Chytré město zdaleka netvoří jen technologie

středa, 16. května 2018, 11:00 Internet & Mobil, Marketing MediaGuru

Aby města mohla být v pravém slova smyslu chytrá, je nutné sladit zájmy obyvatel, firem a samospráv, uvádí Jan Edlman ze Škoda Auto DigiLab.

Jan Edlman, odborník na smart city ze Škoda Auto DigiLab, foto: Škoda Auto DigiLab

Chytrá města neboli smart cities jsou mediálním tématem už několikátý rok. Čas od času se objeví zpráva, že to či ono město vybudovalo chytré lavičky, koše či pítka. „Chytrá města ale nejsou jen o jednotlivých technologiích. Ty jsou pouze prostředkem k tomu, jak propojit zájmy obyvatel, firem i městských zastupitelstev a nastavit fungování města lépe, jsou spíše o nových městských službách, přinášejících komfort a bezpečí pro obyvatele i návštěvníky,“ domnívá se Jan Edlman ze společnosti Škoda Auto Digilab, která se chytrým městem zabývá z pohledu mobility a infrastruktury.

Chytrá města jsou podle Edlmana koncept, jak by město mohlo fungovat: „Je to o nastavení důvěry jednotlivých subjektů, o jejich propojení a hledání společné cesty, jak město využít lépe jako místo k životu.“ Jeden z prvních kroků ke skutečnému smart city představuje propojení informací a dat z různých zdrojů do datové platformy, podobně jako vzniká v Praze i Brně. Data nejen o dopravě, ale i spotřebě vody či stavu ovzduší mají následně sloužit k vyvíjení aplikací a dalšímu urbanistickému plánování. „V ideálním případě by se podle dat mohly stavět nové obytné čtvrti, které by zohlednily mobilitu lidí i jejich životní styl,“ říká Edlman. Už nyní je chytrý přístup vidět v Kodani, kde provoz není zdaleka tak intenzivní jako v jiných evropských aglomeracích. Je to dáno jednak vytvářením sublokálních center, kde si lidé v okolí bydliště nakoupí vše, co potřebují, ale hlavně uzpůsobením mobility – město podporuje zejména dopravu na kole a také MHD – metro tam kupříkladu jezdí i v noci.

Na českém trhu se na „chytrosti“ měst zatím pracuje. Jednou z cest je přínos sdílené ekonomiky pro města, aby auta na silnici jen neparkovala, ale byla více využívána, a nezabírala tak cenný městský veřejný prostor. Právě ve Škoda Auto DigiLab vznikla třeba platforma HoppyGo, umožňující sdílení aut mezi řidiči. Dnes má tisíce registrovaných řidičů, kteří si mohou zapůjčit některé z více než 750 aut různých značek.

Více o HoppyGo se můžete dočíst zde.

Další službu, kterou Škoda Auto DigiLab rozvíjí a nyní testuje v Mnichově, je CareDriver, jež propojuje taxi s pečovatelskými službami. „Představte si, že vám zavolá babička s tím, že jí není dobře a potřebovala by dovézt k lékaři, ale vy bohužel nemáte čas. CareDriver jí k lékaři nejen odveze, ale jeho proškolený řidič CareProf ji dovede až k ordinaci, počká na ni, a bude-li potřeba, dojde s ní i do lékárny. Navíc po celou dobu můžete jejich pohyb sledovat na mobilním telefonu,“ popisuje Jan Edlman. Službu však lze využít například i na odvoz dětí z odpoledních kroužků. „Speciálně vyškolený řidič může s dětmi také udělat domácí úkoly a počkat, než se některý z rodičů vrátí domů,“ dokresluje Edlman. Rozměr chytrého města zde vidí v propojení města, soukromého sektoru (jako poskytovatele služby) a občanů (v roli uživatelů služby), kdy město využije zmíněné řešení na pokrytí potřeby mobility svým obyvatelům. Tím by mohl městský rozpočet ušetřit nemalé přímé náklady na personální a technické zabezpečení vlastní flotily, které jsou více potřeba jinde.

Škoda Auto DigiLab se zaměřuje i na chytré parkování. „V současnosti tvoří hledání místa k parkování 20 až 30 % městského provozu. Díky chytrému přístupu bychom dokázali celkovému provozu ulehčit,“ přibližuje Edlman. Místo parkovacích senzorů, jejichž zabudování je nákladnou záležitostí spojenou se stavebním povolením, však navrhuje práci s anonymizovanými lokalizačními daty a sensory používat pouze na místech s vyhrazenými parkovacími místy (ZTP, nemocnice, úřady…). „Díky tomu bychom mohli zjišťovat, kde je volné místo v reálném čase a přes mobilní aplikaci či v rámci zabudované navigace tak přepočítávat čas dojezdu přímo na místo, z auta pak rovnou parkovací místo rezervovat, zaplatit. Pokud bude potřeba, bude možné z mobilu parkovací dobu prodloužit. Naším cílem je propojit různá řešení a algoritmy do jedné platformy integrované do auta i mobilu,“ vysvětluje Edlman.

Další úrovní je potom propojení s jinými dopravními prostředky (včetně CAR2CAR, CAR2X) – v praxi by to znamenalo, že aplikace chytrého parkování nalezne volné místo o tři ulice dál, propočítá možnost dojet jednu zastávku tramvají, a vyjde-li jí to na kratší dobu, navrhne to jako lepší možnost řidiči. Rovněž se nabízí i řešení, které automobilka Škoda letos představila na ženevském autosalonu v rámci studie Škoda Vision X. Její součástí jsou i dva elektricky poháněné skateboardy, které mohou v případě potřeby posloužit jako dopravní prostředek po městě.

Propojování v městské dopravě se už nyní testuje například v Helsinkách, kde je možné si s aplikací Whim předplatit „lítačku“ na všechny možné dopravní prostředky – od městské dopravy, přes taxi, půjčené auto po kolo. To vše je navíc možné ještě nastavit podle uhlíkové stopy: ekologičtější povahy tak za své kolo a hromadnou dopravu zaplatí o poznání méně, než ti, co upřednostňují motorová vozidla.

Jednotlivé projekty mohou však podle Edlmana uspět jen tehdy, pokud se podaří sladit zájmy obyvatel, firem a municipalit. „Stejně jako existují městští architekti, vzniká nyní potřeba i ,smart city‘ architekta, který by dokázal vytvářet dlouhodobou a komplexní ,chytrou‘ strategii daného města v souladu s vizí města, v rámci jeho udržitelného rozvoje v oblasti sociální, ekonomické i ekologické. Měl by to být člověk, který rozumí urbanismu, ale zároveň se vyzná v moderních technologiích natolik, aby mohl posoudit, co je pro město vhodné a co už nikoliv,“ dodává Edlman. Jedině tak se může město podle něho město může vyhnout „výkřikům“ v podobě chytré lavičky, nebo ostrovním systémům s vendor-lockem, kdy město ani nasbíraná data nemůže dále použít, protože je nevlastní.

-stk-