Facebook a spol. odvracejí nařčení politiků z neobjektivity

Ilustrační foto

Fungování Googlu, Facebooku či Twitteru jsou i necelé dva roky po vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách, údajně za přispění Ruska, jedním z hlavních politických témat. Tento týden zástupci řečených firem absolvovali slyšení před americkým legislativním výborem, který se zabýval tím, zda algoritmy řečených služeb neupřednostňují určité světonázory na úkol jiných. Předseda výboru, republikán Bob Goodlatte, podle agentury Reuters nastolil otázku, zda „tyto firmy neupravují podle svých vlastních preferencí mechanismy toho, co uživatelé vidí.“ Jde o téma, které je „na stole“ minimálně od předchozího podobného slyšení v dubnu. Od té doby prý uvedené společnosti pokročily v úsilí zvýšit transparentnost svých platforem, míní Goodlatte.

Zástupce Demokratické strany David Cicilline však na problematiku pohlížel značně odlišně. Prohlásil, že největší sociální síť světa se dva roky snaží vycházet vstříc konzervativcům. „Neexistuje žádný důkaz o tom, že je algoritmy sociálních sítí či vyhledávačů znevýhodňují. Opačné tvrzení je ale součástí narativu, který prosazuje konzervativní propagandistická mašinérie s cílem vykreslit divákům neexistující spiknutí,“ vysvětlil Cicilline. Samy firmy veškerá podobná nařčení odmítají a nebylo tomu jinak ani při aktuálním slyšení. Manažerka YouTube Juniper Downsová uvedla, že „upřednostňování jedné politické ideologie na úkor ostatních by bylo ve fundamentálním střetu se záměrem poskytovat služby pro všechny.“ V podobném duchu se vyjadřují zástupci Facebooku a Twitteru.

To však neznamená, že by korporace nečelily také další kritice i z jiných stran, než jsou republikánští politici. Aktuální reportáž kanálu Channel 4 totiž „skrytou kamerou“ v irském ústředí Facebooku zaznamenala, jak v rámci sociální sítě funguje moderování obsahu. Servery jako Mashable, které se problematice sociálních médií věnují, vyzdvihují jako potenciálně problematickou praxi to, že na síti kolovalo například video zachycující bití malého chlapce či rasistický mem. Jeho vyznění spočívalo v tom, že je lepší utopit vlastní dceru, než aby si přivedla černošského přítele.

Část republikánů či jejich voličů by ovšem i podobné zásahy mohla vnímat jako principiální problém s ohledem na svobodu slova. Facebook a další sociální sítě se přitom snaží dosah nenávistných projevů či falešných zpráv potlačit, jejich kritici ale tvrdí, že v rámci této snahy potlačují i legitimní projevy nesouhlasu například s imigrací. Do debaty, v rámci které se mnozí odvolávají právě na „principy“ či „objektivitu“, vstupuje nicméně i řada dalších aktérů. Například masová média, přičemž část z nich sdílí Cicillinův postoj. Minulý týden editor serveru BuzzFeed Ben Smith na setkání se šéfem mediálních partnerství Facebooku Campbell Brownovou přístup firmy k žurnalistice zkritizoval – právě pro snahu působit nestranně i za cenu poskytování prostoru problematickému obsahu. Přisadili si i editoři portálu Huffington Post a zástupkyně vydavatelství Vox Media, jak uvádí server Recode.   

Debata kolem „nevyváženosti“ Facebooku tak dávno přesahuje pouhou rovinu technického fungování jeho newsfeedu. Sociální sítě vrací navíc jako politické téma do hry i stále oživovaná kontroverze kolem údajného vměšování Ruska do průběhu posledních prezidentských voleb v USA. Bílý dům například ve středu večer korigoval aktuální výroky Donalda Trumpa o tom, že k pokusu ovlivnit výsledek hlasování na popud Moskvy nedošlo. Na dotaz, zda se Rusko pokouší dál ovlivňovat dění v USA, Trump odpověděl záporně, ale v tom smyslu, že nebude novinářům odpovídat, prohlásila Trumpova mluvčí Sarah Sandersová na tiskové konferenci. Byly to však právě sociální sítě a absence moderace, která měla zmíněný typ informačních operací výrazně usnadnit. K tomu, aby protiopatření sociálních sítí nezašla moc daleko, by tak v ideálním případě měla přispět i slyšení před legislativním výborem Sněmovny reprezentantů.

-rv-