde, pak musí naplnit ohlašovací povinnost a být připraveni nést případné následky. Pokud jste téma GDPR dosud přehlíželi, je nejvyšší čas se s ním seznámit,“ radí Horák na závěr.

-stk-