Twitter zkouší doporučovat, koho přestat sledovat

Foto: Twitter

Provozovatelé Twitteru pokračují v úklidu. V předchozích týdnech již smazali řadu falešných či neaktivních účtů, nyní by mohli k podobné aktivitě vyzvat samotné uživatele. Firma totiž tento týden uskutečnila test nové funkce, která místo tipů, koho sledovat, radí přesný opak. Omezenému vzorku uživatelů totiž nabízela seznam profilů, jež by si mohli chtít odebrat ze sledování. 

„Víme, že lidé chtějí mít relevantní timeline. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je právě zrušením sledování osob, se kterými nejsou pravidelně v kontaktu. Uskutečnili jsme testování ve výrazně omezeném rozsahu se seznamem účtů, s nimiž lidé neinteragují a nabídkou zrušení jejich sledování," uvedla firma pro portál Slate. Samotným uživatelům se v aplikaci objevoval expresivnější popis („Mějte pod kontrolou, co se zde děje”), z něhož nemusí být takový záměr hned jasný. Doprovázelo jej současně podrobnější sdělení ve znění, že uživatelé nemusejí sledovat úplně každého. Protože ne každý uživatel Twitteru prý pomáhá tuto platformu činit skvělou. Jiný popisek stejného seznamu zněl lakonicky „svou timeline můžete vylepšit přehodnocením postoje k účtům, které nepotřebujete sledovat”. V takových popiscích se vytrácí Twitterem zmiňované kritérium nepravidelnosti kontaktu.

Server Slate nicméně připomíná, že daná funkce smysl dává. A to už prý jenom z prostého důvodu, že Twitter svým doporučováním nových profilů vede uživatele k postupnému sledování neúměrného množství lidí. Málokoho však napadne počet sledovaných účtů pravidelně promazávat. V takovém případě se může uživatelům jejich vlastní timeline v důsledku přehlcenosti odcizit. Podobným tématem se již delší dobu zabývá také konkurenční Facebook. Ten průběžně snižuje dosah jednotlivých stránek, upřednostňovat se v kanálu příspěvků naopak snaží obsah generovaný přáteli uživatelů. Cílem je prý dosáhnout „smysluplnějších” interakcí. V tom je rétorika Twitteru obdobná.

Americký portál Slate nicméně na základě stavu tamní politické scény naznačuje, že funkce Twitteru by mohla v tomto pojetí napáchat spíše škody. Může vzbudit obavy, zda lidi nevhodné ke sledování nevytipovává i podle jiných kritérií, než je četnost kontaktu – například dle kritérií politických, respektive politickokorektních. Republikáni v čele s prezidentem Donaldem Trumpem ostatně osočují sociální sítě či vyhledávač Google z podjatosti vůči konzervativním názorům, které údajně mají dané platformy tendenci potlačovat. V pozoru jsou i šiřitelé takzvaně alternativních názorů, jako provozovatel portálu Infowars a jeden z nejznámějších konspiračních teoretiků Alex Jones. Jeho profil mu přitom Twitter po vzoru Googlu a YouTube zablokoval. V Českém kyberprostoru by obavy ze záměrného ovlivňování podoby veřejné debaty upozaďováním profilů mohly pramenit z dočasného blokování odkazů na servery typu Parlamentní listy. K tomu krátce došlo v červnu. Rozhodnutí označil za nešťastné například šéf Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka. Sociální sítě jako by se tak snažily neustále hledat odpovědi na otázku, jak a zda filtrovat v době informační přesycenosti generovaný obsah. Pokud by se jim podařilo uživatele dotlačit do vykonávání role aktivnějších gatekeeperů, samy by ze sebe shodily část zodpovědnosti.

-rv-