Sněmovna zmírnila navrhované omezení práva na informace

Sněmovna ve středu zmírnila vládou navrhované omezení práva na informace, které se týkají údajů o trestním řízení nebo českých zájmů v zahraničí. Rozhodla o tom v rámci změn zákonů v návaznosti na nová pravidla zpracování osobních údajů kvůli evropskému nařízení GDPR. Změny nyní posoudí Senát.

Zákon o svobodném přístupu k informacím se podle vládního návrhu neměl vztahovat nejen na poskytování údajů o probíhajícím trestním řízení, ale také na „informace týkající se trestního řízení“ s výjimkou rozsudků. Ministerstvo vnitra změnu hájilo s tím, že informace bude možné získat postupem podle trestního řádu od policie nebo státního zastupitelství.

Sněmovna ale přijala kompromisní návrh Ondřeje Profanta (Piráti), podle něhož informace nebudou poskytnuty pouze v případě, pokud by to mohlo zmařit účel trestního řízení, „zejména zajištění práva na spravedlivý proces“. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) s tím nakonec souhlasil. „Nemám signály, že by toto hlasování mělo nějakým způsobem mít vliv na práci novinářů, nikdo nechce omezovat práci novinářů. Je to jako vždy kompromis, z mého pohledu kompromis vyvážený,“ řekl novinářům Hamáček.

Profant v tiskovém prohlášení ocenil, že uspěla varianta, o které s vnitrem několik měsíců vyjednával. „Tato úprava nebere veřejnosti právo na informace o probíhajících trestních řízeních politicky exponovaných osob. Původní vládní návrh byl nesmyslně zbytečně široký, schválená verze přesně cílí na konkrétní problémy,“ uvedl.

Další přijaté zmírnění se týká vládou navrhovaného odepření informací, které by mohly „ohrozit ochranu zájmů České republiky v zahraničí“. Úřady by tak podle kritiků mohly nově odmítnout údaje z řízení o porušení závazků ČR vůči EU, například i informace o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Podle přijaté sněmovní verze by se ale zveřejňování netýkalo pouze údajů, jejichž poskytnutí „významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí“. Vztahovalo by se tedy jen na diplomatická vyjednávání či řešení problémů českých občanů v cizině.

Novela jako celek podle ministerstva reaguje především na požadavky zpravodajských služeb a Bezpečnostní rady státu. „Posiluje ochranu práce s utajovanými skutečnostmi a informacemi citlivými z hlediska bezpečnosti České republiky a jejích občanů, zejména v kontextu hybridních hrozeb,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Novela je rovněž reakcí na závěry sněmovní vyšetřovací komise k únikům informací z vyšetřovacích spisů. Sněmovna tehdy vyzvala vládu mimo jiné k úpravě informačního zákona tak, aby nebyla prolamována zásada neveřejnosti přípravného trestního řízení.

Dolní komora rovněž novelu rozšířila pravomoci Úřadu pro ochranu osobních údajů o možnost použít informační příkaz, který by pomohl odstranit obstrukce úřadů s poskytováním požadovaných informací. Stejnou pravomoc, kterou nyní mají jen soudy, mají získat rovněž nadřízené úřady.

-čtk-