Retail Summit: Trh dnes ovlivňují technologie… a regulace

úterý, 5. února 2019, 15:50 Retail MediaGuru

Digitální technologie na jedné straně a státní regulace na straně druhé, to jsou dvě věci, které mají dnes vliv na vývoj retailu.

Marta Nováková vystoupila na letošním Retail Summitu, foto: Blue Events.

Marta Nováková vystoupila na letošním Retail Summitu, foto: Blue Events.

Český maloobchod v posledních letech zažívá dobré časy. Tuzemští spotřebitelé jsou optimističtí, dokonce nejvíce v Evropě hned po Dánech, a nebojí se utrácet. Některé kategorie prochází fází premiumizace a strach ze ztráty zaměstnání vystřídala obava o zdraví, z čehož plyne zvyšující se poptávka po zdravých potravinách. I přesto se však retail potýká s nemálo problémy: nadměrnou regulací, nedostatkem pracovní síly a stále točící promoční spirálou – podle agentury Nielsen se prodá až 56 % zboží v promocích.

„Náš byznys mohou v současnosti ovlivnit dvě věci. Na jedné straně ho může radikálně změnit státní legislativa. V tomto ohledu věříme, že s ministryní Martou Novákovou bude mít dobrý základ. Na straně druhé jsou to digitální technologie, u nichž záleží především na naší agilitě a flexibilitě,“ uvedl Jiří Nehasil, ředitel distribuce a jednatel společnosti Makro, v úvodní den konference Retail Summit, která od úterý probíhá v Praze.

Za pravdu mu dal i Petr Chmelař, ředitel sortimentního managementu Food řetězce Globus: „Maloobchod je poměrně rigidní. Game changer může být skutečně jen stát se svými regulatorními momenty.“ 

Na otázku nadměrné regulace ostatně reagovala i již zmíněná ministryně průmyslu a obchodu, jež se chce zasadit o liberalizaci podnikatelského prostředí a ve sněmovně podpořit zrušení nedávno přijatého zákona o prodejní době. „Myslím si, že zákon je přežitý a obchodníci sami dobře vědí, kdy mají mít otevřeno,“ vysvětlila Marta Nováková s tím, že chce také sjednotit kontroly a snížit jejich počet na pět za rok. 

Nejmenší i největší prodejní formáty klesají 

Z dat Nielsenu také vyplývá postupná změna ve spotřebitelských preferencích ohledně prodejních formátů. Hypermarkety, v nichž v roce 2016 proběhlo 41 % nákupů na českém trhu, za poslední dva roky poklesly na 37 %. Naopak posilují supermarkety a diskonty. 

Spotřebitelé dnes méně nakupují v hypermarketech, zdroj: Nielsen

Spotřebitelé dnes méně nakupují v hypermarketech, zdroj: Nielsen

„Hypermarkety již dosáhly svého vrcholu a nyní před nimi stojí nová výzva. V Globusu se například snažíme změnit nákupní misi. Zdůrazňujeme čerstvé potraviny, ryby, ovoce a zeleninu, ale i řeznické a pekařské výrobky, které vyrábíme přímo u nás. Velkou prodejní plochu využíváme i pro sekci zdravých potravin. Na 300 m2 tak nabízíme bio produkty, veganské, vegetariánské či bezlepkové výrobky,“ přiblížil Petr Chmelař. 

S poklesem se ale potýkají i malé prodejny do 50 m2, které z trhu postupně mizí. „Takových prodejen rušíme ročně desítky,“ prozradil Pavel Březina ze Skupiny COOP a poukázal, že k přežití prodejen v obcích do 1000 obyvatel je potřeba podpora ze strany státu.  

Potenciál k růstu vykazují podle Březiny prodejny o něco větší, od 50 do 400 m2: „V těchto prodejnách už můžete nabídnout široký sortiment, čerstvé potraviny, lokální produkty i privátní značky.“ Kromě toho COOP experimentuje také s dalšími možnostmi, například s výdejnami objednávek z velkoobchodů. 

S nástupem e-commerce se musí počítat

Obchodní řetězce se navíc musí chtě nechtě připravit na nástup e-commerce. V současnosti tvoří online prodeje v České republice 1 až 2 % celkového objemu prodaného rychloobrátkového zboží. Ve Velké Británii a Francii je to kolem 6 %, nejvyšší podíl zaznamenává Asie, konkrétně Jižní Korea (18 %) a Čína (14 %). 

Prodej FMCG zboží na internetu, zdroj: Nielsen

Prodej FMCG zboží na internetu, zdroj: Nielsen

U některých prodejců je už dnes e-commerce mnohem větší. U Makra například dělá 30 % celkového obratu. „Očekáváme, že tento podíl i nadále poroste,“ prozradil Jiří Nehasil. 

Omnichannel, který přispěje ke kvalitě zákaznického zážitku, je podle mnohých maloobchodníků budoucnost. „Počáteční bariéry s nákupem potravin na internetu totiž při první osobní zkušenosti padají,“ upozornil Karel Týra z Nielsenu. Míra pohodlnosti vyváží i to, že si nakupující sami neprohlédnou kupovanou zeleninu, nebo si připlatí za dopravu. 

-stk-