Autor textu MediaGuru
Soud vyhověl Mafře ve sporu o známku Mladá fronta Dnes
Spor se vrací na úplný začátek, známka je v národní databázi
evidovaná jako platná.
Společnost Mafra uspěla u Nejvyššího správního soudu (NSS) v boji o ochrannou známku Mladá fronta Dnes. Soud zrušil rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), který před pěti lety prohlásil známku za neplatnou od počátku. Důvodem byla údajná klamavost. Spočívala podle úřadu v tom, že součástí známky je „společný kmen“ Mladá fronta, krytý starší ochrannou známkou a označující jinou firmu.
Úřad tehdy vyhověl námitkám společnosti European Financial Services, která v minulosti podle informací z médií stála za akciovou společností Mladá fronta. Právě firmě Mladá fronta, nyní spojované s podnikatelem Františkem Savovem, patří starší ochranná známka. Společnosti Mafra a Mladá fronta, které obě působí v mediální oblasti, už dříve svedly několik právních bitev.
Podle listopadového rozhodnutí NSS, se kterým se ČTK seznámila, chyboval při zneplatnění známky Mladá fronta Dnes jak úřad a jeho předseda, tak Městský soud v Praze, který zamítl následnou žalobu Mafry. Spor se tak vrací na úplný začátek, známka je v národní databázi evidovaná jako platná.
„Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vítáme. Od počátku jsme upozorňovali na to, že v nynějším řízení ÚPV rozhodl zcela opačně, než ve svých předchozích řízeních a nezohlednil ani rozhodnutí soudů, které se již několikrát celou věcí zabývaly,“ uvedl ve čtvrtek ředitel právního úseku společnosti Mafra Vladan Rámiš.
Pochybení bylo podle NSS jednak v tom, že se úřad odchýlil od starších rozhodnutí spojených se stejnou známkou, jednak v tom, že se dostatečně nezabýval tím, zda mohla podobnost známek skutečně nějakého spotřebitele oklamat.
„Pouhé konstatování, že zapsaná ochranná známka obsahuje označení shodné s obchodní firmou jiného subjektu, je zcela nedostatečné. V uvedeném ohledu je třeba zabývat se jednotlivými prvky zapsaného označení (zde kombinované ochranné známky), tj. slovními prvky, grafickým znázorněním apod., ale také jeho souhrnným vyzněním,“ stojí v rozsudku.
Akciová společnost Mladá fronta je nástupnickou organizací subjektů, které od roku 1945 vydávaly deník s názvem Mladá fronta. Po změně režimu v roce 1989 se však list transformoval a získal nového vydavatele. S dnešním listem Mladá fronta Dnes tedy akciová společnost Mladá fronta nemá nic společného. Mladá fronta, a. s. v současnosti vydává například ekonomický týdeník Euro a řadu online titulů. Působí také na knižním trhu.
-čtk-
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.