Autor textu MediaGuru
Kampaň značky Jägermeister na slovenském trhu využila k vyhodnocení
facebookovou Studii nárůstu značky.
Distributor Remi Cointreau použil k posílení svojí značky Jägermeister na slovenském trhu facebookovou kampaň, kterou jako první v regionu střední a východní Evropy analyzoval pomocí Studie nárůstu značky. Výsledky měření ukázaly důležitost řízení frekvence i schopnost reklamy měnit postoje zákazníků.
Analyzovat výsledky online kampaně co do počtu kliknutí, nákupů či jiné akce není problém. Horší je to se zjištěním dopadu na vnímání značky, její znalost nebo míru zapamatování reklamy. S rostoucím počtem značek, které už dál nechtějí plánovat kampaně jenom na kliky, je ale po měření těchto „brandových“ parametrů stále větší poptávka. Naštěstí už existuje pár výzkumných nástrojů, které si s tím dokážou poradit.
Jeden takový nabízí i Facebook, který pro analýzu brandových kampaní vytvořil „Studii nárůstu značky“. V regionu CEE ji jako první otestovala značka Jägermeister s agenturou Go.Direct ze skupiny MediaBlock. Facebook na základě výsledků studie zařadil kampaň zařadil svého výběru inspirativních případových studií.
Když před časem spouštěl distributor lihovin Remy Cointreau na Slovensku kampaň na podporu svojí značky Jägermeister, směřovala i kvůli přísným regulacím televizní reklamy na alkohol hlavní část rozpočtu do online médií. Vzhledem k mladší cílové skupině (18-30 let) hrála v kampani podstatnou roli komunikace na Facebooku, kde značka vsadila na video a karuselovou reklamu.
Studii nárůstu značky firma použila k analýze zapamatování reklamy (Ad recall), vnímání značky (Affinity) a ochoty nákupu Jägermeisteru (Action intent). U všech kategorií sledovala také parametry frekvence zobrazení, věku a pohlaví. Než se dostaneme k samotným výsledkům kampaně, dejme si malou odbočku k metodice výzkumu.
Studie nárůstu značky nepracuje s engagement rate, počtem zobrazení ani CTR. Funguje na principu online dotazníků, podobě jako třeba YouTube Brand Lift od Googlu. Při realizaci studie Facebook rozdělí cílovou skupinu uživatelů na ty, kterým se reklama zobrazila (exponovaná skupina), a ty, kteří ji neviděli (kontrolní skupina). Oběma zobrazí anketní formulář s otázkami ke komunikačním cílům kampaně a následně rozdíly mezi exponovanou a kontrolní skupinou porovná. Anketní otázky se můžou týkat povědomí o značce či produktu, zapamatování reklamy, doručení sdělení nebo preference značek v určité kategorii. Všechny však podléhají procesu schvalování Facebookem. Sběr dat probíhá na Facebooku i Instagramu.
Jaké výsledky tedy studie nárůstu značky v případě kampaně Jägermeisteru ukázala? Průzkum potvrdil, že zásadní roli na zapamatování sdělení má frekvence zobrazení reklamy. Ve všech třech sledovaných kategoriích (Ad recall, Affinity, Action intent) byly výsledky s frekvencí 4 významně nižší, než u frekvencí 6 a 8.
Studie také ukázala, jaké možnosti má facebooková reklama ve schopnosti měnit postoje zákazníků. U lidí, kteří reklamu viděli, prokázal výzkum nárůst pozitivního vztahu ke značce („miluji ji“) až o 11 procentních bodů. V případě ochoty nakoupit byl pak posun oproti kontrolní skupině 9 procentních bodů. Nejlepších výsledků v obou případech dosáhly reklamy při vyšších frekvencích zobrazení. Frekvence 4 se pro změnu postojů ukázala jako nedostatečná.
Nakonec ještě krátce k otázce zapamatovatelnosti facebookové reklamy. Míra zpětného vybavení reklamy na danou značku se pohybovala mezi 46 a 50 procenty, přičemž se stoupající frekvencí lineárně rostla. Toto číslo je relativně dobře očištěno od vnějších vlivů, neboť před kampaní ani v jejím průběhu neběžely výraznější reklamní aktivity značky v jiných kanálech, které by výsledek zkreslily. Ve srovnání s kontrolní skupinou pak vycházel rozdíl ve vybavení reklamy na 21 procentních bodů u mužů a na 16 u žen.
Jak s těmito daty naložit? Výsledky měření brandové reklamy pomůžou optimalizovat zásah a frekvenci budoucích kampaní a lépe plánovat rozpočet s ohledem na požadované cíle. Netřeba se přitom omezovat na Facebook, kde realizaci Studie nárůstu značky limitují vysoké požadavky na rozpočet a zásah kampaně, což bývá v případě trhu české velikosti problém. Brandové kampaně už dnes dokážeme měřit napříč internetem. O tom podrobně někdy příště.
Autor textu: Zuzana Bergrová, CEO, Go.Direct (aliance MediaBlock)
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.