Berlinale: Film a televize se dál sbližují

Foto: Berlinale 2019

Mezinárodní filmový festival v Berlíně se v posledních 15 letech pod vedením Dietera Kosslicka rozkročil od prezentace filmového umění určeného primárně pro kina i k dalším formátům směřujícím hned do televize, na internet nebo do nových médií. Nové trendy filmové a TV produkce zde i letos objevovali tvůrci, lidé z médií i obchodníci.

Pro ředitele Kösslicka byl letošní  69. ročník posledním a jeho osobní přínos k akceptaci dalších médií exploatující filmy v programu byl velmi oceňován. Pozornost diváků i médií se stále soustřeďuje na soutěž celovečerních filmů (letos ji vyhrál film Synonyma o izraelském mladíkovi hledajícím své místo v životě po přestěhování do Paříže), v programu své místo mají i soutěž krátkých filmů a 15 dalších sekcí, mezi nimiž je prestižní Panorama i oblíbené Kulinářské kino, servírující divákům filmy o jídle spolu s degustačními porcemi slavných šéfkuchařů. Světem sám pro sebe je spolu s Cannes největší filmový trh na světě, kterého se účastní na deset tisíc profesionálů z řad producentů, sales agentů, financiérů a distributorů. Jedním z nich byl i letos majitel slovensko-české televize a distribuční firmy Film Europe Ivan Hronec (více box níže), při absenci českých filmů v soutěži byly projekce trhu jedinou příležitostí, jak v Berlíně spatřit na projekcích pro distributory a televize čtyři nové české filmy.

Jak se točí pro televizi

MediaGuru však nejvíce zaujal program Seriálových dnů odehrávající se v bývalém dějišti festivalu ZOO Palast. Jejich program sestával z (před)premiér očekávaných TV seriálů z televizně  „horkých“ teritorií Norska, Dánska, Turecka a Španělska, celou sérii Showcase zahájili domácí TV tvůrci, kteří popisovali, jak tematické, obsahové i  formální hranice mezi filmy pro kina a TV mizí. A diváci z řad účastníků berlínského trhu a novinářů si to mohli ověřit na promítnutých dílech seriálů Nejlepší věci v životě, Jiní rodiče a zejména na výpravné sáze z doby výmarské republiky Bauhaus – Nová éra vyvinuté vyhlášenou berlínskou produkcí zero one film pro Constantin TV a Beta Film. 

Slavné filmy předlohou TV seriálů

Dalším oblíbeným formátem sekce byly panelové diskuze. Zaujala nás ta o fenoménu interaktivních seriálů, který prezentovali libanonští tvůrci Bass Breche a Armin Dora. Podrobně popsali nesmírnou komplikovanost vyprávění příběhů online, ale i jejich financování a cenzuru. V dalším panelu popisovali renomovaní scénáristé TV formátů David Farr (TV seriál pro Amazon inspirovaný stejnojmenným filmem z roku 2011 Hanna) a David Schalko (šestidílný remake slavného filmu Fritze Langa z roku 1931 Vrah mezi námi), jakých metod použili při přepisování témat slavných celovečerních filmů minulosti do formátu mnohahodinových TV seriálů – když je vyústění zápletky díky původním filmům divákům známo... Po scénáristovi seriálu podle Langova přelomového filmu předstoupili před diváky i jeho kameraman, architekt a střihač a ukázali, čím se z původního filmu (ne)inspirovali.

O platformách a jejich strategiích

Televizní tvůrci z několika zemí vyvíjející nové seriály dostali příležitost je prezentovat na pitchingu a diskutovat s odborníky z branže – potencionálními koprodukčními partnery, zástupci fondů a TV editory. A následně se mohli poučit na panelu nazvaném Za kulisami: platformy a jejich strategie, kde kurátor Vimea Jeffrey Bowers a zakladatel Flixxo Adrian Garelik odtajnili některé ze svých byznys modelů, které procházejí neustálým launchingem, re-brandingem a vývojem. Kontinuálně s tím i diváci přizpůsobují své zvyklosti vnímání pořadů. Oba zástupci platforem rozprávěli o svých strategiích monetizace, globálního zásahu a přístupnosti pro uživatele.

Netflix produkuje v Evropě

Nejvíce narváno bylo v ZOO Palastu na prezentaci špičkových manažerů streamovací služby Netflix a evropští producenti stáli před sálem dlouhou frontu. Není divu, ohlášeným tématem byl vývoj evropského contentu pro a s Netflix(em). Poté, co Netflix začátkem festivalu prezentoval svůj podíl ve dvou původních německých seriálech a jednom norském, měl být jejich ohlášený „coming out“  bombou. „Pro talent neexistují hranice,“ uvedl na začátku kulatého stolu, u kterého sedělo narvané olbřímí kino, ředitel pro původní španělskou tvorbu Diego Avalos. Ve Španělsku objednal Netflix v rychlém sledu několik seriálů a zakládá tam produkční hub podobně jak tak loni učinil TV Globo v Brazílii. „Hranice nezná ani IP a o tom, jak se dá IP a jeho obsah adaptovat a jak talent, tedy nápady a šířeji i obsah mohou cestovat různými územími světa se v Netflixu bavíme neustále. Neexistuje jediný model pro získávání originálních nápadů z Evropy ani z celého světa,“ dodal Avalos. „Jsme otevřeni novým kreativním nápadům i z nových a dosud neobjevených teritorií.“ Ufff… Teď jen, jak tyto nápady k zodpovědným osobám dostat, dodávám při vědomí, jak je to obtížné. 

Seriály píšou dvacátníci

„Budeme vyhledávat hlasy, které dosud neměly příležitost zaznít,“ prohlásila viceprezidentka pro původní mezinárodní tvorbu v Evropě Kelly Luegenbiehlová. Myslí tím něco konkrétního? Posuďte sami: „Dáme si práci vyhledávat látky s tématy, která nejsou televizím často nabízena. Hledáme příběhy unikátní, lišící se od ostatních. V Itálii jsme pro seriál Baby najali tým scénáristů mezi 19 a 24 lety. Mnohým se to zdálo riskantní, my jsme to ale považovali za šanci…která vyšla.“  Luegenbiehlová se také vyjádřila k zavedenému systému výroby pilotního dílu plánovaného seriálu. „Jakmile se rozhodneme pro výrobu nového seriálu, pak spolu s našimi produkčními partnery se výrobě věnujeme na sto procent. Nevyrábíme ho na základě doufání ‚co kdyby′, ale s vědomím, že ho uvidí celý svět. Počet našich předplatitelů ve světě neustále roste a naší současnou prioritou je diferenciovat investice do lokálních seriálů. Vše v Netflixu je v dost překotném vývoji, ale teď se soustředíme na rozšíření produkce mezinárodních seriálů.“

Autor textu: Aleš Hudský