Autor textu MediaGuru
Český rozhlas bude v roce 2019 hospodařit s 2,29 mld. Kč
Rozpočet Českého rozhlasu pro rok 2019 je o 1,7 procenta vyšší než
v letošním roce.
Český rozhlas (ČRo) bude v roce 2019 hospodařit s vyrovnaným rozpočtem s příjmy a výdaji ve výši 2,29 miliardy korun. Bude to o 38,3 milionu korun víc než letos, což je nárůst o 1,7 procenta. Rozpočet ve středu na zasedání v Hradci Králové jednomyslně schválila Rada Českého rozhlasu. V roce 2019 veřejnoprávní rozhlas podle generálního ředitele René Zavorala neplánuje rušení stanic ani vznik nových.
Hlavní část příjmů rozhlasu tvoří koncesionářské poplatky, jejichž výběr by měl v roce 2019 vzrůst o 19 milionů korun na 2,09 miliardy korun. Vyšší výběr ČRo očekává hlavně od podnikatelských subjektů, což podle vedení rozhlasu mimo jiné odráží lepší ekonomickou situaci v České republice. Výnosy z obchodních aktivit se budou pohybovat na úrovni 85 milionů Kč, což je stejně jako letos.
Nejvýznamnější položkou ve výdajích jsou osobní náklady, které by se měly příští rok snížit asi o 20 milionů korun na 961 milionů korun. Pokles umožnilo letošní zrušení 116 pracovních míst, které přineslo úsporu 63 milionů korun. Všech 116 zaměstnanců odešlo dohodou. Více než polovinu z ušetřených peněz dá rozhlas v roce 2019 na zvýšení mezd. Přidáno by měli dostat všichni zaměstnanci s platem do 50.000 Kč. Od ledna tak dostane přidáno 90 procent z nynějších asi 1420 zaměstnanců rozhlasu.
V rozpočtu není zahrnuta žádná finanční rezerva. „Pokud by během roku 2019 nastala nějaká mimořádná událost, bylo by nutné tuto situaci a s ní vzniklé vícenáklady řešit z úspor vytvořených v průběhu roku, popřípadě restriktivními opatřeními v programových i servisních divizích a realokací plánovaných finančních prostředků," uvedlo vedení rozhlasu.
Významnou změnou ve zpravodajství bude podle Zavorala přechod na nový redakční systém. Rozhlas také hodlá příští rok obnovit post zpravodaje ve Varšavě. Nové zpravodaje bude hledat pro Moskvu, Berlín a Blízký východ. Důležitým úkolem příštího roku bude podle Zavorala zastavení klesající poslechovosti stanice Dvojka.
Na investice chce rozhlas v příštím roce dát 140 milionů korun. Mezi ty hlavní bude patřit například pořízení nového redakčního systému, obnova IT technologií či nákup přenosových vozů pro Prahu a Plzeň. Rozhlas také bude investovat do rekonstrukce budovy ČRo v Brně, vybudování Radiokavárny na Vinohradské 12 a do projektové dokumentace pro rekonstrukci nově zakoupené budovy ČRo v Olomouci. Náklady na budoucí vlastní rekonstrukci v Olomouci, která by mohla začít na začátku roku 2020, rozhlas odhaduje na 55 milionů korun.
Český rozhlas by v příštím roce chtěl jako zbytný majetek prodat zámek v Přerově nad Labem, který se snaží prodat již několik let. O prodeji by chtěl rozhlas jednat se Středočeským krajem, který měl v minulosti o zámek zájem. Možný výnos z prodeje zámku vedení rozhlasu do rozpočtu roku 2019 nezařadilo.
Letošní hospodaření ČRo podle Zavorala skončí v kladných číslech. To podle něj umožnilo zaměstnancům rozhlasu v letošní listopadové mzdě vyplatit mimořádnou roční odměnu ve výši 25 procent z měsíční výplaty, nejméně šlo o 10.000 korun.
-čtk-, -mav-
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.