U zpravodajství roste role chatovacích aplikací
Chatovací aplikace jsou stále důležitější pro konzumaci zpráv, ukazuje výzkum Reuters.
Chatovací aplikací typu WhatsApp, Messenger či Viber, jsou při konzumaci zpráv stále důležitější. Na některých trzích světa je ke sledování a diskutování aktuálního zpravodajství používá polovina uživatelů. Například v Malajsii je to již 51 %, v Brazílii 46 % a ve Španělsku 32 %. V Česku si zprávy do Messengeru pouští 10 % uživatelů, do WhatsApp 5 %, jejich podíl však roste. Ukazuje to výzkum Digital News Report oxfordského Reuters Institute fot the Study of Journalism, který zkoumal situaci v 34 zemích, včetně České republiky.
Uživatelé si na chatovacích aplikacích cení jisté intimity konverzace a také toho, že obsah není filtrován algoritmem, jak je tomu na Facebooku.
Kromě chatovacích aplikací jsou na vzestupu i zpravodajské notifikace na mobilních telefonech: v USA vrostl počet jejich uživatelů o 8 %, v Jižní Koreji o 7 % a v Austrálii o 4 %. Rovněž lze pozorovat posilování pozice zpravodajských agregátorů, jako je Apple News či Snapchat Discover.
Nedůvěra ve zpravodajství na sociálních sítích
Na sociálních sítích panuje mezi respondenty ke zpravodajství obecně značná nedůvěra. Jen čtvrtina (24 %) z nich se domnívá, že se zde dobře odlišují fakta od fikce. V případě mainstreamových médií si to myslí 40 %. Důvěra ve zpravodajství se přitom liší země od země: nejvyšší důvěře se těší ve Finsku (62 %), nejnižší mají v Řecku (23 %) a Jižní Koreji (23 %). V případě České republiky zpravodajství důvěřuje 32 %.
V souvislosti se silnou nedůvěrou i fenoménem „fake news“ roste počet lidí, kteří jsou ochotni za online zpravodajství platit, a to zejména ve věkové skupině do 35 let. V USA vzrostl počet lidí ochotných si připlatit za mediální obsah meziročně z 9 na 16 %. Největší ochota panuje mezi Nory (26 %), Brazilci (22 %) a Švédy (20 %), nejmenší v Řecku a Velké Británii (6 %). Česko se svými 8 % se řadí k těm méně ochotným.
Zároveň však internetoví uživatelé nejsou ochotni přijímat reklamní sdělení, která tvoří významnou součást příjmů většiny internetových portálů. Na desktopu si více než pětina uživatelů (21 %) nainstalovala na desktop adblock, 7 % tak učinilo také na svých chytrých telefonech. Zatímco nejvíce blokují reklamu lidé v Řecku (36 %), nejméně v Jižní Koreji (12 %). Češi patří v Evropě spíše k menším blokátorům (23 %).
-stk-
