GDPR: Vydavatelé upozorňují na omezení pro novináře
Unie vydavatelů se snaží upozornit na to, že investigativní práce novinářů může být podle českého zákona ohrožena.
Zdroj: Economia
Pracovní skupina Unie vydavatelů vypracovala návrh, kterým se snažila upravit znění návrhu zákona o zpracování osobních údajů. Ten má nahradit stávající zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, vznikající v souladu s nařízením Evropské unie o ochraně osobních údajů GDPR. Návrh zákona ale všechny připomínky vydavatelů nereflektuje. „Výsledek není takový, aby pro novináře vytvářel prostředí, které bude chránit svobodu projevu a udržovat novinářskou činnost,” řekl na semináři Unie vydavatelů právník skupiny Mafra Vladan Rámiš.
Vydavatelé prosazovali, aby se v rámci tuzemského adaptačního zákona novinářská činnost zcela vyjmula z GDPR. „Úspěšní jsme v tom nebyli. Německá novinářská obec si například prosadila pro novináře absolutní výjimku z GDPR. Je ale potřeba říci, že v Německu existuje dlouhodobá samoregulace,” doložil.
Členské státy EU mají podle čl. 85 prostřednictvím právních předpisů právo na ochranu osobních údajů podle evropského nařízení uvést do souladu s právem na svobodu projevu a informací, včetně zpracování pro novinářské účely a pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu.
Návrh zákona v paragrafu 15 mj. říká, že zpracování osobních údajů je přípustné tehdy, slouží-li přiměřeným způsobem pro novinářské účely a takové zpracování nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy subjektu údajů. Vydavatelé jsou toho názoru, že pro účely ochrany osobních údajů by se poměřování zájmů dělat nemělo. „Z našeho pohledu je problém dělat test proporcionality – poměřovat naše oprávněné zájmy jako novinářů nad zájmy a základními právy svobody subjektu údajů,” vysvětlil Rámiš.
Podle právničky Katarzyny Žak Kryžankové obsahuje návrh řadu relativně neurčitých pojmů (např. „oprávněné zájmy“, „přiměřený způsob“, „oprávněný cíl“, „záležitosti veřejného zájmu“), a pracuje se zmíněným poměřováním zájmů.
To se týká i otázky zpracování citlivých údajů (pohlaví, rasový či etnický původ, zdravotní stav). Zpracování osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech má být (bez souhlasu) přípustné jen v záležitostech veřejného zájmu.
Dále se návrh věnuje poučovací a informační povinnosti, tzn. že novináři by měli informovat subjekty, o nichž data zpracovávají přihlášením se k příslušnosti ke správci (tj. k médiu, pro něž pracují). Například při rozhovoru vzniká povinnost poučit dotyčného o totožnosti a kontaktních údajích správce a účelech zpracování.
Povinnost informovat dotčené subjekty vzniká i v případě, kdy novináři o nich sbírají informace jinak než od nich samotných, například dotazováním se u jiných lidí. V tomto případě by měli dotyčného informovat, že o něm chtějí psát článek.
Za velký problém označují vydavatelé pasáž o právech na přístup, kterou sice médium může na nezbytnou dobu omezit nebo vyloučit, ale týká se to jen určitého časového období, nikoli toho, že by novináři mohli navždy odepřít subjektu informace, které o něm shromáždili.
Návrh zákona tak podle vydavatelů potřebuje nutné úpravy, aby nebyla ohrožená práce investigativních novinářů. „Potřebujeme generální ustanovení, které by umožnilo v konkrétních případech dát přednost právu na svobodu projevu,” uvedl Vladan Rámiš.
Návrh zákona o zpracování osobních údajů
§ 15
Zpracování osobních údajů prováděné pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu
(1) Zpracování osobních údajů je přípustné také tehdy, slouží-li přiměřeným způsobem pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu. Takové zpracování nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy subjektu údajů. Omezení stanovená jinými předpisy tím nejsou dotčena.
(2) Zpracování osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, a zpracování genetických údajů, biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby a údajů o zdravotním stavu nebo sexuálním chování nebo orientaci fyzické osoby je přípustné pro účely podle odstavce 1, je-li nezbytné k dosažení sledovaného oprávněného cíle a převažuje-li zájem na zpracování osobních údajů nad oprávněnými zájmy subjektu údajů; omezení stanovená jinými předpisy tím nejsou dotčena.
(3) Zpracování osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů, rozhodnutí o přestupcích a přestupků, jakož i souvisejících bezpečnostních opatření, je přípustné pro účely podle odstavce 1 jen v záležitostech veřejného zájmu; omezení stanovená jinými předpisy tím nejsou dotčena.
(4) V souvislosti se zpracováním osobních údajů pro účely podle odstavce 1 splní správce vůči subjektu údajů poučovací a informační povinnost o jeho právech a o skutečnostech potřebných pro uplatňování jeho práv podle tohoto zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, včetně práva vznést námitku proti tomuto zpracování, také přihlášením se k příslušnosti ke správci, je-li poučení správce o právech subjektu údajů a dalších skutečnostech potřebných pro ochranu jeho práv v rozsahu odpovídajícím jím obvykle prováděnému zpracování veřejně dostupné způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by přihlášení se k příslušnosti ke správci ohrozilo nebo zmařilo účel zpracování, lze příslušnost ke správci neprokázat, je-li takový postup nezbytný k dosažení oprávněného účelu zpracování, zejména v záležitostech veřejného zájmu.
(5) Při zpracování osobních údajů, které nebyly získány od subjektu údajů, může správce odložit nebo odepřít subjektu údajů sdělení zdroje, ze kterého osobní údaje pocházejí, je-li zpracování prováděno pro účely podle odstavce 1 a je to potřebné k ochraně zdroje a obsahu informací. Povinnost informovat o správci, způsobu a podmínkách zpracování, jakož i o ostatních právech subjektu údajů, lze odložit na dobu nezbytnou k ochraně zdroje a obsahu informací a lze ji splnit také zveřejněním těchto informací veřejně dostupným způsobem umožňujícím dálkový přístup; v takovém případě dostačuje informovat o správcem obvykle prováděném zpracování.
(6) Právo na přístup k osobním údajům může správce na nezbytnou dobu omezit nebo vyloučit, je-li to nutné pro účely podle odstavce 1, zejména pokud by jinak došlo k ohrožení nebo zmaření oprávněného účelu zpracování.
(7) Slouží-li zpracování osobních údajů k účelům podle odstavce 1, má subjekt údajů právo na omezení zpracování pouze tehdy, pokud tyto údaje požaduje pro určení, výkon nebo uplatnění právních nároků; to neplatí v případě, kdy by výkon tohoto práva subjektu údajů byl neslučitelný se svobodou projevu či právem na informace. V případě uplatnění práva na opravu údajů se postupuje podle jiných právních předpisů.
(8) V souvislosti se zpracováním osobních údajů pro účely podle odstavce 1, uskutečňovaným způsobem umožňujícím dálkový přístup, je povinnost oznamovat opravu nebo likvidaci osobních údajů splněna také uvedením údaje o okamžiku poslední aktualizace obsahu, v němž jsou nebo byly osobní údaje uvedeny, a dále o druhu úpravy obsahu. Oprava nebo likvidace se vždy oznamuje tomu, kdo obsah se souhlasem správce převzal či jinak využil.
(9) Osobní údaje zpracovávané pro účely podle odstavce 1 správce dále nezpracovává, pokud subjekt údajů vznese námitku proti konkrétnímu zpracování a prokáže, že nad zájmem na tomto konkrétním zpracování jeho osobních údajů v daném případě převažuje oprávněný zájem na ochraně jeho práv a svobod.
(10) Porušení ochrany osobních údajů, které je správce povinen oznámit úřadu nebo subjektu údajů, pokud takové údaje byly zpracovávány pro účely podle odstavce 1, lze oznámit i bez údajů umožňujících určení zdroje či obsahu osobních údajů.
(11) Zpracování osobních údajů pro účely podle odstavce 1 není podmíněno povolením nebo schválením úřadu a požívá práva na ochranu zdroje a obsahu informací, a to i v případě zpracování způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(12) V případě odepření přístupu úřadu do prostor, v nichž působí správce a zpracovatel, jakož i přístupu k zařízení a prostředkům určeným ke zpracování údajů, může umožnění takového přístupu přikázat soud na návrh úřadu. Právo na ochranu zdroje či obsahu informací podle předchozího odstavce však není dotčeno.
-mav-
